Pavlína Filipovská: Nejlepší filmy a seriály

6.8

Pavlína Filipovská: Filmy a seriály

Pavlína Filipovská se narodila 28. května 1941 v Praze na Žižkově jako dcera známého herce Františka Filipovského. Již od útlého věku byla obklopena uměleckým prostředím, což ovlivnilo její budoucí kariéru. Po absolvování gymnázia se rozhodla věnovat umění a v roce 1958 začala působit jako hlasatelka dětských pořadů v Československé televizi.

Začátky v divadle Semafor

V roce 1959 se Pavlína Filipovská stala členkou nově vzniklého divadla Semafor, kde debutovala v inscenaci "Člověk z půdy". Během svého působení v Semaforu se proslavila interpretací písně "Včera neděle byla", která se stala jedním z nejprodávanějších singlů té doby. Její spolupráce s Jiřím Suchým a Jiřím Šlitrem přinesla řadu dalších úspěšných písní a inscenací.

Přechod do divadla Apollo a Rokoko

Po odchodu ze Semaforu v roce 1963 přešla do divadla Apollo, kde spolupracovala s Karlem Gottem a bratry Štaidlovými. V roce 1969 se stala členkou divadla Rokoko, kde působila až do roku 1974. Během tohoto období pokračovala ve své herecké a pěvecké kariéře, přičemž se objevila v několika filmových a televizních projektech.

Filmová a televizní kariéra

Pavlína Filipovská se objevila v řadě filmů a televizních pořadů. Mezi její významné role patří účinkování ve filmech "Kdyby tisíc klarinetů" (1964), kde zazářila s písní "Kapitáne, kam s tou lodí", a "Ta naše písnička česká" (1967), kde ztvárnila postavu Stázi. Její filmografie zahrnuje i další snímky, ve kterých prokázala svůj herecký a pěvecký talent.

Moderátorská a rozhlasová činnost

Od roku 1972 působí Pavlína Filipovská na volné noze. Věnuje se moderování televizních a rozhlasových pořadů, kde využívá své zkušenosti a charisma. Spolupracovala s řadou významných osobností české hudební scény a její moderátorská kariéra je dodnes ceněna.

Osobní život

V osobním životě byla Pavlína Filipovská provdána za zpěváka Petra Spáleného, se kterým má dceru Pavlínu Wolfovou, známou novinářku. Její rodinné zázemí a vztahy s významnými osobnostmi české kulturní scény ovlivnily její život i kariéru.


