Bohuš Smutný

Bohumil (Bohuš) Smutný, narozen v Brně, zemřel 16. prosince 1995 ve věku 73 let, byl český divadelní a filmový herec. Pocházel z prosté rodiny, jeho otec pracoval jako zámečník. Po absolvování gymnázia vystudoval Státní dramatickou konzervatoř v Brně, kde dokončil studium v roce 1945, ačkoliv již během války aktivně působil jako herec. Divadelní kariéra Po osvobození krátce působil v nově otevřeném Svobodném divadle v Brně, následně v Horáckém divadle v Jihlavě a prošel i pražskými scénami jako Studio Národního divadla a Divadlo města Žižkova. V roce 1949 získal stálé angažmá ve Státním divadle v Brně, kde setrval až do odchodu do důchodu v roce 1985. Na této scéně se vypracoval v charakterního herce s úspornými výrazovými prostředky a typickým zastřeným hlasem. Uplatnění nacházel především v inscenacích světové klasiky jako Višňový sad, Anna Karenina, Don Juan či Julius Caesar. Jako představitel českých lidových typů se prosadil i v dílech domácích autorů, například v inscenacích Gazdina roba nebo Tvrdohlavá žena. Filmová kariéra Filmografie Bohumila Smutného není příliš rozsáhlá, což bylo způsobeno jednak jeho celoživotním mimopražským angažmá, ale především těžkou autonehodou v roce 1962, jejíž následky mu znemožňovaly širší herecké uplatnění. Svou první filmovou roli získal v roce 1947, kdy ztvárnil postavu portáše Štěpána ve snímku Portáši. V následujících letech dostal několik příležitostí v budovatelských filmech přelomu 40. a 50. let. Po zmíněné autohavárii se již objevil jen v několika menších úlohách, mezi nimiž lze zmínit například roli důstojníka StB ve filmu Anděl blažené smrti z roku 1965. Televizní a rozhlasová tvorba Bohumil Smutný příležitostně spolupracoval také s televizí, kde účinkoval v několika inscenacích brněnského televizního studia. Televizním divákům může být povědomý jako příslušník SNB, kterého ztvárnil ve čtyřech dílech populárního seriálu Třicet případů majora Zemana (1975). Svůj příjemně zabarvený hlas uplatnil také při umělecké recitaci a v rozhlasových pořadech. I přes trvalé zdravotní následky, které mu znemožnily hraní v plné šíři, zůstal v angažmá Státního divadla v Brně až do svého odchodu do penze.