Edita Dindělová

Edita Dindělová, narozená 17. dubna 1940 v Českém Těšíně, byla česká herečka, která se proslavila především svými epizodními rolemi v českých filmech 70. a 80. let. Divadelní začátky S profesionálním herectvím začínala Edita Dindělová na přelomu 50. a 60. let v Divadle pracujících v Mostě a následně v souboru Státního zájezdového divadla. Její divadelní kariéra pokračovala krátkým angažmá v plzeňském kabaretu Alfa, po němž následovaly čtyři sezóny v divadle v Opavě a tři sezóny v Chebu. Její poslední stálé divadelní angažmá bylo v Divadle Jaroslava Průchy v Kladně a Mladé Boleslavi, kde působila v letech 1970-1980. Filmová kariéra Před filmovou kamerou se Edita Dindělová poprvé objevila v roce 1969, kdy ztvárnila epizodní roli anonymní dívky ve zdařilém přepisu Kunderovy povídky Já truchlivý Bůh režiséra Antonína Kachlíka. Ačkoliv nikdy nepřekročila rámec epizodních rolí, její nepřehlédnutelná postava vnadné ženy kyprých tvarů se stala charakteristickým prvkem mnoha českých filmů 70. let. K jejím nejvýraznějším filmovým rolím patřila Kryštofová z krimikomedie Aféry mé ženy (1972), instalatérka z populární komedie Holky z porcelánu (1974), Marie ve filmu Pomerančový kluk (1975), Edita z filmu Dům Na poříčí (1976) a Andula ve snímku Náš dědek Josef (1976). Dále si zahrála Ostravačku v Bouřlivém víně (1976), škrcenou blondýnu v komedii Hodinářova svatební cesta korálovým mořem (1979) a obnaženou pouťovou mořskou pannu v oblíbeném filmu Lásky mezi kapkami deště (1979). Pozdější filmografie V 80. letech pokračovala Edita Dindělová v epizodních rolích, kdy ztvárnila prostitutku ve snímku Šílený kankán (1982), čtyřicátnici ve filmu Od vraždy jenom krok ke lži (1982) a učitelku tělocviku v populární komedii Jára Cimrman ležící, spící (1983). Mezi její další role z 80. let patří zdravotní sestra ve filmu Sestřičky (1983), kreslička ve snímku Fandy, ó Fandy (1983), dáma v televizním filmu Povídky malostranské: Přivedla žebráka na mizinu (1984) a matka v pohádce S čerty nejsou žerty (1985). V televizi se objevovala jen minimálně. Zajímavostí je, že propůjčila svůj hlas postavě Zdeničky (kterou hrála Zdena Dančíková) v jednom z filmů, kde sama nehrála. Filmový odkaz Edita Dindělová patří mezi charakteristické tváře české kinematografie 70. a 80. let. Přestože se specializovala především na menší role, její výrazný zjev a herecký projev zanechaly nesmazatelnou stopu v mnoha oblíbených českých filmech. Během své filmové kariéry spolupracovala s významnými režiséry jako byli Václav Vorlíček, Juraj Herz, Ladislav Smoljak nebo Jiří Menzel. Její filmografie čítá více než dvě desítky filmů, v nichž dokázala i v epizodních rolích zaujmout diváky svým osobitým hereckým projevem.