Marcello Bonini Olas: Nejlepší filmy a seriály

5.7

Marcello Bonini Olas: Filmy a seriály

  • Slavné útěky
    Slavné útěky (1972)
    SeriálRole: Cardinal Cornaro
    79%
    1
  • Amarcord
    Amarcord (1973)
    FilmRole: Teacher (uncredited)
    Felliniho autobiografický film AMARCORD se odehrává v Rimini, režisérově rodišti, ve 30. letech. Fellini ve filmu vzpomíná na své dospívání, k němuž nutně náleží třeba i první erotické zážitky, tajné návštěvy kina či platonická láska. Film získal roku 1975 Oscara za nejlepší zahraniční film (v témž roce byl ve stejné kategorii nominován i na Zlatý glóbus), o rok později byl nominován na Oscara za režii a původní scénář. Fellini byl navíc oceněn dalšími cenami - mj. Cenou newyorských filmových kritiků, Stříbrnou stuhou Italského národního syndikátu novinářů a Davidem francouzského syndikátu filmových recenzentů.
    75%
    Felliniho autobiografický film AMARCORD se odehrává v Rimini, režisérově rodišti, ve 30. letech. Fellini ve filmu vzpomíná na své dospívání, k němuž nutně náleží třeba i první erotické zážitky, tajné návštěvy kina či platonická láska. Film získal roku 1975 Oscara za nejlepší zahraniční film (v témž roce byl ve stejné kategorii nominován i na Zlatý glóbus), o rok později byl nominován na Oscara za režii a původní scénář. Fellini byl navíc oceněn dalšími cenami - mj. Cenou newyorských filmových kritiků, Stříbrnou stuhou Italského národního syndikátu novinářů a Davidem francouzského syndikátu filmových recenzentů.
    2
  • Smrt v Benátkách
    Smrt v Benátkách (1971)
    FilmRole: Nobleman at Hotel Party (uncredited)
    Hudební skladatel Gustav von Aschenbach, zotavující se po srdečním záchvatu v Benátkách, se již nikdy zdraví ani uspokojení nedočká, stihne se jen platonicky zamilovat do andělsky půvabného polského chlapce Tadzia (s nímž nikdy nepromluví, ani se jej nedotkne). Ale více než o znenadání probuzenou erotickou vášeň, i když je ta přítomna též, jde o uchvácení krásou, která si člověka podmaní a ovládne - ostatně v retrospektivách podloženou bouřlivou diskusí Gustava s přítelem o kráse (zda krásu lze umělecky stvořit či zda ji jen můžeme našimi smysly vnímat, skladatel odmítá přijmout názor, že morálka nemá s tvorbou nic společného). Vizuální ztvárnění filmu, zasazeného do období odeznívající secese, koresponduje s emotivním laděním filmu, do ještě starosvětského hotelu ještě nepronikly znepokojivé zprávy, k nimž se dostane hrdina vyprávění - hrozí epidemie cholery. Vzhled dezinfikovaného města, v jehož šedých, nehostinných uličkách se povalují haldy odpadků, tak dotváří apokalyptické zarámování melancholického příběhu, který jen předznamenává konečný zánik starého světa a jeho jistot. Roku 1911 přichází do Benátek vyčerpaný hudební skladatel Gustav von Aschenbach. V prostředí honosného italského letoviska se chce zotavit, načerpat novou životní sílu i inspiraci. Ta přichází v nečekané formě a bere na sebe podobu efébsky krásného polského mladíka Tadzia. Aschenbach postupně přichází na to, že jeho fascinace chlapcem se mění na platonickou lásku k ideálu krásy, který se celý život snažil hledat v hudbě. Situace v Benátkách však přestává být bezpečná nejen pro Aschenbachovy city, ale i pro jeho zdraví. Zákeřné scirocco přiválo do stojatých vod benátských kanálů choleru. Benátčané žijící z