Valérie Čižmárová

Valérie Čižmárová (29. ledna 1952 Michalovce – 7. března 2005 Praha) byla česká zpěvačka slovenského původu. Zpěvu a tancování se věnovala již od dětství. Už jako holčička se na ledě učila piruety, cvičila baletní krůčky, chodila do „lidušky" na hodiny zpěvu. Jako čtrnáctiletá vzala svůj osud do svých rukou a sama oslovila Otakara Krásenského a jeho swingový orchestr. Po pár slokách mu bylo jasné, že Valérie má ohromný talent, který se musí ukázat světu. Rodiče s tím sice nesouhlasili, ale dívka chodila na vystoupení za jejich zády. Začátky kariéry a Divadlo Rokoko Po vítězstvích v pěveckých soutěžích v Košicích, České Třebové a v Jihlavě dostala v roce 1968 nabídku od Darka Vostřela na účinkování v pražském Divadle Rokoko, odkud zrovna odcházela Helena Vondráčková, Marta Kubišová a Václav Neckář do nově zakládané skupiny Golden Kids. Studentka gymnázia si sbalila kufřík, opustila své rodné Michalovce a za doprovodu maminky a babičky, které ji v její touze podporovaly, vyrazila na svou profesionální dráhu do Prahy. V Rokoku účinkovala v několika muzikálech s Waldemarem Matuškou, Karlem Hálou, Alešem Ulmem, Karlem Bláhou, Laďkou Kozderkovou, Jitkou Zelenkovou aj. Sólová kariéra a největší úspěchy Po násilném ukončení činnosti tohoto divadla téměř rok pobyla v Západním Německu, kde v pořadu německé televize Schlagerstudio s Petrem Albertem slavila velký úspěch, po návratu vystupovala od roku 1973 sólově s vlastní hudební skupinou pod vedením Svatopluka Čecha. Jméno Valérie Čižmárové zůstává v povědomí veřejnosti především s jejím největším hitem Léta letí (1971); podnět k jeho natočení dal ředitel Rokoka Darek Vostřel, který v Čižmárové viděl slibný pěvecký potenciál a chtěl ji zviditelnit výrazným šlágrem. Po uzavření divadla Rokoko vytvořila Valérie Čižmárová vlastní hudební skupinu, s níž uspořádala úspěšné turné v SRN, v roce 1974 pak přijala angažmá v Semaforu, kde setrvala více než čtvrtstoletí (do roku 2000). Za své kariéry natočila přes 200 skladeb po počátcích u Pantonu převážně v Supraphonu, ale i v Československém rozhlasu i Československé televizi. Filmová kariéra Existují i nahrávky pořízené pro české a slovenské filmy včetně populárních Holek z porcelánu. Vedle pěvecké činnosti se totiž Valérie Čižmárová prosadila rovněž jako herečka, konkrétně ve snímcích Půlnoční kolona (1972), Jak utopit Dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách (1974), Já to tedy beru, šéfe...! (1977) a Smrt krásných srnců (1986). Hlas Valérie Čižmárové dobře znají i diváci českých filmů, zpívala v dodnes populárních veselohrách Holky z porcelánu (1974) nebo Jak utopit doktora Mráčka (1974), v menších rolích se objevila i před kamerou. V úloze zpěvačky to bylo ve filmu Já to tedy, beru šéfe (1978), později hrála paní Lili v dramatu Smrt krásných srnců (1986). Oficiální anglické názvy těchto filmů jsou How to Drown Dr. Mracek, the Lawyer, Girls from a Porcelain Factory a Forbidden Dreams. Pozdní léta a úmrtí V roce 1998 rozpoznaná artróza a další zdravotní potíže přinutily zpěvačku k odchodu ze Semaforu (2000) a do předčasného invalidního důchodu. Nadále však vystupovala v recitálech celebrit (např. v pořadu Večírek pro zvané herečky Helyn Růžičkové) a Producentské centrum Františka Rychtaříka vydalo 2002 souhrn jejích nejoblíbenějších titulů. O tři roky později Valérie Čižmárová podlehla nádorovému onemocnění. V roce 2011 Česká televize natočila v cyklu Příběhy slavných dokumentární film LÉTA LETÍ (režie Kamila Vondrová), který mapuje profesní i osobní život Valérie Čižmárové ve vzpomínkách jejích nejbližších, kamarádů a kolegů.