František Vláčil

František Vláčil se narodil právě před 100 lety. Jistě patří mezi tragické génie české kinematografie, pronásledovaný jak nepřízní doby, tak osobními problémy. Nejprve se poctivě vypracoval do pozice režiséra, aby během šedesátých let nabídl stranou nové vlny vlastní vizi toho, kam to umělecký film může dotáhnout. Jeho filmy z této doby považujeme za vrchol naší kinematografie. Pak se režimu zprotivil, nakonec ale zvládl točit dál. Přestože nebylo nikdy jeho cílem proti němu ve svých filmech bojovat, jeho upřímná povaha však nesvědčila okupačním požadavkům deklamovat loajalitu.

„V létě roku 1913 jsem opustil Vídeň. Chtěl jsem se odstěhovat z města, někam do hor,“ vypráví nám hned na začátku Cesty pustým lesem hlavní hrdina, zubař Holoubek (Václav Koubek). Následující necelou hodinu a půl sledujeme jeho očima dění v zapadlé šumavské vesnici v předvečer první světové války. A už z této premisy je jasné, že nepůjde o úplně hladivý divácký zážitek.

Česká televize se navrací k televizním dokumentům o tuzemské kinematografii. Vypráví příběh barrandovských ateliérů a jejich důležitých aktérů ve snímku Kouzelný kopec. Ambiciózní počin je nicméně ukázkou toho nejhoršího přístupu k historické látce, o které se kromě náhodných faktů nedozvíte vůbec nic.

Moravský rodák Josef Somr patří bezesporu mezi nejznámější tváře českého a československého filmu i divadla. Držitel Českého lva za celoživotní výkon i prezidentského ocenění ztvárňoval hlavně výrazné vedlejší role, na svém kontě má ale i řadu komplexních, náročných výkonů. Od šedesátých let oživil několik stovek postav. Zemřel 16. října ve věku 88 let.

Jan Žižka se od středy probíjí hordami nepřátel v historicky nejdražším českém filmu, jehož půlmiliardový rozpočet pomohl oživit tuzemské reálie přelomu 14. a 15. století. Středověké kulisy a s nimi spojené příběhy jsou pro světové filmaře dlouhodobě lákavé a výpravy do doby, kdy dosažení dospělosti bylo vzhledem k všudypřítomnému násilí či morovým ranám ošemetné, vidíme na velkých plátnech nebo na streamu každoročně. Připomeňme si tedy deset spíše zapadlejších a přehlížených titulů, jimiž se středověk ve vší jeho znepokojivosti a nebezpečí podařilo oživit autenticky.

V loňském roce do našich kin přišly dva skvělé snímky, které se odlišně, ale v obou případech působivě věnovaly tématu sexuálního násilí. Prvním bylo středověké drama Ridleyho Scotta Poslední souboj, druhým byl nenápadný snímek ze sportovního prostředí Slalom. Na streamovací službě Voyo nyní můžete vidět ambiciózní českou minisérii Guru, která na základě skutečných událostí vypráví příběh několika žen, které byly sexuálně zneužity samozvaným duchovním vůdcem. Mrazivé téma se v kinematografii objevuje už desítky let. Následující tituly představují různá pojetí dané tematiky.

Kina jsou už přes týden uzavřena, o pozoruhodná filmová a seriálová díla nicméně není nouze. Potvrzují to vaše nové komentáře, v nichž zmiňujete seriálovou novinku Ridleyho Scotta, dokumentární film slavného přírodovědce Davida Attenborougha nebo snímek s Rudolfem Hrušínským, od jehož narození tuto sobotu uplynulo 100 let. Kinobox i tento týden vybírá z databáze vaše nové komentáře. Nové tipy i na starší filmy, seriály a pořady.

Část 4 - Silné a odhodlané, rebelující a sympatické, ale také křehké a citlivé - ty nejlepší snímky, v nichž hrají prim ženy, nabízí širokou škálu zajímavých hrdinek stříbrného plátna, a je potřeba si je v rámci tohoto byznysu, stále hlasitěji kritizovaného za mužskou nadvládu, pravidelně připomínat. Pojďme se ohlédnout za 40 výbornými filmy s ženskou hlavní hrdinkou (či hrdinkami).

Přesně 60 let nás dělí od doby, kdy se filmový archiv během 12 měsíců rozšířil o početnou skupinku památných a často citovaných snímků. Které klenoty obohatily filmovou truhličku nejvýrazněji a které vedou dle hodnocení zdejších uživatelů?

Nemastný neslaný Jason Patric, kvalitní severská detektivka nebo ikona ruského artového filmu. V době koronaviru vás dále "zaměstnávají" starší filmové a seriálové kusy. Díky tomu dáváte tipy dalším potenciálním divákům. I tento týden pro vás vybíráme nové komentáře z naší databáze. Nové tipy i na starší filmy, seriály a pořady.

V souvislosti s česko-koprodukčním velkofilmem Nabarvené ptáče se každou chvíli zmiňuje, že "rozděluje publikum" na "ty, kteří jsou z něj nadšeni" a "ty, kteří jsou z něj šokováni". Netuším, nakolik je to pravda, a nakolik je to součást propagační kampaně, ale mohu s pýchou oznámit, že se mi povedlo zařadit se do třetí skupiny. Nebyl jsem totiž ani trochu nadšen, ani trochu šokován, jen jsem se strašlivě nudil a místy smál na nesprávných místech (ale zdaleka ne dost).

Filmy tak milujeme a uznáváme proto, že jsou schopny nést inspirativní morální poselství a proměňovat problémy všedního dne v niterný záblesk opouštěné reality. Některé nás mohou naučit historii, jiné burcují naše sebevědomí, další mohou dokonce probouzet city, které nám ve skutečném životě třeba schází. Ale k obdivování pořád zůstává a pro někoho i vystupuje také jejich formální stránka, skrze níž filmaři nechávají své myšlenky promlouvat a přenášet na vnímavého diváka. A zřejmě nejdůležitější formální složkou je samozřejmě práce s kamerou, která celý ten spektákl snímá a zprostředkovává obrazy - tedy to, čemu se tenhle cyklus bude snažit alespoň trochu zajímavě věnovat.

Zdeněk Liška platí za jednoho z nejuznávanějších skladatelů filmové hudby nejen v rámci československé kinematografie. Za svou kariéru složil hudbu k celé řadě ikonických tuzemských děl a stal se inspirací pro o generace mladší autory. Nyní vychází na fyzickém nosiči jedinečné koncertní provodení hudby k filmu Marketa Lazarová patřící k vůbec nejproslulejším dílům skladatele Lišky.

Přiznejme si to, čeká nás slabší premiérový čtvrtek. Padesát odstínů černé (2016) paroduje jeden erotický fenomén. Do posledního dechu (2016) přibližuje zachránu ohrožené posádky. Poldův švagr (2016) přináší ztřeštěnou akční komedii. Restaurovaná verze snímku Adelheid (1969) představuje první barevný film Františka Vláčila. A potom jsou tu Chipmunkové...

Vzhledem k tomu, že (vpravdě zasloužený) rozruch kolem udílení Medailí za zásluhy nijak neutichá a pravděpodobně bude kulminovat pouličními boji 17. listopadu, rekapitulujme, cože se to vlastně stalo. Dvěma filmařům středního věku – Filipu Renčovi a Robertu Sedláčkovi – byly uděleny Medaile za zásluhy. Nedalo mi to, abych se nepodíval, co se za tím vágním názvem metálu skrývá.