Lana Turner

Lana Turner, narozená 8. února 1921 ve Wallace, Idaho jako Julia Jean Turner, byla americká herečka, která se stala jednou z nejvýraznějších filmových hvězd zlaté éry Hollywoodu. Jako dcera horníka Johna Virgila Turnera a Mildred Frances Cowan prožila nelehké dětství, které bylo poznamenáno otcovou vraždou v roce 1930, po níž se s matkou přestěhovala do Kalifornie. Objevení a počátky kariéry Její cesta k filmové slávě začala v roce 1937, kdy byla jako patnáctiletá objevena v hollywoodském obchodě. Brzy podepsala smlouvu se studiem Warner Bros., ale záhy přešla k Metro-Goldwyn-Mayer, kde se pod vedením Louise B. Mayera začala její kariéra rychle rozvíjet. První malé role získala ve filmech They Won't Forget (1937), The Great Garrick (1937) a A Star Is Born (1937). Právě role ve filmu They Won't Forget jí vynesla přezdívku "Sweater Girl" díky obepínajícímu svetru, který ve filmu nosila, a který způsobil senzaci mezi mužským publikem. Vzestup ke slávě Ve 40. letech se Lana Turner již pevně etablovala ve filmovém průmyslu. Hrála významné role ve filmech jako Johnny Eager (1941), Ziegfeld Girl (1941) a Somewhere I'll Find You (1942), kde se poprvé objevila po boku Clarka Gablea, s nímž později natočila celkem čtyři filmy. V polovině 40. let patřila k nejlépe placeným americkým herečkám a jedné z největších hvězd MGM, jejíž filmy vydělaly studiu přibližně miliardu dolarů v přepočtu na dnešní měnu během jejího osmnáctiletého kontraktu. Zlomový okamžik kariéry Skutečný průlom v její kariéře přišel s filmem The Postman Always Rings Twice (1946), kde ztvárnila Coru Smith, ambiciózní ženu provdanou za staršího majitele přídrožního bistra, která se zamiluje do tuláka (John Garfield) a jejich touha být spolu je motivuje k vraždě jejího manžela. Tento film noir označil kritik Bosley Crowther z The New York Times za "roli její kariéry". Turner sama později uvedla, že role Cory byla její nejoblíbenější, protože jí konečně dala příležitost k opravdovému herectví. Film se stal významným komerčním úspěchem a posunul její kariéru od pouhého sexuálního symbolu k plnohodnotné dramatické herečce. Vrchol kariéry v 50. letech V 50. letech pokračovala její popularita v dramatických filmech jako The Bad and the Beautiful (1952), kde hrála po boku Kirka Douglase. Významným milníkem byl film Peyton Place (1957), za který získala svou jedinou nominaci na Oscara za nejlepší herečku. V tomto filmu ztvárnila Constance MacKenzie, svobodnou matku s komplikovanou romantickou minulostí a složitým vztahem s dospívající dcerou. Osobní tragédie a comeback V roce 1958 se Turner ocitla v centru mediální pozornosti, když její čtrnáctiletá dcera Cheryl Crane zabila během domácí hádky Turnerova přítele, gangstera Johnnyho Stompanata. Soud později rozhodl, že šlo o oprávněnou sebeobranu, neboť Cheryl chránila svou matku před násilným útokem. Tato událost vážně ohrozila Turnerinu kariéru, ale herečka se dokázala vrátit. Její následující film Imitation of Life (1959) se stal jedním z největších komerčních úspěchů její kariéry. V tomto melodramatu režiséra Douglase Sirka ztvárnila Loru Meredith, ambiciózní herečku a svobodnou matku, která se snaží skloubit kariéru s výchovou dcery. Film se zabýval složitými vztahy mezi matkami a dcerami a rasovými otázkami, což rezonovalo s publikem a kritiky. Zajímavostí je, že Turnerův šatník pro tento film stál přes milion dolarů, což z něj učinilo jeden z nejdražších v historii kinematografie té doby. Pozdější kariéra V roce 1966 získala za svou hlavní roli ve filmu Madame X cenu David di Donatello za nejlepší zahraniční herečku. Většinu 70. let strávila v částečném důchodu a svou poslední filmovou roli ztvárnila v roce 1980. V roce 1982 přijala lukrativní opakující se hostující roli v televizním seriálu Falcon Crest, který díky její účasti zaznamenal výrazný nárůst sledovanosti. Odkaz a osobní život Lana Turner je často citována jako ikona populární kultury díky své glamourové osobnosti a je považována za filmovou legendu zlaté éry Hollywoodu. Její osobní život byl stejně dramatický jako její filmové role - byla osmkrát vdaná za sedm různých mužů, včetně kapelníka Artieho Shawa a herce Lexe Barkera. Bojovala také s alkoholismem. V roce 1992 jí byla diagnostikována rakovina hrtanu, které podlehla o tři roky později, 29. června 1995, ve věku 74 let. Zanechala po sobě filmový odkaz čítající více než padesát filmů natočených během čtyř desetiletí a trvalou stopu v historii kinematografie jako jedna z nejglamournějších a nejcharismatičtějších hvězd své doby.