Marie Viková

Marie Viková, narozená 14. července 1935 v Olomouci, je významná česká herečka, emeritní členka Divadla Petra Bezruče v Ostravě a pedagožka. Dětství a vzdělání Marie Viková se narodila jako druhé z pěti dětí Františka a Marie Vikových. Již v dětství ji okouzlovalo jevištní umění, zvláště obdivovala kombinaci mluveného projevu a hudby. Závěr nacistické okupace prožila u strýce ve Chvalčově u Bystřice pod Hostýnem. V Olomouci absolvovala učitelský ústav, který připravoval učitele pro základní školy. Následně vystudovala herectví na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze (DAMU), kde promovala v roce 1959. V jejím ročníku studovaly výrazné herecké osobnosti jako Jan Tříska, Libuše Švormová, Zdena Hadrbolcová nebo František Husák. Divadelní kariéra Po absolutoriu DAMU získala Marie Viková angažmá v Divadle Petra Bezruče v Ostravě, kde setrvala po celou svou profesní kariéru a kde působí dodnes jako emeritní členka. Na rozdíl od svých spolužáků, kteří s ní v Ostravě začínali a později odešli do Prahy založit Činoherní klub (1965), zůstala věrná ostravskému divadlu. Celoživotní ostravské angažmá jí nabídlo velké množství hereckých úkolů. Sama ráda vzpomíná na maďarskou hru Kuřecí hlava, za niž byla nominována na Cenu Literárního fondu (dnešní Thálie). Z jejích dalších výrazných výstupů lze připomenout role v inscenacích Tramvaj do stanice Touha, Matka Kuráž, Lištičky nebo Jitřní paní. Často hrála také v pohádkách jako Hrátky s čertem nebo Ledová královna. Filmová a televizní tvorba Před kamerou se Marie Viková poprvé objevila až jako čtyřicetiletá, kdy hrála prodavačku v kriminálním filmu Město nic neví (1975), který se natáčel v Ostravě. Následovaly další filmové role, například manželky řidiče v dramatu Hrozba (1978). V pozdějších letech se objevila v menších rolích v historickém velkofilmu Bathory (2008), kde ztvárnila postavu Bosorky, a v pohádce Peklo s princeznou (2009). Její zatím poslední filmovou rolí byla účast v romantické komedii Za vším hledej ženu (2022), kde režisér Miloslav Šmídmajer obsadil několik ostravských herců včetně Marie Vikové, kterou označil za "ostravskou legendu". Marie Viková často hrála v televizních inscenacích a seriálech vzniklých v ostravském televizním studiu. Mezi její televizní projekty patří například To se ti povedlo tatínku (1987), Mládí na prodej (1991) a Digitální čas (1991). Pedagogická a umělecká činnost Kromě herectví se Marie Viková významně uplatnila i ve sféře pedagogické. Vyučovala na Janáčkově konzervatoři v Ostravě a později působila na Základní umělecké škole v Klimkovicích. Často zasedá v porotách různých hudebních a recitačních soutěží. Marie Viková se dlouhodobě věnuje uměleckému přednesu ve spojení s hudbou a komponované večery s prezentací melodramů jsou doménou jejích současných aktivit. Vystupuje pravidelně na Mezinárodním festivalu komorního melodramu v Praze, podílí se na organizaci Mezinárodního koncertního festivalu a spolupracuje i s Janáčkovou filharmonií. Původně pracovala především s hudbou Zdeňka Fibicha, svým vlivem ale inspirovala i moderní umělce ke komponování hudby přímo pro její vystoupení. Marie Viková (provdaná Tuláčková) je příkladem herečky, která zůstala věrná svému divadlu po celou profesní kariéru a svým talentem a pílí se zapsala do historie českého divadla i filmu.