Eduardo Blanco

Eduardo Blanco se narodil 28. února 1958 v Buenos Aires v Argentině a je argentinský herec, který se proslavil především svou spoluprací s režisérem Juanem José Campanellou. Eduardo Blanco začínal jako divadelní herec, kde působil pod vedením Normy Aleandro v inscenaci Cyrano de Bergerac a hrál také v Shakespearových hrách jako Sen noci svatojánské a Macbeth. Spolupráce s Juanem José Campanellou Eduardo Blanco se poprvé setkal s režisérem Juanem José Campanellou a scenáristou Fernandem Castetsem při natáčení filmu Victoria 392, kde debutoval na filmovém plátně. Toto setkání se ukázalo jako klíčové pro jeho kariéru, protože Campanella a Castets pro něj později napsali role ve třech filmech, které tvořily neoficiální trilogii s Ricardem Darínem v hlavní roli: Same Love, Same Rain (1999), Son of the Bride (2001) a Moon of Avellaneda (2004). Nejvýznamnější filmové role Ve filmu Son of the Bride z roku 2001, který režíroval Juan José Campanella, hrál Eduardo Blanco po boku Ricarda Darína, Héctora Alteria a Normy Aleandro. Film byl nominován na Oscara za nejlepší cizojazyčný film a získal Stříbrného kondora za nejlepší film. V tomto snímku ztvárnil postavu Juan Carlose, přítele z dětství hlavního hrdiny Rafaela, který se po dvaceti letech objeví v jeho restauraci a obnoví jejich staré přátelství. V roce 2004 se Eduardo Blanco objevil ve filmu Moon of Avellaneda, který opět režíroval Juan José Campanella. Jednalo se o jeho čtvrtou spolupráci s tímto režisérem a třetí s Ricardem Darínem. Za svůj výkon v tomto filmu získal Eduardo Blanco ocenění Clarín Award za nejlepšího herce ve vedlejší roli. Další významné projekty Eduardo Blanco hrál hlavní roli ve filmu Conversations with Mother z roku 2004, kde ztvárnil muže středního věku, který právě přišel o práci a hrozí mu ztráta domova, manželky a celého argentinského buržoazního světa. Ve filmu hrál po boku China Zorrilly, která ztvárnila jeho osmdesátiletou matku. Eduardo Blanco také pokračoval ve spolupráci s Campanellou v televizním seriálu Vientos de agua z roku 2006, což byla jejich pátá společná práce.