turistů se snaží informace o epidemii za každou cenu co nejdéle udržet v tajnosti. Smrt v Benátkách, která patří k vrcholům tvorby režiséra Luchina Viscontiho, je druhým dílem tzv. německé trilogie. Film je dokonalou evokací atmosféry pozdní secese, belle époque i starého světa, který po 1. světové válce zanikl. Předobrazem postavy Gustava von Aschenbacha byl hudební skladatel Gustav Mahler. Proto ve své adaptaci Visconti změnil Aschenbachovu profesi ze spisovatele na hudebního skladatele. S pomocí dokonalé scénografie a hudby Mahlera, Lehára a Musorgského vytvořil z předlohy, která bývala považována za nesfilmovatelnou, reflexi o podstatě umělecké tvorby, krásy a o dvou silách řídících život člověka: síle lásky a síle smrti.
    70%
    Hudební skladatel Gustav von Aschenbach, zotavující se po srdečním záchvatu v Benátkách, se již nikdy zdraví ani uspokojení nedočká, stihne se jen platonicky zamilovat do andělsky půvabného polského chlapce Tadzia (s nímž nikdy nepromluví, ani se jej nedotkne). Ale více než o znenadání probuzenou erotickou vášeň, i když je ta přítomna též, jde o uchvácení krásou, která si člověka podmaní a ovládne - ostatně v retrospektivách podloženou bouřlivou diskusí Gustava s přítelem o kráse (zda krásu lze umělecky stvořit či zda ji jen můžeme našimi smysly vnímat, skladatel odmítá přijmout názor, že morálka nemá s tvorbou nic společného). Vizuální ztvárnění filmu, zasazeného do období odeznívající secese, koresponduje s emotivním laděním filmu, do ještě starosvětského hotelu ještě nepronikly znepokojivé zprávy, k nimž se dostane hrdina vyprávění - hrozí epidemie cholery. Vzhled dezinfikovaného města, v jehož šedých, nehostinných uličkách se povalují haldy odpadků, tak dotváří apokalyptické zarámování melancholického příběhu, který jen předznamenává konečný zánik starého světa a jeho jistot. Roku 1911 přichází do Benátek vyčerpaný hudební skladatel Gustav von Aschenbach. V prostředí honosného italského letoviska se chce zotavit, načerpat novou životní sílu i inspiraci. Ta přichází v nečekané formě a bere na sebe podobu efébsky krásného polského mladíka Tadzia. Aschenbach postupně přichází na to, že jeho fascinace chlapcem se mění na platonickou lásku k ideálu krásy, který se celý život snažil hledat v hudbě. Situace v Benátkách však přestává být bezpečná nejen pro Aschenbachovy city, ale i pro jeho zdraví. Zákeřné scirocco přiválo do stojatých vod benátských kanálů choleru. Benátčané žijící z turistů se snaží informace o epidemii za každou cenu co nejdéle udržet v tajnosti. Smrt v Benátkách, která patří k vrcholům tvorby režiséra Luchina Viscontiho, je druhým dílem tzv. německé trilogie. Film je dokonalou evokací atmosféry pozdní secese, belle époque i starého světa, který po 1. světové válce zanikl. Předobrazem postavy Gustava von Aschenbacha byl hudební skladatel Gustav Mahler. Proto ve své adaptaci Visconti změnil Aschenbachovu profesi ze spisovatele na hudebního skladatele. S pomocí dokonalé scénografie a hudby Mahlera, Lehára a Musorgského vytvořil z předlohy, která bývala považována za nesfilmovatelnou, reflexi o podstatě umělecké tvorby, krásy a o dvou silách řídících život člověka: síle lásky a síle smrti.
    3
  • Il processo di Verona
    Il processo di Verona (1963)
    Film
    66%
    4
  • Satyrikon
    Satyrikon (1969)
    Film

