Helena Trýbová, narozená 23. prosince 1924 v Ostravě, zemřelá 23. prosince 2005 v Brně, byla významná česká divadelní a televizní herečka.
Rodinné zázemí a vzdělání
Helena Trýbová se narodila v rodině významného lékaře, profesora Antonína Trýba (1886-1960), který byl jedním z předních českých odborníků v oboru dermatologie. Její otec měl kromě medicíny i umělecké zájmy a prosadil se jako básník a spisovatel. Pocházela z rodiny s výraznou lékařskou tradicí - její bratr Richard Trýb (1914-2002) později působil jako profesor chirurgie, zatímco sestra Eva Trýbová (1916-1949) zemřela krátce po emigraci z Československa. V Heleně se projevily umělecké geny a po druhé světové válce začala studovat na Státní konzervatoři v Brně. V roce 1947 přešla na konzervatoř do Prahy, kde studium dokončila v roce 1948. Během studií také vystupovala na avantgardním jevišti divadla Křesadlo v Brně.
Divadelní kariéra
Po dokončení studia získala Helena Trýbová první angažmá v Horáckém divadle v Jihlavě (1948-1949). Následovaly další krátké působení v divadlech na Moravě - v Krajském oblastním divadle v Olomouci (1949-1950), v Beskydském divadle v Novém Jičíně (1950-1953) a ve Státním divadle v Ostravě. Dalších třicet let profesního i osobního života spojila s Brnem, kde dvanáct let hrála v Divadle bratří Mrštíků (1955-1967) a nakonec byla členkou souboru Státního (dnes Národního) divadla v Brně (1967-1985).
Její hereckou doménou byly charakterově nejednoznačné postavy, které přes jejich zemitý základ a obyčejnou lidskost dokázala ztvárnit s neobyčejnou noblesou. Na jevištích dvou předních brněnských divadel ztvárnila řadu postav světového i domácího repertoáru. Z jejích významných divadelních rolí stojí za zmínku představení Loupežník, Jenúfa, Žebrácká opera, Majitelé klíčů nebo Babička.
Filmová tvorba
Filmografie Heleny Trýbové značně zaostávala za významem její divadelní práce. Na filmovém plátně debutovala až jako čtyřicetiletá v epizodní roli telefonistky ve špionážním dramatu Anděl blažené smrti (1966). K další filmové práci byla oslovena až po patnácti letech, kdy přijala účast při natáčení dnes méně známých filmů Opera ve vinici (1981) a Malinový koktejl (1982), v nichž opět ztvárnila menší role.
Film Opera ve vinici režiséra Jaromila Jireše pojednává o nestárnoucích kvalitách moravské lidové hudby. V tomto baladickém snímku, zasazeném do prostředí Slovácka, se představil Josef Kemr v roli svérázného Fanoše Mikuleckého, autora mnoha známých písniček z Podluží, obecně považovaných za lidové. Druhým hlavním protagonistou byl student žurnalistiky Honza v podání Jana Hartla.
Malinový koktejl, jediný režisérský počin Ladislavy Sieberové před jejím odchodem do emigrace, vypráví příběh středoškolačky, která se nedostane na vysokou školu a musí začít pracovat jako prodavačka.
Televizní tvorba
Významnější a početnější byla spolupráce Heleny Trýbové s televizí, zvláště s brněnským studiem. S dalšími herci brněnského Národního divadla účinkovala v televizní inscenaci Josefína (1968) a později pracovala na čtyřdílném televizním filmu z doby okupace Legenda o živých mrtvých (1971). Ještě v devadesátých letech se objevila v televizní pohádce Sedmero krkavců (1993) a v několika televizních seriálech. Její filmografii uzavírá televizní film Andělé (1998).
Legenda o živých mrtvých byl československý dramatický televizní seriál vzniklý v produkci Československé televize, která jej vysílala v letech 1971-1972. Čtyřdílnou minisérii natočil podle scénáře Jiřího Blažka režisér Petr Tuček. Seriál pojednává o německém majorovi Richardu Lenzovi, který nesouzní s nacistickým myšlením a během svého působení na Moravě v závěru druhé světové války předává informace zdejším partyzánům.
V pohádce Sedmero krkavců, natočené podle předlohy Boženy Němcové, se vypráví příběh o statečné Bohdance, která podstoupila nejtěžší zkoušky, aby vysvobodila svých sedm bratrů z krkavčí podoby. Helena Trýbová zde ztvárnila roli babky v lese.
Helena Trýbová často pracovala také pro rozhlas a účinkovala v řadě rozhlasových her. Zemřela v Brně 23. prosince 2005 v den svých 81. narozenin.