  • Hříšní lidé města pražského
    Hříšní lidé města pražského (1969)
    SeriálRole: tanečnice v Jedové chýši
    • iVysílání
    Třináctidílný seriál starých kriminálních případů podle povídek Jiřího Marka ze sbírky Panoptikum starých kriminálních příběhů, která byla inspirována skutečnými případy policejních radů pražské kriminálky Knotka a Vaňáska z let 1925-1930. Názvy epizod: 1) Přísaha 2) Malý a velký vrah 3) Lady Macbeth z Vinohrad 4) Otisky prstů 5) Černé rukavice 6) Případ lichého střevíce 7) Lodní uzel 8) Telegram z Neapole 9) Turecké náušnice 10) Kaprova smrt 11) Hra 12) Špion přijede v sedm 13) Svědomí
    Žánry:KrimiDrama
    85%
    Třináctidílný seriál starých kriminálních případů podle povídek Jiřího Marka ze sbírky Panoptikum starých kriminálních příběhů, která byla inspirována skutečnými případy policejních radů pražské kriminálky Knotka a Vaňáska z let 1925-1930. Názvy epizod: 1) Přísaha 2) Malý a velký vrah 3) Lady Macbeth z Vinohrad 4) Otisky prstů 5) Černé rukavice 6) Případ lichého střevíce 7) Lodní uzel 8) Telegram z Neapole 9) Turecké náušnice 10) Kaprova smrt 11) Hra 12) Špion přijede v sedm 13) Svědomí
    Žánry:KrimiDrama
    1
  • Píseň pro Rudolfa III.
    Píseň pro Rudolfa III. (1967)
    Seriál
    81%
    2
  • Zahrada
    Zahrada (1977)
    FilmRole: kluk (mluví)
    80%
    3
  • Noc na Karlštejně
    Noc na Karlštejně (1974)
    FilmRole: dvorní dáma Blanka
    • Oneplay
    • Prima Plus
    • Canal+
    • +3
    Jeden z nejznámějších a nejoblíbenějších českých filmových muzikálů vypráví o císaři Karlu IV. a jeho hradu Karlštejn, na němž kvůli jeho zákazu nesměly přebývat ženy. Tento zákaz měl posloužit k tomu, aby se panovník mohl věnovat mužským záležitostem. Jedné noci byl ale porušen hned dvakrát... Na Karlštejně se tedy objeví nejen Karel IV. a dva nezvaní hosté, cyperský král Petr a bavorský vévoda Štěpán, ale také dvě ženy v mužském přestrojení. Jednou z nich je císařova manželka Eliška Pomořanská, která z lásky a ze stesku porušila zákaz, aby mohla císaře alespoň zahlédnout, tou druhou je neteř purkrabího Alena, která se vsadila s otcem, že dokáže strávit noc na hradě v mužském přestrojení... Český filmový muzikál natočil režisér Zdeněk Podskalský podle stejnojmenné divadelní hry Jaroslava Vrchlického. V hlavních rolích uvidíte Vlastimila Brodského (Karel IV.) a Janu Brejchovou (Eliška Pomořanská). Eliščina ochránce, arcibiskupa Arnošta z Pardubic, hraje Karel Höger a odvážnou a tvrdohlavou Alenu Daniela Kolářová. (Česká televize)
    76%
    Jeden z nejznámějších a nejoblíbenějších českých filmových muzikálů vypráví o císaři Karlu IV. a jeho hradu Karlštejn, na němž kvůli jeho zákazu nesměly přebývat ženy. Tento zákaz měl posloužit k tomu, aby se panovník mohl věnovat mužským záležitostem. Jedné noci byl ale porušen hned dvakrát... Na Karlštejně se tedy objeví nejen Karel IV. a dva nezvaní hosté, cyperský král Petr a bavorský vévoda Štěpán, ale také dvě ženy v mužském přestrojení. Jednou z nich je císařova manželka Eliška Pomořanská, která z lásky a ze stesku porušila zákaz, aby mohla císaře alespoň zahlédnout, tou druhou je neteř purkrabího Alena, která se vsadila s otcem, že dokáže strávit noc na hradě v mužském přestrojení... Český filmový muzikál natočil režisér Zdeněk Podskalský podle stejnojmenné divadelní hry Jaroslava Vrchlického. V hlavních rolích uvidíte Vlastimila Brodského (Karel IV.) a Janu Brejchovou (Eliška Pomořanská). Eliščina ochránce, arcibiskupa Arnošta z Pardubic, hraje Karel Höger a odvážnou a tvrdohlavou Alenu Daniela Kolářová. (Česká televize)
