Robert Land

Robert Land, narozen 13. července 1887 v Kroměříži, Morava, Rakousko-Uhersko (dnes Česká republika), zemřel 12. října 1940 v Paříži, Francie, byl rakousko-židovský filmový režisér moravského původu. Počátky kariéry Robert Land, původním jménem Robert Liebmann, pocházel z německy mluvící židovské rodiny. V mládí se přestěhoval do Vídně, kde studoval německou literaturu a dějiny umění. Již před první světovou válkou se začal zajímat o film a v roce 1914 dokonce založil vlastní filmovou společnost Preiss-Film, která produkovala několik krátkých snímků. Po válce se k filmu vrátil naplno a v roce 1919 začal režírovat filmy. Umělecký pseudonym Robert Land si zvolil, aby nedocházelo k záměně s proslulým německým scenáristou a filmovým kritikem Robertem Liebmannem. V roce 1923 se ve Vídni oženil s Irmou Ledererovou, která zůstala jeho životní partnerkou až do jeho smrti. Období němého filmu Své největší úspěchy vytvořil během éry němého filmu ve 20. letech, nejprve v Rakousku a od roku 1925 také v Německu. Mezi jeho významné němé filmy patří Der Fluch (1925) a především Die kleine Veronika (1929). Jeho nejznámějším dílem je film Ich küsse Ihre Hand, Madame (Líbám vaši ruku, madam) z roku 1929, německé drama, v němž hlavní role ztvárnili Harry Liedtke a Marlene Dietrich. Ačkoli film neměl slyšitelné dialogy, byl vydán se synchronizovanou hudební stopou a zvukovými efekty využívajícími jak proces zvuku na disku, tak zvuku na filmu. V USA byl uveden v roce 1932. Jednalo se o německý hraný film, němou filmovou operetu v sedmi dějstvích. Děj se odehrává kolem hraběte Lerského, bývalého gardového důstojníka cara, který po Říjnové revoluci žije v pařížském exilu. Tam si, jako mnoho jiných ruských šlechticů té doby, musí vydělávat na živobytí sám. Pracuje jako číšník v noblesní restauraci, kde k jeho stálým hostům patří jistý pan Talandier. Přechod k zvukovému filmu a emigrace Na počátku 30. let mohl Land pokračovat ve své filmové kariéře jako režisér v Německu a natočil filmy jako Boykott (1930), ale jako Žid byly jeho dny v Německu v roce 1933 sečteny. Po roční přestávce ještě Land dokončil film Císařští myslivci (1933), v němž se rakouský aristokrat vrací z amerického exilu a přidává se ke dvěma přátelům, kteří odcházejí bojovat na frontu ve světové válce. Film však už doplatil na měnící se politické klima a až do roku 1945 byl v Německu zakázán. Po Hitlerově nástupu k moci již pro Landa nebylo možné nadále setrvávat v Berlíně, a proto se vrátil do Československa. Důvodem byl nejen jeho židovský původ (i když by stačil), ale také autorství pacifistického filmu Primanerliebe z roku 1927. Pozdní tvorba v Československu a Itálii V Praze se Landovi nepodařilo najít práci, a proto rok pobýval v Itálii, kde se podílel na filmu Melodrama (1933), remaku dva roky staré německo-francouzské komedie. Po několika měsících se vrátil zpět a byl zaměstnán firmou Meissner. Land opustil Německo a v následujících letech pracoval v Československu a Rakousku. Tam byl režisérem produkcí jako Melodramma (1934), Jana, das Mädchen aus dem Böhmerwald (1935) a Panenka (1938). Ještě před kino premiérou Panenky si režisér opatřil cestovní povolení a odjel s manželkou do Francie. Později téhož roku se vrátil, ale mezitím došlo v Československu k vyostření protižidovské atmosféry, Land se dostal na černou listinu a čelil útokům v tisku. Na začátku září tedy do Francie odcestoval znovu. Poslední roky V Paříži se pokusil získat vízum do USA, ale neuspěl. Nepodařilo se mu ani najít si zaměstnání a brzy se dostal do finančních těžkostí. Aby měli s manželkou co jíst, půjčil si Land peníze od organizace asistující uprchlíkům Comité d'assistance aux réfugiés (C.A.R.). V téže době zažádal o místo v československých legiích, ale byl odmítnut kvůli vysokému věku (bylo mu čerstvě 50 let). Co se s ním stalo dále, zůstává nejasné. Některé zdroje hovoří o útěku do Paříže, kde se jeho stopa ztratila, jiné informují o zatčení a následné vraždě. Robert Land zemřel 12. října 1940 v Paříži za dosud nevyjasněných okolností.