Regina Rázlová

Regina Rázlová se narodila 16. července 1947 v Brné nad Labem. Její otec, Stanislav Rázl, byl významným politikem, což ovlivnilo její životní dráhu. V mládí se věnovala plavání a fotografii, ale nakonec se rozhodla pro studium na Střední průmyslové škole filmové v Čimelicích, kde absolvovala obor produkce v roce 1966. Následně pokračovala ve studiu herectví na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze (DAMU) pod vedením profesora Miloše Nedbala, které dokončila v roce 1970.

Divadelní kariéra

Po absolutoriu na DAMU nastoupila do Divadla Jaroslava Průchy v Kladně, kde působila v letech 1970 až 1972. Zde se představila v inscenacích jako "Noc na Karlštejně" či "Past na myši". V letech 1972 až 1978 byla členkou souboru Divadla E. F. Buriana v Praze, kde ztvárnila řadu významných rolí. V roce 1980 se stala členkou činohry Národního divadla, kde působila až do počátku 90. let. Na této prestižní scéně se objevila v inscenacích jako "Strakonický dudák", "Višňový sad" či "Tartuffe".

Filmová a televizní tvorba

Regina Rázlová debutovala ve filmu "Utrpení mladého Boháčka" (1969), kde ztvárnila roli Věry. Následovaly role ve filmech "Zabil jsem Einsteina, pánové..." (1969) a "Tatínek na neděli" (1971). Výraznou postavu laborantky Králové si zahrála v kriminálním filmu "Zatykač na královnu" (1973). Diváci si ji také pamatují z komedií "Hodíme se k sobě, miláčku...?" (1974), "Parta hic" (1976) a "Ten svetr si nesvlíkej" (1980), kde často ztvárňovala role lékařek.

Pedagogická činnost

V letech 1975 až 1990 působila jako pedagožka na DAMU, kde vyučovala herectví. Mezi její studenty patřili například Karel Roden či Ivana Chýlková. Její pedagogická činnost byla ceněna pro její profesionální přístup a schopnost předávat praktické zkušenosti z divadelního a filmového prostředí.

Období po roce 1989

Po sametové revoluci v roce 1989 čelila Regina Rázlová změnám ve své kariéře. Byla propuštěna z Národního divadla a ukončila své působení na DAMU. Následně se věnovala podnikání a stala se předsedkyní představenstva společnosti Skloexport. V roce 1998 byla obviněna z tunelování této firmy a strávila rok ve vazbě. Soudní procesy se táhly několik let a v roce 2007 byla zproštěna obvinění.

Návrat k herectví

Po ukončení soudních sporů se Regina Rázlová vrátila k herectví. Začala spolupracovat s Divadlem Ungelt, kde ztvárnila hlavní role v inscenacích "Kurtizána" (2014), "Mezi úterým a pátkem" (2015) a "Miss Dietrich lituje" (2017). V Divadle na Vinohradech se objevila v představeních "Čarodějky ze Salemu" (2017), "Pygmalion" (2018) či "Srpen v zemi indiánů" (2024).

Současná tvorba

V posledních letech se Regina Rázlová vrátila i na filmové plátno. V roce 2023 ztvárnila hlavní roli v tragikomedii "Tancuj, Matyldo", za kterou byla nominována na Cenu české filmové kritiky v kategorii Nejlepší herečka. I přes zdravotní komplikace, včetně roztroušené sklerózy, zůstává aktivní v herecké profesi a nadále přispívá k české kulturní scéně.

Osobní život

Regina Rázlová byla třikrát vdaná. Jejím prvním manželem byl herec Petr Štěpánek, druhým herec Petr Oliva, se kterým má dvě děti, syna Lukáše a dceru Adélu. Třetím manželem se stal architekt a scénograf Jindřich Santar.