    Na počátku 60. let měl za sebou Federico Fellini osm a půl filmu (ta "půlka" se vztahuje k filmu Boccaccio 70, u něhož se o režii dělil s V. De Sicou, M. Monicellim a L. Viscontim). A taky velkou tvůrčí krizi. Paradoxně právě ta mu pomohla k dalšímu triumfu: vypovídal se z ní totiž ve filmu 8 1/2 (1963) tak originálně a působivě, že mu vynesla v roce 1964 Oscara za Nejlepší cizojazyčný film. V příštím roce byla uvedena ještě Giulietta a duchové.

    Satyrikon (1968) natočil Fellini podle fragmentů antického románu Gaia Petronia Arbitera. Na scénáři s ním spolupracoval nový "člen týmu", Bernardino Zapponi, který je podepsán i pod filmy jiných režisérů (Nová strašidla, Horalka). V osobité alegorii lze najít jak prvky společné s obrazem společnosti v Sladkém životě, tak velké výtvarné vize jako v pozdějším filmu Roma. Jakási starověká road movie o putování mladíků Encolpia a Ascylta nás provádí v prvním plánu zároveň surrealisticky i často až naturalisticky viděným antickým světem hostin, orgií, úchylek a výstředností, v druhém pak oťukává skryté oblasti lidské mysli. Bortící se hodnoty římského impéria symbolizovaného zříceným obrovským nevěstincem, zvrácené hodnoty, únik před novým tyranem do neznáma na moře... Felliniho Satyrikon překypuje obrazy a významy, na rozdíl od předcházející tvorby je nezakrývaně stylizovaný v hereckém projevu i ve výpravě (z velké části natáčený výjimečně v ateliérech, podle skic samotného režiséra).

    Satyrikon je první z trojice velkých dobových fresek (ony druhé dvě jsou Casanova Federica Felliniho (1976), A loď pluje (1983) - a zahájil tak režisérovo druhé tvůrčí období. Byl nominován na Oscara za Nejlepší režii.

    65%

    Na počátku 60. let měl za sebou Federico Fellini osm a půl filmu (ta "půlka" se vztahuje k filmu Boccaccio 70, u něhož se o režii dělil s V. De Sicou, M. Monicellim a L. Viscontim). A taky velkou tvůrčí krizi. Paradoxně právě ta mu pomohla k dalšímu triumfu: vypovídal se z ní totiž ve filmu 8 1/2 (1963) tak originálně a působivě, že mu vynesla v roce 1964 Oscara za Nejlepší cizojazyčný film. V příštím roce byla uvedena ještě Giulietta a duchové.

    Satyrikon (1968) natočil Fellini podle fragmentů antického románu Gaia Petronia Arbitera. Na scénáři s ním spolupracoval nový "člen týmu", Bernardino Zapponi, který je podepsán i pod filmy jiných režisérů (Nová strašidla, Horalka). V osobité alegorii lze najít jak prvky společné s obrazem společnosti v Sladkém životě, tak velké výtvarné vize jako v pozdějším filmu Roma. Jakási starověká road movie o putování mladíků Encolpia a Ascylta nás provádí v prvním plánu zároveň surrealisticky i často až naturalisticky viděným antickým světem hostin, orgií, úchylek a výstředností, v druhém pak oťukává skryté oblasti lidské mysli. Bortící se hodnoty římského impéria symbolizovaného zříceným obrovským nevěstincem, zvrácené hodnoty, únik před novým tyranem do neznáma na moře... Felliniho Satyrikon překypuje obrazy a významy, na rozdíl od předcházející tvorby je nezakrývaně stylizovaný v hereckém projevu i ve výpravě (z velké části natáčený výjimečně v ateliérech, podle skic samotného režiséra).

    Satyrikon je první z trojice velkých dobových fresek (ony druhé dvě jsou Casanova Federica Felliniho (1976), A loď pluje (1983) - a zahájil tak režisérovo druhé tvůrčí období. Byl nominován na Oscara za Nejlepší režii.

