Eliška Kuchařová: Filmy a seriály
Eliška Kuchařová, česká herečka, se narodila 2. října 1928 v Pyšelích u Prahy. Již od útlého věku projevovala herecký talent a v letech 1937 až 1946 působila jako dětská filmová herečka. Po absolvování pražské Státní konzervatoře, která se během jejích studií transformovala na DAMU, ukončila studium v roce 1951. Během své kariéry se věnovala jak divadelnímu, tak filmovému herectví, přičemž ve filmové tvorbě zanechala výraznou stopu.
Začátky filmové kariéry
Svůj filmový debut zaznamenala v roce 1937 ve filmu "Hordubalové", kde ztvárnila roli Hafie, dcery Polany a Juraje Hordubalových. Tento snímek režírovaný Martinem Fričem byl adaptací románu Karla Čapka a mladá Eliška v něm prokázala svůj herecký talent. V následujících letech se objevila v několika dalších filmech. V roce 1938 hrála malou žebračku ve filmu "Svět kde se žebrá" a o čtyři roky později, v roce 1942, ztvárnila roli Elišky, vnučky Lukáše Hlavsy, ve filmu "Barbora Hlavsová". Tyto role ji etablovaly jako talentovanou dětskou herečku té doby.
Poválečná filmová tvorba
Po druhé světové válce pokračovala ve filmové kariéře. V roce 1946 se objevila ve válečném dramatu "Nadlidé", kde ztvárnila postavu Aničky, dcery Svobodových. Tento film režírovaný Václavem Wassermanem se zabýval osudy lidí během nacistické okupace. V roce 1951 si zahrála ve filmu "Císařův pekař – Pekařův císař", kde ztvárnila roli služebné. Tento dvoudílný historický film režírovaný Martinem Fričem patří dodnes k oblíbeným klasikám české kinematografie.
Spolupráce s Karlem Kachyňou
V roce 1955 se objevila ve filmu "Ztracená stopa", který režíroval její tehdejší manžel Karel Kachyňa. V tomto snímku ztvárnila postavu Jany, Pavlovy dívky. Film se zaměřuje na příběh mladého muže, který se snaží najít své místo ve světě po návratu z vojny. Eliška Kuchařová během své kariéry prokázala všestrannost a schopnost ztvárnit různé typy postav ve filmu i divadle.