Lepší sněžný muž nežli žádný muž, zazní hned na začátku filmu Vražda ing. Čerta (1970) slova písně Marty Kubišové. Skladba si utahuje z touhy mnoha žen po uzavření manželství a nalezení spokojenosti prostřednictvím partnerského svazku – bez ohledu na jeho skutečnou uspokojivost a oboustrannou smysluplnost.
Předvánoční sezóna už je v plném proudu, což platí nejen pro přesvětlená obchodní centra, ale i pro žebříčky streamovacích platforem. Už od svého uvedení 8. listopadu se totiž na čelních příčkách českého Netflixu objevila hvězdně obsazená romantická komedie Vánoční příběh. Z čela pelotonu ji sice odsunula Kazmova filmová ONEMANSHOW, přesto se vztahový propletenec v zasněžených kulisách drží stále vysoko.
V sobotu odvysílala Česká televize svou štědrovečerní pohádku z roku 2018 s obzvlášť špatnou pověstí. Kouzelník Žito si na filmových databázích včetně Kinoboxu drží tragicky nízká hodnocení a nyní se lze o jeho (ne)povedenosti přesvědčit na iVysílání. Svým způsobem jsou však odpadní čísla nefér. Ne, nejde o dobrý film, ale na rozdíl od mnoha jiných žánrových zářezů snímek Zdeňka Zelenky vynakládá zjevnou snahu dosáhnout nadstandardu. Jenže čím víc to dělá, tím víc se ukazuje, že česká pohádka je mrtvý koncept, jemuž bez ochoty k výrazné revizi život už nikdo nevdechne.
V České televizi skončila repríza legendálních Chalupářů. Díla, které zcela bez debat mluví k podstatné části českého národa. Je za tím jen stesk po idealizované vesnici a době, kdy se do důchodu chodilo těsně po padesátce, nebo něco víc?
Vánoce jsou spojené nejen s pohádkami, ale též s takzvanými filmy pro pamětníky. Filmy pro pamětníky jako termín se do povědomí dostaly díky Československé televizi, která je uváděla v rámci svého víkendového pásma. Ta doba (především 30. léta) či nostalgie po ní je nicméně přítomná stále. Publikum nesleduje pouze naivní příběhy a známé herce a herečky, ale též dobové interiery, architekturu, účesy a oblékání, způsob řeči a jejího záznamu.
Natáčení během první pandemické zimy provázela řada komplikací a kvůli covidu se odložila i premiéra plánovaná už na loňské Vánoce. Snímek je tedy konečně v kinech, i když milovníci výstřednosti a hysterie, typických vlastností filmů Ireny Pavláskové, přijdou zkrátka. Autorka si totiž vystačila s početnou sestavou herců a hereček, jimž dala dostatek prostoru k exhibici. A to je (víceméně) ku prospěchu věci.
Již 79. ročník slavného filmového festivalu se uskuteční od 31. srpna do 10. září v italských Benátkách. Letos s nejednou českou či koprodukční účastí.
Vypadá to, že se točí a distribuuje jako o život. Po více než dvou letech od propuknutí covidu se do kin dostává řada českých a koprodukčních filmových projektů, které usilují o pozornost diváků. Přinášíme druhou část velkého přehledu letošních českých premiér, tentokrát od června až do konce roku 2022. Termíny uvádí Unie filmových distributorů na základě informací z jednotlivých produkcí a distribučních společností. Data premiér se můžou měnit.
Český snímek s názvem Gump – pes, který naučil lidi žít měl v kinech poměrně solidní návštěvnost – okolo 190 tisíc lidí. Což je svým způsobem až příliš, ale určitě by byla vyšší, nebýt pandemie, jelikož děti chtějí na plátně sledovat chlupaté tvory, i kdyby u toho rodiče měli trpět sebevíc. Gump je bohužel nyní k vidění i na Netflixu, kde na něj – s často hořce poznaným omylem – kliklo tolik lidí, že se nějakou dobu drží v první desítce.
Letošní televizní nabídka vánočních filmů, pohádek a romantických komedií je opravdu pestrá. V záloze jsou ale i známé dobrodružné tituly či horory. Stačí si jen vybrat.
Do pátku 12. listopadu bude v Praze probíhat již osmý ročník Mezinárodního filmového festivalu 3KinoFest, který si dal za cíl přiblížit tvorbu Visegrádské skupiny (Polsko, Maďarsko, Česká republika, Slovenská republika). Přinášíme tipy na festivalové filmy, kde dramaturgové kromě novinek a snímků ucházejících se o oscarovou nominaci přinášejí i poctu sci-fi autorovi Stanislavu Lemovi nebo vzpomínku na trezorový film Karla Kachyni.
Kdo by neznal Křemílka a Vochomůrku, jeden z nejoblíbenějších večerníčků. Zároveň je ale i jedním z nejstarších. Světlo světa totiž dva skřítci z pařezové chaloupky spatřili již v roce 1968. A letos na ně čeká premiéra v úplně nové podobě.
Prvně si ve filmu zahrála v roce 1937, když byla ve svých šesti letech nazývána tuzemskou Shirley Temple. Na kontě má hodně přes čtyři stovky filmových a televizních rolí. Děti ji znají díky pohádkovým večerníčkům. V Audienci ji zvěčnil dramatik Václav Havel. Jiřina Bohdalová, která v těchto dnech slaví 90. narozeniny, je jednou z nejvýraznějších tuzemských popkulturních ikon. Na jejím pohnutém životě lze demonstrovat, čím si prošla naše Československá a potažmo Česká republika.
Dnes večer (ve 21:50) si můžete na ČT2 pustit jeden z nejznámějších tuzemských trezorových filmů, který se stal na dlouhých dvacet let obětí normalizační politiky ze sklonku šedesátých let. V jedné z ústředních rolí se představila Jiřina Bohdalová, která dnes slaví úctyhodné devadesáté narozeniny. Provokativní mistrovské dílo v podstatě ukončilo kariéru věhlasného scenáristy a je symbolem filmařského odboje proti represivnímu komunistickému režimu.
Věk je někdy skutečně jen číslo.