    4
  • Kdyby tisíc klarinetů
    Kdyby tisíc klarinetů (1965)
    FilmRole: chovanka
    • Oneplay
    • Canal+
    Vojín Schulze (J. Menzel), smolař a klarinetista v jedné osobě, jednoho dne dezertuje před vojenským drilem. Na chvíli najde azyl ve škole nedalekého lázeňského města Alkalis. Tam právě přijede štáb nezávislé televizní společnosti Televis, vedený režisérkou Terezou (J. Brejchová). Ta má natočit reportáž o odhalení sochy J. S. Bacha. Mrtvý velikán však toho dne způsobí neobvyklý zázrak: zachrání klarinetistu Schulzeho před zastřelením, a to tak, že promění zbraně všech zdejších vojáků v hudební nástroje. Tereza tak místo původní nezáživné reportáže odvysílá senzační zprávy o zázraku. A protože vysílání má mimořádný divácký úspěch, dostane dívka za úkol uspořádat do druhého dne velkolepou televizní revui. Pomohou jí k tomu populární pěvecké hvězdy (K. Gott, H. Hegerová), členové televizního baletu, ale také někteří vojáci, kteří našli v hudbě zalíbení (W. Matuška, J. Šlitr, J. Suchý...). Nepřátelé z ministerstva války však nezahálejí. Kují různé diverzní plány a mimo jiné vysílají do kasáren elitní přepadový oddíl, ovládající balet... Slavný český muzikál z roku 1964 vznikl podle stejnojmenného divadelního "leporela" Jiřího Suchého, které mělo premiéru v prosinci 1958 v Divadle Na zábradlí. (Česká televize)
    74%
    Vojín Schulze (J. Menzel), smolař a klarinetista v jedné osobě, jednoho dne dezertuje před vojenským drilem. Na chvíli najde azyl ve škole nedalekého lázeňského města Alkalis. Tam právě přijede štáb nezávislé televizní společnosti Televis, vedený režisérkou Terezou (J. Brejchová). Ta má natočit reportáž o odhalení sochy J. S. Bacha. Mrtvý velikán však toho dne způsobí neobvyklý zázrak: zachrání klarinetistu Schulzeho před zastřelením, a to tak, že promění zbraně všech zdejších vojáků v hudební nástroje. Tereza tak místo původní nezáživné reportáže odvysílá senzační zprávy o zázraku. A protože vysílání má mimořádný divácký úspěch, dostane dívka za úkol uspořádat do druhého dne velkolepou televizní revui. Pomohou jí k tomu populární pěvecké hvězdy (K. Gott, H. Hegerová), členové televizního baletu, ale také někteří vojáci, kteří našli v hudbě zalíbení (W. Matuška, J. Šlitr, J. Suchý...). Nepřátelé z ministerstva války však nezahálejí. Kují různé diverzní plány a mimo jiné vysílají do kasáren elitní přepadový oddíl, ovládající balet... Slavný český muzikál z roku 1964 vznikl podle stejnojmenného divadelního "leporela" Jiřího Suchého, které mělo premiéru v prosinci 1958 v Divadle Na zábradlí. (Česká televize)
    5
  • Procesí k Panence
    Procesí k Panence (1961)
    FilmRole: Jana
    63%
    6
  • Pět miliónů svědků
    Pět miliónů svědků (1965)
    Film

