Bedřich Zelenka

Bedřich Zelenka (3. prosince 1921, Kralupy nad Vltavou – 14. října 2011, Praha) byl český herec, satirik, humorista, scenárista, dramaturg a dlouholetý rozhlasový a televizní redaktor. Vzdělání a počátky kariéry Bedřich Zelenka absolvoval gymnázium, poté dvouletou obchodní školu v Praze na Žižkově a následně obchodní akademii v Karlových Varech, kterou po záboru pohraničí dokončil v Lounech. Během druhé světové války byl totálně nasazen v německém Eisenachu. Po návratu pracoval v různých továrnách a podnicích, byl účetním a kulturním referentem v ČKD a vedoucím podnikové chaty téhož podniku ve Strážném u Vrchlabí. V pozici kulturního referenta začal přispívat do satirického časopisu Dikobraz. Od mládí se věnoval ochotnickému divadlu, kde nejen účinkoval, ale začínal psát i autorské texty komických scének. Ty nabídl i rozhlasu, kde jeho první scénku v roce 1954 načetli František Filipovský a Jiří Štuchal. Profesionální kariéra V roce 1957 byl přijat jako dramaturg humoru a satiry do Československé televize, kde působil čtyři roky. V roce 1961 definitivně přešel do Československého rozhlasu, kde pracoval až do odchodu do penze v roce 1981. Ve své autorské práci se zaměřoval především na kabaretní a silvestrovské scénky, výstupy, skeče, estrády a zájezdy pro různé komiky a herce. Napsal a interpretoval několik stovek humoristických scének, byl autorem mnoha pořadů a řadu z nich moderoval. Mezi jeho nejznámější výtvory patří populární postava popleteného pana Hlustvisiháka, jež byla pro televizi, rozhlas i estrády ztvárněna Lubomírem Lipským. Pro televizi vymyslel a napsal několik filmů, inscenací (Revue v mlze, Kapacita, Silnice šedivá) a pořadů (Velký souboj, Silvestr, Šestý den je sobota, Směska, Kolotoč, Sedm jednou ranou, Co s načatým večerem či Večery pod svíčkou). Filmová tvorba Na rozhraní 50. a 60. let se Bedřich Zelenka uplatnil u dvou snímků jako autor původního námětu a scénáře. Nejprve napsal námět k satirickému krátkometrážnímu snímku Konec jasnovidce (1957) režisérů Vladimíra Svitáčka a Jána Roháče. Film vypráví o jasnovidci Matěji Šibolínovi, alias Mathiasi Scibolini (hrál Miloš Kopecký), který výborně vykonává své povolání až do doby, kdy je jeho živnost znárodněna a on se stává oficiálně jasnovidcem komunálního podniku. Film byl pro svou satiru na byrokracii a lajdácké služby uveden až o několik let později. O čtyři roky později napsal Zelenka podruhé námět a se svým bratrem Ottou scénář k bláznivé komedii Každá koruna dobrá (1961) Zbyňka Brynycha. Snímek vypráví o sazeči Emilu Tůmovi (Miloš Kopecký), který po svém svérázném strýci nečekaně zdědí předměstskou vilu obývanou podivnými nájemníky. Herecká kariéra Kromě scenáristické práce byl Bedřich Zelenka během 50. až 80. let ojediněle využit filmaři i jako herec epizodních rolí. Poprvé to bylo právě u jím vymyšleného snímku Konec jasnovidce (1957), v němž sehrál klienta. Dále se před kamerami představil jako revizor z kraje v Podskalského komedii Mezi nebem a zemí (1958), prodavač gramodesek v komedii Ivo Nováka Hlavní výhra (1958), konduktér v další crazy komedii Čtyři vraždy stačí, drahoušku (1970) Oldřicha Lipského a zcela naposledy o třináct let později jako děkan Dobeš v komedii režiséra Otakara Fuky Samorost (1983). V televizi se objevil také v TV filmu Silnice šedivá (1972) nebo v hudebním dokumentu Visací zámek 1982–2007 (TV-1993). Bedřich Zelenka byl bratrem scenáristy a dramaturga Otty Zelenky (1931-2013) a strýcem režiséra a scenáristy Petra Zelenky (*1967). Krátce před smrtí obdržel od Nadace Život umělce Cenu Senior Prix (2010). Zemřel 14. října 2011 v Praze ve věku 89 let.