Claudio Amendola, narozen 16. února 1963 v Římě, Itálie, je italský herec, režisér, producent a televizní moderátor. Pochází z herecké rodiny - je synem herce a dabéra Ferrucia Amendoly a herečky a dabérky Rity Savagnone. Počátky kariéry Amendola zahájil svou filmovou kariéru v 80. letech, kdy ztvárnil komické role v několika italských komediích režírovaných Carlem Vanzinou. Jeho herecká dráha začala v roce 1982, kdy se ve svých 19 letech objevil v televizním seriálu Storia d'amore e d'amicizia. Následovaly úspěšné komedie jako Vacanze di Natale (1983), Amarsi un po' (1984) a Vacanze in America (1984), které mu přinesly popularitu u italského publika. Dramatické role a mezinárodní uznání Zlomovým okamžikem v jeho kariéře byl rok 1987, kdy ztvárnil svou první dramatickou roli ve filmu Soldati - 365 all'alba režiséra Marca Risiho. V následujícím desetiletí potvrdil své dramatické schopnosti v několika významných filmech. V roce 1990 zazářil v dramatu Ultra režiséra Rickyho Tognazziho, které mu vyneslo první nominaci na prestižní cenu David di Donatello. Za svůj výkon ve filmu Un'altra vita (Another Life) režiséra Carla Mazzacuratiho získal v roce 1993 cenu David di Donatello pro nejlepšího herce ve vedlejší roli. Mezinárodní průlom Mezinárodního uznání se Amendolovi dostalo díky filmu La scorta (The Escort) z roku 1993, opět pod režijním vedením Rickyho Tognazziho. Tento politický thriller o bodyguardech chránících soudce bojujícího proti sicilské mafii byl uveden na filmovém festivalu v Cannes. V 90. letech se Amendola objevil v několika mezinárodně uznávaných produkcích, včetně historického dramatu La Reine Margot (Queen Margot, 1994) a dobrodružného filmu L'ussaro sul tetto (The Horseman on the Roof, 1996) s Juliette Binoche. Další významné filmy a ocenění Mezi jeho další významné filmy patří Poliziotti (Policemen, 1994), Pasolini, un delitto italiano (Who Killed Pasolini?, 1995) režiséra Marca Tullia Giordany a La mia generazione (My Generation, 1996) režisérky Wilmy Labate. Za své výkony ve filmech Un paradiso di bugie (1997) a Testimone a rischio (An Eyewitness Account, 1998) režiséra Pasqualeho Pozzessereho získal další nominace na cenu David di Donatello. Televizní úspěchy V roce 2000 se Amendola stal velmi populárním televizním hercem. Jeho největší televizní úspěch přišel s rolí Giulia Cesaroniho v seriálu I Cesaroni, italské verzi španělského formátu Los Serrano, který se vysílal od roku 2006 do roku 2014. Seriál se těšil obrovské popularitě a upevnil Amendolovu pozici jako jednoho z nejoblíbenějších italských herců. Kromě herectví se Amendola prosadil také jako moderátor populárních televizních pořadů jako Scherzi a parte a Le Iene. Režijní kariéra V roce 2014 debutoval jako režisér filmem La mossa del pinguino. Následně režíroval film Il permesso - 48 ore fuori (2017), který také napsal a ztvárnil v něm jednu z hlavních rolí po boku Lucy Argentera. Film vypráví příběh čtyř vězňů během jejich 48hodinové propustky. V posledních letech režíroval a hrál v televizním seriálu Il patriarca (2023-2024) pro Mediaset. Současná kariéra V posledních letech se Amendola objevil v úspěšných filmech jako Suburra (2015), Noi e la Giulia (The Legendary Giulia and Other Miracles, 2015), za který získal cenu Nastro d'Argento pro nejlepšího herce ve vedlejší roli, a Come un gatto in tangenziale (Like a Cat on a Highway, 2017). Zároveň se stal jednou z hlavních tváří televizního seriálu Nero a metà pro italskou televizi RAI. Osobní život Amendola byl ženatý s herečkou Francescou Neri od roku 2010 do roku 2022, s níž má syna Rocca. Z předchozího manželství s Marinou Grande má dvě dcery, Alessii a Giulii. Jeho dcera Alessia je také dabérkou.