Jaroslav Menčík

Jaroslav Menčík, 20. března 1894, Plzeň – 30. srpna 1963, Karlovy Vary, byl český herec, scenárista, překladatel, filmový novinář a publicista. Jaroslav Menčík patřil k průkopníkům české kinematografie v období němého filmu. Jeho herecká kariéra zahrnovala několik menších rolí ve významných českých filmech druhé poloviny 20. let. V roce 1926 se objevil ve dvou snímcích – v adaptaci románu Karla Václava Raise Pantáta Bezoušek, kterou režíroval Karel Lamač, ztvárnil roli Maďara. Ve stejném roce si zahrál také muže ve vlaku v jiném filmu. Následující rok 1927 přinesl Menčíkovi další dvě role – ztvárnil písaře a také zjevení ďábla v historickém snímku Pražský kat režiséra Rudolfa Měšťáka. V tomto filmu, který vypráví příběh o loupeživém rytíři přezdívaném "zlatý kníže" a synovi pražského kata Mydláře, se Menčík objevil po boku dalších herců své doby, jako byli Jindřich Plachta, Milka Balek-Brodská či F. X. Mlejnek. Téhož roku si zahrál také ve filmu Sextánka režiséra Josefa Medeotti-Boháče. Kromě herectví se Jaroslav Menčík významně prosadil i v dalších oblastech filmového průmyslu. V roce 1928 byl autorem námětu a scénáře k filmu Známosti z ulice, který režírovali Josef Medeotti-Boháč a Alwin Neuss. Jeho scenáristická činnost pokračovala i v roce 1929, kdy psal mezititulky pro dva filmy. V roce 1938 se podílel na filmové produkci jako režijní spolupracovník a výrobce. Menčíkův přínos české kinematografii nebyl omezen pouze na tvůrčí činnost. V roce 1933 převzal vedení časopisu Kino a o rok později založil periodikum Filmová politika. Během protektorátu, v letech 1940-1945, pracoval v Českomoravském filmovém ústředí (ČMFÚ). Svou profesní dráhu zakončil jako lékárník. Jaroslav Menčík zemřel 30. srpna 1963 v Karlových Varech ve věku 69 let.