Fabio Pignatelli

Fabio Pignatelli je italský hudebník a skladatel, známý především jako basový kytarista progresivní rockové skupiny Goblin. Jako zakládající člen této kultovní italské kapely se významně podílel na tvorbě filmové hudby, která definovala žánr italského hororu a thrilleru v 70. letech 20. století. Počátky kariéry a vznik Goblin Pignatelli se v první polovině 70. let připojil k hudebníkům Claudio Simonettimu (klávesy) a Massimu Morantemu (kytara), kteří původně vystupovali pod názvem Oliver. Společně s bubeníkem Carlem Bordinim vytvořili základ budoucí skupiny Goblin. V roce 1975 se kapela, již s bubeníkem Walterem Martinem, který nahradil Bordiniho, prosadila díky soundtracku k hororu režiséra Daria Argenta Profondo Rosso (Deep Red). Temná a hypnotická titulní skladba se stala okamžitým hitem a odstartovala úspěšnou kariéru skupiny v oblasti filmové hudby. Pignatelli se svou výraznou basovou hrou, kterou kritici přirovnávali k italské verzi Chrise Squirea, se stal neodmyslitelnou součástí charakteristického zvuku Goblin. Zlatá éra a slavné soundtracky Po úspěchu s Profondo Rosso následovalo v roce 1976 album Roller, které nebylo určeno jako soundtrack, ale dále rozvíjelo specifický styl kapely. V následujících letech se Goblin s Pignatelliho výrazným přispěním podíleli na hudbě k několika kultovním hororovým filmům. V roce 1977 vytvořili soundtrack k Argentovu filmu Suspiria, kde poprvé využili sekvencery, a v roce 1978 složili hudbu k italské verzi filmu George A. Romera Dawn of the Dead (Zombi). Tyto soundtracky jsou dodnes považovány za mistrovská díla filmové hudby, která kombinují prvky progresivního rocku, fusion a elektronické hudby. Pignatelli se svou basovou hrou významně podílel na rytmickém základu těchto kompozic, přičemž jeho styl se vyznačoval silnými melodickými linkami a technickou precizností. Pozdější kariéra a různé inkarnace Goblin Koncem 70. let začala kapela procházet personálními změnami, ale Pignatelli udržel skupinu pohromadě a držel práva na jméno Goblin. V roce 1982 se podílel na hudbě k Argentovu filmu Tenebrae, kde byl uveden jako Simonetti-Pignatelli-Morante, protože ostatní členové kapely nebyli do projektu zapojeni. V následujících letech Pignatelli společně s bubeníkem Agostinem Marangolem pokračoval v tvorbě filmové hudby k projektům jako Patrick (1979), Contamination (1980) a Notturno (1983). V roce 2000 došlo ke krátkému obnovení původní sestavy Goblin a později, v prosinci 2010, Pignatelli založil novou inkarnaci kapely nazvanou Goblin Rebirth, která v roce 2015 vydala své debutové album. V roce 2014 se Pignatelli opět spojil s původními členy Goblin (Morante, Guarini, Marangolo) a vydali album Four of a Kind. Kapela v této sestavě pokračovala v koncertní činnosti, včetně turné po Severní Americe v roce 2017. Hudební styl a odkaz Fabio Pignatelli je uznáván pro svůj jedinečný basový styl, který významně přispěl k charakteristickému zvuku Goblin. Jeho hra kombinuje technickou zručnost s melodickým cítěním, což z něj činí jednoho z nejvýraznějších basových kytaristů italské progresivní rockové scény. Jako skladatel a interpret se podílel na vytvoření ikonických soundtracků, které ovlivnily nejen filmovou hudbu, ale i celou řadu hudebních žánrů od progresivního rocku přes elektronickou hudbu až po současnou filmovou hudbu. Díky své práci s Goblin se Pignatelli zapsal do historie jako jeden z průkopníků propojení rockové hudby s filmovým médiem, zejména v žánru hororu a thrilleru.