Anna Letenská, česká herečka, se narodila 29. srpna 1904 v Nýřanech, Rakousko-Uhersko (dnes Česká republika). Pocházela z herecké rodiny; její rodiče, Marie a Oldřich Svobodovi, byli oba herci, stejně jako její sestra Růžena Nováková. Svou profesionální hereckou kariéru zahájila v roce 1919 a postupně se stala významnou osobností československého divadla i filmu.

Filmografie a herecké role

Anna Letenská debutovala ve filmu Kříž u potoka (1937), kde ztvárnila roli služebné. Následně se objevila v komedii Milování zakázáno (1938), která odstartovala její úspěšnou filmovou kariéru. V roce 1939 hrála ve filmech Mořská panna a Ženy u benzinu. Její filmografie zahrnuje také snímky Babička (1940), Minulost Jany Kosinové (1940) a Čekanky (1940). V roce 1941 se objevila ve filmech Pražský flamendr a Z českých mlýnů. V roce 1942 ztvárnila role ve filmech Valentin Dobrotivý, Ryba na suchu, Městečko na dlani a Přijdu hned.

Poslední film a tragický osud

Během natáčení filmu Přijdu hned (1942) byla Anna Letenská zatčena gestapem pro podezření z účasti na odboji proti nacistické okupaci. Navzdory tomu jí bylo umožněno film dokončit, pravděpodobně díky intervenci producenta Miloše Havla. Po dokončení natáčení byla deportována do koncentračního tábora Mauthausen, kde byla 24. října 1942 popravena.

Odkaz a památka

Anna Letenská je dodnes připomínána jako talentovaná herečka a oběť nacistického teroru. Její životní příběh byl inspirací pro román Kat nepočká (1958) od Norberta Frýda, který byl v roce 1971 zfilmován režisérem Františkem Filipem s Jiřinou Bohdalovou v hlavní roli. V pražské čtvrti Vinohrady je po ní pojmenována ulice, což svědčí o trvalém odkazu, který zanechala v české kultuře.