Kateřina Karhánková

Kateřina Karhánková, narozená 15. dubna 1988 v Praze, je česká animátorka, scenáristka a režisérka animovaných filmů. Pochází z výtvarně založené rodiny – její otec je dřevařský inženýr specializující se na výrobu akustických studií a matka vystudovala textil na UMPRUM. Vzdělání a začátky kariéry Kateřina absolvovala studium propagační grafiky na Střední umělecké škole Václava Hollara, kde získala všestranné výtvarné základy. Přestože původně uvažovala o dráze sochařky či tvůrkyně instalací v krajině, její cesta nakonec vedla na Katedru animované tvorby FAMU, kde v letech 2008–2014 absolvovala bakalářské studium a následně v roce 2017 úspěšně dokončila i magisterské studium. Během studia absolvovala také stáž na Bergenské Akademii umění a designu v Norsku, která významně ovlivnila její přístup k tvorbě. Již během studií začala Karhánková pracovat na animovaných projektech pro děti, což se později stalo jejím hlavním tvůrčím zaměřením. Významné filmy a ocenění První výrazný úspěch zaznamenala se svým bakalářským filmem Nový druh (2013), který byl uveden na prestižním festivalu animovaných filmů v Annecy a zakoupen do sbírek newyorské galerie MoMA. Film vypráví příběh tří dětí, které po nálezu záhadné kosti zapojí svou představivost a vydají se hledat odpovědi u paleontologa. Při tvorbě tohoto snímku Karhánková poprvé uplatnila svůj specifický přístup – navštěvovala školky a konzultovala své nápady přímo s dětmi, což se později stalo její typickou metodou práce. Následoval úspěšný snímek Tonda a bacil (2014), který byl vybrán do širší nominace cen Magnesia. Jako dramaturgyně se podílela na seriálu Rosa & Dara a jejich velké prázdninové dobrodružství (2015). Mezinárodní průlom přišel s jejím absolventským filmem Plody mraků (2017), na němž spolupracovala s výtvarnicí Alžbětou Skálovou. Tento desetiminutový poetický snímek vypráví příběh o překonávání strachu, odvaze vstoupit do neznáma a objevovat nové věci. Sleduje skupinu Chlupáčů, kteří doufají, že jim z nebe spadne lahodné ovoce. Film v roce 2017 zvítězil na jednom z největších mezinárodních festivalů filmové tvorby pro děti a mládež Cinekid, kde získal ocenění za nejlepší animovaný film. V Berlíně získal cenu Evropské asociace dětského filmu (ECFA) pro nejlepší krátký film za rok 2018. Plody mraků byly také nominovány na European Animation Awards 2018, cenu BAFTA 2018 a na Berlinale 2019 byly oceněny Evropskou dětskou filmovou asociací jako nejlepší animovaný film pro děti. V České republice byl snímek oceněn na tuzemském studentském festivalu FAMUFEST jako nejlepší animovaný film a autorka získala také nominaci na cenu Magnesia za nejlepší studentský film. Mlsné medvědí příběhy a další projekty Mezi nejvýraznější práce Kateřiny Karhánkové patří seriál Mlsné medvědí příběhy (2020), který režírovala společně s animátorkou a režisérkou Alexandrou Májovou. Seriál vznikl podle Malé medvědí knížky Zbyňka Černíka a na výtvarné podobě se podílel Filip Pošivač. Jednotlivé díly vznikaly jako uzavřené epizody ve formátu večerníčku a seriál byl z větší části financovaný ze zahraničí. Na amsterdamském festivalu Cinekid získal cenu pro nejlepší prezentovaný animovaný projekt. Pilotní epizoda Hurá na borůvky! byla uvedena v rámci pásma animovaných filmů pro děti. Na základě animovaného seriálu vzniklo také pásmo video kuchařek pro děti a dvě knižní publikace: Mlsné medvědí příběhy a Velká medvědí kuchařka (obě 2021). Za seriál byla autorská trojice Kateřina Karhánková, Alexandra Májová a Filip Pošivač v roce 2020 nominována na cenu Český lev za nejlepší animovaný film. Zatím posledním filmem Kateřiny Karhánkové je krátkometrážní hraný snímek s animovanými prvky s názvem Bábovka (2022), který měl premiéru v rámci dětského filmového festivalu Malé oči. Jedná se o "akční kraťas pro děti ze sídliště". Tvůrčí přístup a metody Karhánková se ve své tvorbě snaží vyprávět především obrazem, zvukem a hudbou. Postavy v jejích filmech často hovoří nesrozumitelnou směsicí zvuků a citoslovcí, čímž se její filmy stávají mezinárodně srozumitelné. "Nemám ráda dialogy. Když nad filmem přemýšlím takto obecně, lépe se mi pak dostává k podstatě celého tématu. Je to omezení, které mi pomáhá. Líbí se mi pak, že není potřeba dabing a snímku může rovnou rozumět dítě u nás i v Mexiku," vysvětluje svůj tvůrčí proces. Charakteristickým rysem její práce je také to, že své filmy často testuje na dětském publiku a následně pracuje s jejich připomínkami. "Chci, aby mé příběhy dávaly dětem smysl, aby je nutily klást otázky a hledat na ně odpovědi. Abych já zas lépe pochopila, jaká témata jsou pro ně zásadní, co by jim pomohlo." Karhánková ze své pozice vidí stav české tvorby pro děti pozitivně, ale nemůže se ubránit tomu, že se dětské publikum podceňuje. "Tvorba pro ně se hodně cenzuruje a zdětinšťuje. Děti si zaslouží víc," říká. Kateřina Karhánková patří mezi nejvýraznější osobnosti současné české animované tvorby pro děti. Její filmy se vyznačují poetickým vizuálním stylem, citlivým přístupem k dětskému divákovi a schopností vyprávět univerzálně srozumitelné příběhy bez použití dialogů. Díky mezinárodním úspěchům svých filmů významně přispívá k šíření dobrého jména české animace ve světě.