Helena Rojo

Helena Rojo, vlastním jménem María Elena Enríquez Ruiz, se narodila 18. srpna 1944 v Ciudad de México a zemřela 3. února 2024 ve věku 79 let. Byla významnou mexickou herečkou a modelkou, která se proslavila svou prací v divadle, filmu a televizi. Počátky kariéry Svou profesionální dráhu zahájila v roce 1961 jako modelka. Koncem 60. let studovala herectví pod vedením uznávaných mexických režisérů Carlose Anciry a Josého Luise Ibáñeze. Na filmovém plátně debutovala v roce 1968 ve snímku El Club de los suicidas. Téhož roku se objevila i ve svém druhém filmu Los Amigos. V následujících letech pokračovala v modelingu a zároveň přijímala menší filmové role. V roce 1969 podepsala exkluzivní smlouvu s produkční společností Productora Cinematográfica Marte. Filmová kariéra Helena Rojo spolupracovala s nejvýznamnějšími mexickými filmovými režiséry 70. a 80. let, jako byli Felipe Cazals, Arturo Ripstein, Rafael Corkidi, Alberto Bojórquez, Marcela Fernández Violante a Jorge Fons. Mezinárodní uznání získala díky spolupráci s německým režisérem Wernerem Herzogem ve filmu Aguirre, the Wrath of God (1972), kde hrála po boku Klause Kinského. V tomto kultovním snímku ztvárnila postavu Inez, manželky Dona Pedra de Ursúa, během výpravy španělských conquistadorů hledajících bájné město zlata El Dorado. Mezi její další významné filmy patří Fox Trot (1976) režiséra Artura Ripsteina, kde se objevila společně s hereckými hvězdami jako Charlotte Rampling, Peter O'Toole a Max von Sydow. V roce 1975 účinkovala v hororu Más Negro que la Noche (Blacker Than the Night) po boku Lucíe Mendez a Susany Dosamantes. Za svou hereckou práci získala dvě prestižní ceny Ariel Award od Mexické filmové akademie - v roce 1972 za nejlepší herečku ve vedlejší roli ve filmu Fin de Fiesta a v roce 1981 za nejlepší herečku v hlavní roli ve filmu Misterio režisérky Marcely Fernández Violante. Televizní kariéra V roce 1974 debutovala v televizi hlavní rolí v telenovele Extraño en su pueblo. Skutečný průlom v její televizní kariéře však přišel v roce 1998 s rolí Luciany Duval v telenovele El Privilegio de Amar (Právo milovat), která se stala nejvýše hodnoceným televizním pořadem v Mexiku a zaznamenala průměrnou sledovanost 34,8 procent. Sama Helena Rojo v rozhovorech uváděla, že tato role znamenala "předěl" v její kariéře a přinesla jí mezinárodní fanouškovskou základnu. Mezi její další významné telenovely patří Ramona (2000), Abrázame Muy Fuerte (2000), kde ztvárnila dvojroli, a Amor Real (2003), kde hrála Augustu Curiel. V roce 2006 se objevila v americkém seriálu Ugly Betty. Její televizní kariéra pokračovala rolemi v seriálech jako Corazón Salvaje (2009-2010), La Candidata (2017) a její poslední rolí byla postava Ángeles v telenovele Vencer la Culpa (2023). Ocenění a odkaz Kromě dvou filmových cen Ariel získala Helena Rojo také několik ocenění TVyNovelas za své výkony v telenovelách, včetně ceny za nejlepší herečku v hlavní roli za El Privilegio de Amar (1999) a za nejlepší starší herečku za Abrázame Muy Fuerte (2001). Její poslední filmovou rolí byla postava Doni Cristiny v netflixovém thrilleru Invitación a un Asesinato (A Deadly Invitation) z roku 2023. Helena Rojo byla známá svou elegancí, krásou a mimořádným hereckým talentem. Během své více než padesátileté kariéry se podílela na přibližně 90 produkcích zahrnujících film, televizi a divadlo. Zemřela po boji s rakovinou jater, přičemž pracovala až do konce svého života. Její odkaz žije dál prostřednictvím jejích nezapomenutelných rolí, které ji zařadily mezi nejvýznamnější mexické herečky své generace.