William Motzing

William Edward Motzing Jr. (19. srpna 1937, Pittsburgh, Pennsylvania, USA – 30. ledna 2014, Manhasset, New York, USA) byl americký hudební skladatel, dirigent, aranžér a pozounista, který se proslavil především svými oceňovanými filmovými a televizními skladbami a zlatými a platinovými aranžemi popových alb, které vytvořil v Austrálii. Vzdělání a rané období kariéry William Motzing pocházel z hudebně založené rodiny a jeho zájem o hudbu se rozvinul v deseti letech, kdy začal s hodinami houslí a postupně přešel k dalším nástrojům. Studoval na prestižní Eastman School of Music v Rochesteru ve státě New York, kde získal v roce 1959 bakalářský titul. Mezi jeho spolužáky patřili budoucí významní hudebníci jako Ron Carter a Chuck Mangione. V roce 1960 získal magisterský titul na Manhattan School of Music v New Yorku. Během studií hrál na pozoun v Rochester Philharmonic Orchestra při Eastman School of Music. V dubnu 1960 se oženil s Bette Anne Loder a v říjnu téhož roku se stal nejmladším členem slavného Pittsburgh Symphony Orchestra. Přesun do Austrálie a pedagogická činnost V letech 1968 až 1971 cestoval po světě jako zvukový designér pro jazzrockovou skupinu Blood, Sweat & Tears prostřednictvím své práce pro Clair Brothers (Audio). Po návštěvě Austrálie s touto skupinou v roce 1971 se tam 25. ledna 1972 přestěhoval, aby přijal pozici lektora v jazzovém programu vedeném jeho krajanem Howiem Smithem na New South Wales State Conservatorium of Music (nyní Sydney Conservatorium of Music) a později také na Australian Film and Television School. Během své 40leté kariéry na Sydney Conservatorium of Music působil jako lektor jazzu a ředitel jazzových studií, kde vyučoval teorii, aranžování, historii moderního jazzu, improvizaci a vedl hudební soubory. Mezi jeho studenty patřili Jon Rose (housle, historik, skladatel) a Nigel Westlake (skladatel, interpret, dirigent). Filmová a televizní tvorba William Motzing vytvořil hudbu k více než 30 australským filmům a televizním pořadům. Mezi jeho nejvýznamnější filmové práce patří Newsfront (1978), který zahájil Londýnský filmový festival a byl prvním australským filmem promítaným na Newyorském filmovém festivalu. Za hudbu k filmu Young Einstein (1988) získal cenu Australského filmového institutu (AFI) za nejlepší původní hudební skladbu a cenu APRA Music Award. Další významné filmy, na kterých pracoval, zahrnují The Return of Captain Invincible s Alanem Arkinem a Christopherem Leem, The Quiet American (2002) a Battlefield Earth (2000). Celkem byl nominován na pět cen AFI. V oblasti televizní tvorby se podílel na populárních australských seriálech jako Mother and Son, Come in Spinner a Brides of Christ. Jeho všestrannost se projevila i v práci na animovaném seriálu The Simpsons a filmu Soul Food. Dirigentská a aranžérská činnost Motzing dirigoval významné symfonické orchestry včetně Australian Chamber Orchestra, Australian Opera, Australian Ballet a Sydney Symphony Orchestra v koncertní síni Sydney Opera House. V Evropě dirigoval BBC Radio Orchestra, Irish Radio/Television Concert Orchestra, Českou filharmonii, orchestr Budapešťské opery a orchestr filmového studia Babelsberg v Berlíně. Během svého života pokračoval ve studiu dirigování u Ernesta Mattea, Nicholase Flagella, Ionela Perley a Olgy von Geczy; kompozice u Ludmily Ulehly a Johna Mayera na Birmingham Conservatoire a aranžování u Rayburna Wrighta. Byl celoživotním zastáncem Schillingerova systému. V 70. a 80. letech 20. století Motzing aranžoval a dirigoval smyčce a žestě na mnoha australských hitových nahrávkách. Mezi ně patří "I Still Call Australia Home" od Petera Allena, která byla v roce 2013 zařazena do registru Sounds of Australia Národního filmového a zvukového archivu; "Bad Habits" od Billyho Fielda, titulní skladba alba Bad Habits, nejprodávanějšího alba v Austrálii v roce 1981, za které získal zlatou cenu na 12. Tokijském hudebním festivalu; "Howzat" od skupiny Sherbet, která se dostala do první pětky britských hitparád a také do americké hitparády Billboard Hot 100; "The Swing" od INXS; australské singly Jona Englishe "Turn the Page" a "Hollywood Seven", které se umístily v první dvacítce; a alba pro Air Supply a Billyho Thorpea. V roce 2008 aranžoval a dirigoval "Don't Wait Until Tomorrow" pro Lea Sayera. Závěr života V roce 2008 byl Motzingovi chybně diagnostikován Parkinsonova choroba. V roce 2013 jeho neurolog přehodnotil diagnózu na Shy-Dragerův syndrom (SDS), vzácné a agresivní onemocnění, které postihuje všechny hlavní orgány těla a pro které neexistuje známý lék. Po odchodu do důchodu v roce 2011 se vrátil do New Yorku, aby žil s rodinou svého syna Williama Johna Motzinga Jr., zatímco bojoval s příznaky SDS včetně paralýzy celého těla. Zemřel pokojně na komplikace spojené s touto nemocí 30. ledna 2014 ve věku 76 let.