    Nyní spatříme naivní připomínku toho, že televize kdysi vysílala i inscenace živě, avšak v tomto případě získal přímý přenos překvapivě kriminální rozměr. Během vysílání byl totiž zabit jeden z herců - a vidělo to všech oněch pět miliónů lidí, kteří televizi sledovali. Vyšetřovatelé pak celou podezřelou událost znovu rekonstruují, aby se dopátrali, zda šlo o nešťastnou náhodu, nebo o promyšlený zločin.

    62%

    Nyní spatříme naivní připomínku toho, že televize kdysi vysílala i inscenace živě, avšak v tomto případě získal přímý přenos překvapivě kriminální rozměr. Během vysílání byl totiž zabit jeden z herců - a vidělo to všech oněch pět miliónů lidí, kteří televizi sledovali. Vyšetřovatelé pak celou podezřelou událost znovu rekonstruují, aby se dopátrali, zda šlo o nešťastnou náhodu, nebo o promyšlený zločin.

    7
  • Ta naše písnička česká
    Ta naše písnička česká (1967)
    FilmRole: Stázi
    • Oneplay
    Hašlerovské pražské písničky, tak oblíbené koncem devatenáctého a začátkem dvacátého století, nestárnou. Zpívají je stále v hospodách i na stavbách, zkrátka všude. Mají své místo i v milostných příbězích ze staré Prahy, které tak pěkně vypráví panna Veronika. Jejich hrdinkou je panna Stázi, která nejprve neměla štěstí v lásce se studentem Tadeášem. Ale potom se zamilovala do tří pánů najednou. Do nesmělého pana Aloise, do veselého pana France a do pana Johanese, který ji svedl za Koňskou branou. Nakonec však dala přednost starému, leč bohatému domácímu. Tři opuštění páni si pod Kamenným mostem málem vzali život. Ale smutek přebolel a pánové zakotvili v manželstvích, bohatě požehnaných roztomilými dítky. A panna Stázi? Ta utekla od starého muže a vrátila se k panu Francovi, když přišel domů z vojny. A to všechno se událo v malostranském domě v Praze, které Hašler vyznal lásku písní: To je má krásná, princezna bílá. Jediná, kterou na světě znám. To je má láska, to je má milá, které už nikdy nezanechám. (oficiální text distributora)
    59%
    Hašlerovské pražské písničky, tak oblíbené koncem devatenáctého a začátkem dvacátého století, nestárnou. Zpívají je stále v hospodách i na stavbách, zkrátka všude. Mají své místo i v milostných příbězích ze staré Prahy, které tak pěkně vypráví panna Veronika. Jejich hrdinkou je panna Stázi, která nejprve neměla štěstí v lásce se studentem Tadeášem. Ale potom se zamilovala do tří pánů najednou. Do nesmělého pana Aloise, do veselého pana France a do pana Johanese, který ji svedl za Koňskou branou. Nakonec však dala přednost starému, leč bohatému domácímu. Tři opuštění páni si pod Kamenným mostem málem vzali život. Ale smutek přebolel a pánové zakotvili v manželstvích, bohatě požehnaných roztomilými dítky. A panna Stázi? Ta utekla od starého muže a vrátila se k panu Francovi, když přišel domů z vojny. A to všechno se událo v malostranském domě v Praze, které Hašler vyznal lásku písní: To je má krásná, princezna bílá. Jediná, kterou na světě znám. To je má láska, to je má milá, které už nikdy nezanechám. (oficiální text distributora)
    8
  • Dospěláci můžou všechno
    Dospěláci můžou všechno (1970)
    FilmRole: Eva
    Dr. Dvořák je předním pracovníkem výzkumného ústavu, který se podílí na vývoji látky, jež má umožnit zvětšování živé hmoty. To má v budoucnu vyřešit zásobování lidstva potravinami, neboť např. z jedné takové gigantické krávy je možno získat i tisíce bifteků. Zatím je však výzkum ve fázi, kdy je k dispozici pouze přípravek pro zmenšování živých organizmů.
    Jeho synovi Míšovi se zdá, že ho nejen tatínek, ale všichni dospěláci jen peskují a nabývá dojmu, že dospěláci můžou všechno. Při jedné návštěvě výzkumného ústavu si malý Míša hraje s chemikáliemi a zapříčiní, že se jeho tatínek nedopatřením napije látky, po které se zmenší na křičící miminko. Malý Míša ho chce utišit rohlíkem, který však předtím namočí v kádince, ve které smíchal nějaké chemikálie. Jakmile si tatínek-miminko cucne rohlíku, poněkud se zvětší.
    Míša okamžitě pochopí, jakou látku připravil, a neváhá a napije se jí. Rázem se stává dospělákem. Netuší však, že být dospělákem není jen tak.
    Žánry:KomedieRodinný
    53%
    Dr. Dvořák je předním pracovníkem výzkumného ústavu, který se podílí na vývoji látky, jež má umožnit zvětšování živé hmoty. To má v budoucnu vyřešit zásobování lidstva potravinami, neboť např. z jedné takové gigantické krávy je možno získat i tisíce bifteků. Zatím je však výzkum ve fázi, kdy je k dispozici pouze přípravek pro zmenšování živých organizmů.
    Jeho synovi Míšovi se zdá, že ho nejen tatínek, ale všichni dospěláci jen peskují a nabývá dojmu, že dospěláci můžou všechno. Při jedné návštěvě výzkumného ústavu si malý Míša hraje s chemikáliemi a zapříčiní, že se jeho tatínek nedopatřením napije látky, po které se zmenší na křičící miminko. Malý Míša ho chce utišit rohlíkem, který však předtím namočí v kádince, ve které smíchal nějaké chemikálie. Jakmile si tatínek-miminko cucne rohlíku, poněkud se zvětší.
    Míša okamžitě pochopí, jakou látku připravil, a neváhá a napije se jí. Rázem se stává dospělákem. Netuší však, že být dospělákem není jen tak.
    Žánry:KomedieRodinný
    9

Našli jste chybu nebo něco chybí? Napište nám.