    5
  • Cosě dolce... cosě perversa
    Cosě dolce... cosě perversa (1969)
    FilmRole: Party Guest (uncredited)
    59%
    6
  • Salvare la faccia
    Salvare la faccia (1969)
    FilmRole: Monsignore
    57%
    7
  • Quando l'amore è oscenità
    Quando l'amore è oscenità (1980)
    Film
    56%
    8
  • Vendetta è il mio perdono, La
    Vendetta è il mio perdono, La (1968)
    FilmRole: Durango's Father
    V zapadlém zapadákově Durango předává vězně do místní věznice a poté zamíří do saloonu, kde majitelka Joanne na něm může oči nechat. Durango má ale srdce jen pro svou snoubenku Lucy. Čtyři maskovaní muži přepadnou farmu Lucyina otce a ukradnou její věno. Po té, co jeden z lupičů přijde o masku, Lucy i její rodiče zavraždí. Otec v potyčce jednomu z banditů strhne kapesní hodinky – jedinou stopu, která Durangovi zůstane, aby pomstil svou lásku... Podaří se Durangovi s Joanninou pomocí dosáhnout pomsty?
    Žánry:AkčníWestern
    53%
    V zapadlém zapadákově Durango předává vězně do místní věznice a poté zamíří do saloonu, kde majitelka Joanne na něm může oči nechat. Durango má ale srdce jen pro svou snoubenku Lucy. Čtyři maskovaní muži přepadnou farmu Lucyina otce a ukradnou její věno. Po té, co jeden z lupičů přijde o masku, Lucy i její rodiče zavraždí. Otec v potyčce jednomu z banditů strhne kapesní hodinky – jedinou stopu, která Durangovi zůstane, aby pomstil svou lásku... Podaří se Durangovi s Joanninou pomocí dosáhnout pomsty?
    Žánry:AkčníWestern
    9
  • La gorilla
    La gorilla (1982)
    FilmRole: barman
    Ruby se učí bojovým uměním od svého otce a nyní pracuje na ochraně široké škály lidí a jejich cenností. Neohrabaný umělec jménem Adelmo se do Ruby zamiluje na první pohled, ale zůstává v nevědomosti o jejím povolání. Věci se komplikují tím, že se do Adelma zamiluje jeho francouzská sousedka a občasná modelka, a Rubyin otec se snaží dát svou dceru dohromady s různými kulturisty, zatímco se dvoří francouzské dívce.
    53%
    Ruby se učí bojovým uměním od svého otce a nyní pracuje na ochraně široké škály lidí a jejich cenností. Neohrabaný umělec jménem Adelmo se do Ruby zamiluje na první pohled, ale zůstává v nevědomosti o jejím povolání. Věci se komplikují tím, že se do Adelma zamiluje jeho francouzská sousedka a občasná modelka, a Rubyin otec se snaží dát svou dceru dohromady s různými kulturisty, zatímco se dvoří francouzské dívce.
    10
  • Sesso in testa
    Sesso in testa (1974)
    FilmRole: esaminatore (as Olas Bonini)
    51%
    11
  • Bon roi Dagobert, Le
    Bon roi Dagobert, Le (1984)
    Film
    Francúzsky panovník Dagobert I. z rodu Merovejovcov sa počas obdobia svojej vlády rozhodol odcestovať do Ríma, aby vzdal úctu pápežovi. Kráľa kvária ustavičné črevné i pohlavné problémy a navyše jeho karavánu napadnú útočníci, sotva opustia Paríž. Napokon sa však Dagobertovi podarí dostať sa do Ríma, ale vo Vatikáne ho čaká ďalšie nepríjemné prekvapenie - ocitne sa uprostred boja o investitúru medzi dvoma kandidátmi, Honoriom a Celestínom, ktorí si nárokujú na pápežský trón a je konfrontovaný s úkladnými machináciami bezohľadnej byzantskej princeznej Héméré...
    Režie:Dino Risi
    49%
    Francúzsky panovník Dagobert I. z rodu Merovejovcov sa počas obdobia svojej vlády rozhodol odcestovať do Ríma, aby vzdal úctu pápežovi. Kráľa kvária ustavičné črevné i pohlavné problémy a navyše jeho karavánu napadnú útočníci, sotva opustia Paríž. Napokon sa však Dagobertovi podarí dostať sa do Ríma, ale vo Vatikáne ho čaká ďalšie nepríjemné prekvapenie - ocitne sa uprostred boja o investitúru medzi dvoma kandidátmi, Honoriom a Celestínom, ktorí si nárokujú na pápežský trón a je konfrontovaný s úkladnými machináciami bezohľadnej byzantskej princeznej Héméré...
    Režie:Dino Risi
    12
  • 13
  • Delirio caldo
    Delirio caldo (1972)
    FilmRole: Barman
    48%
    14
  • Fiorina la vacca
    Fiorina la vacca (1972)
    FilmRole: il marito ruffiano
    48%
    15
  • La verità secondo Satana
    La verità secondo Satana (1972)
    FilmRole: Priest
    48%
    16
  • Obřady, černá magie a tajné orgie 14. století
    Obřady, černá magie a tajné orgie 14. století (1973)
    FilmRole: Gerg

