Hana Vítková

Hana Vítková, česká herečka, se zapsala do historie české kinematografie především svými rolemi v několika významných filmech 60. a 70. let 20. století. Přestože její filmografie není rozsáhlá, podílela se na několika ceněných snímcích, které dnes patří mezi klenoty české filmové tvorby. Filmová kariéra Hana Vítková se ve světě filmu výrazněji prosadila v druhé polovině 60. let. Její nejznámější role přišla v roce 1967, kdy ztvárnila postavu Štěpánky, Kozlíkovy těhotné dcery, v legendárním historickém filmu Marketa Lazarová režiséra Františka Vláčila. Tento film, který je dodnes považován za jeden z nejvýznamnějších snímků české kinematografie, získal řadu ocenění a v roce 1994 byl na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary zvolen nejlepším českým filmem všech dob. Vítková zde byla součástí hvězdného hereckého obsazení, které zahrnovalo osobnosti jako Magda Vášáryová, Josef Kemr, František Velecký a další. Ve stejném roce se Hana Vítková objevila také v dalším významném filmu Františka Vláčila - Údolí včel. Tento snímek, který vznikl jako vedlejší produkt Markety Lazarové (aby se využily kostýmy a rekvizity z tohoto nákladného projektu), se stal uznávaným dílem, které se zabývá tématem střetu askeze a svobody v prostředí středověku. Film byl natáčen především v Kuklově a okolí na kraji Blanského lesa, přičemž některé scény vznikly také na polských hradech. Další významné role V roce 1966 ztvárnila Hana Vítková roli Terezy v blíže nespecifikovaném filmu. O rok později (1967) se objevila v postapokalyptickém sci-fi snímku Konec srpna v hotelu Ozon režiséra Jana Schmidta, kde hrála postavu Terezy. Tento film, natočený podle povídky Pavla Juráčka, zobrazuje skupinu žen putujících zničenou krajinou po atomové katastrofě. Snímek získal ocenění na mezinárodním festivalu vědecko-fantastických filmů v Terstu. V roce 1969 se Hana Vítková objevila v roli zlatovlásky v blíže nespecifikovaném filmu. V roce 1970 ztvárnila roli Uršuly, členky fraucimoru, pravděpodobně v některém z historických snímků té doby. Její filmografie zahrnuje také komedii Ženy v ofsajdu (1971) režiséra Bořivoje Zemana, kde se objevila po boku známých herců jako Lubomír Lipský, Stella Zázvorková, Jiřina Bohdalová a Vladimír Menšík. Tento film vypráví příběh fotbalového rozhodčího a kadeřníka Františka Kastla, který se stává terčem vdavekchtivých žen. Mezi její další filmy patří Zabitá neděle (1969) režisérky Drahomíry Vihanové. Tento film, který byl dokončen v roce 1969, se však kvůli cenzuře dostal do kin až v roce 1990. Jedná se o komorní příběh armádního důstojníka v malém městě během jedné letní neděle, který byl natočen s důrazem na atmosféru a evokaci pocitu marnosti. Hana Vítková tak svou hereckou kariérou přispěla k několika významným dílům české kinematografie, především v období tzv. československé nové vlny a v letech bezprostředně následujících. Její role, ač často menšího rozsahu, jsou součástí filmů, které dnes patří do zlatého fondu české filmové tvorby.