    Existují dobré filmy. Existují špatné filmy. A pak jsou tu Obřady, černá magie a tajné orgie 14. století. Polozapomenutý klenot v kariéře neznaboha Renata Polselliho, kultovního nemravy a šílence, obávaného pokušitele cenzorských kleští, který moc dobře věděl, proč v Itálii používal pseudonymy (Ralph Brown, Preston Leonide či dokonce Leonide Preston). Jeho barokní chlívárny přitom przní – kromě švarných aktérů – i veškeré natáčecí, vyprávěcí a žánrové normy. Možná právě proto byl tento „autore maledetto“ vzat v poslední dekádě na milost a jeho nesouměřitelné fantasmagorie, pulzující sadeánskou energií, se těší nebývalému zájmu kritiky a akademické sféry.

    To je i případ jeho měňavého skvostu Obřady, černá magie a tajné orgie 14. století, těžko popsatelné báchorky o obřadech, černé magii a orgiích nejen 14. století. Ve srovnání s touto halucinační jízdou jsou Vejdi do prázdna, Ďáblové či Eliška má ráda divočinu jen fádními škraloupy v barvách šedi. Polselliho majstrštyk brutálně znásilní vaše vnímání a reinkarnuje vás do netušených sfér diváctví, aniž byste museli svá těla sprostě intoxikovat čímkoliv jiným. Jeho filmový dryák to totiž udělá za vás. Zvuková, obrazová a střihová onanie oblaží i ty vaše smysly, o nichž jste ani neměli potuchy, že je máte. Tomuto kolotočářskému erotickému hororu, jakési úchylné LSD parafrázi V zámku a v podzámčí, nelze nepodlehnout, neboť vám to zkrátka nedovolí. Veškerý odpor je marný. Věřte nevěřte. (Festival otrlého diváka)

    Žánry:HororGotický
    43%

    Existují dobré filmy. Existují špatné filmy. A pak jsou tu Obřady, černá magie a tajné orgie 14. století. Polozapomenutý klenot v kariéře neznaboha Renata Polselliho, kultovního nemravy a šílence, obávaného pokušitele cenzorských kleští, který moc dobře věděl, proč v Itálii používal pseudonymy (Ralph Brown, Preston Leonide či dokonce Leonide Preston). Jeho barokní chlívárny přitom przní – kromě švarných aktérů – i veškeré natáčecí, vyprávěcí a žánrové normy. Možná právě proto byl tento „autore maledetto“ vzat v poslední dekádě na milost a jeho nesouměřitelné fantasmagorie, pulzující sadeánskou energií, se těší nebývalému zájmu kritiky a akademické sféry.

    To je i případ jeho měňavého skvostu Obřady, černá magie a tajné orgie 14. století, těžko popsatelné báchorky o obřadech, černé magii a orgiích nejen 14. století. Ve srovnání s touto halucinační jízdou jsou Vejdi do prázdna, Ďáblové či Eliška má ráda divočinu jen fádními škraloupy v barvách šedi. Polselliho majstrštyk brutálně znásilní vaše vnímání a reinkarnuje vás do netušených sfér diváctví, aniž byste museli svá těla sprostě intoxikovat čímkoliv jiným. Jeho filmový dryák to totiž udělá za vás. Zvuková, obrazová a střihová onanie oblaží i ty vaše smysly, o nichž jste ani neměli potuchy, že je máte. Tomuto kolotočářskému erotickému hororu, jakési úchylné LSD parafrázi V zámku a v podzámčí, nelze nepodlehnout, neboť vám to zkrátka nedovolí. Veškerý odpor je marný. Věřte nevěřte. (Festival otrlého diváka)

    Žánry:HororGotický
    17
  • Rivelazioni di uno psichiatra sul mondo perverso del sesso
    Rivelazioni di uno psichiatra sul mondo perverso del sesso (1973)
    FilmRole: Hans
    40%
    18

Našli jste chybu nebo něco chybí? Napište nám.