Do kin vtrhla druhá Duna (Dune: Part Two) a jestli nějaký její klad musejí uznat i zapřisáhlí odpůrci poetiky Denise Villeneuva, je jím strhující vizuální stránka. Ne nadarmo se hovoří o tom, že tento zážitek je třeba si dopřát v kině, a to ideálně na co největším plátně a s co nejlepším zvukem – více srovnatelných příležitostí letos zřejmě nebude.
Články 37
Právě probíhající berlínský festival mimo jiné přinesl premiéru odkládaného, přestříhávaného, přesto se zvědavostí vyhlíženého sci-fi Kosmonaut z Čech (Spaceman), jenž na Netflix dorazí již za deset dní. První reakce nestoupají se svým nadšením až do vesmíru, přesto se zdá, že své příznivce si skromný snímek s Adamem Sandlerem v čele podle předlohy původem českého spisovatele najde.
Adaptaci amerického románu Kosmonaut z Čech (Spaceman of Bohemia, Netflix adaptuje pod zkráceným titulem Spaceman) původem našince Jaroslava Kalfaře jistě vyhlížíme s nemalou zvědavostí. Předloha se od svého vydání v roce 2017 dočkala mezinárodního úspěchu dokonce ještě dřív, než byla přeložena do češtiny, přesto ji považujeme tak trochu za vlastní. První plnohodnotný trailer pak dává příslib, že režisér velechválené série Černobyl (Chernobyl) Johan Renck nám rozhodně ve světě neudělá ostudu.
Film Insterstellar Christophera Nolana vyvolává od svého uvedení do kin řadu otázek a dohadů stejně jako kdysi Počátek (Inception, 2010). I tehdy byl internet plný teorií, zda se káča dotočí nebo ne. U Interstellaru je ale situace trošku jiná a všechny převážně zajímá, zda má snímek nějaké vysvětlení. Rozhodli jsme se proto, že vám zkusíme na tuto otázku odpovědět a shrnout i všechny informace, které byste měli o tomto počinu znát.
Nedávno uplynulo padesát od vojenského puče v Chile pod vedením generála Augusta Pinocheta, během něhož byl svržen demokraticky zvolený prezident Salvador Allende. Následovala vojenská diktatura, která si vyžádala tisíce mrtvých a až desítky tisíc mučených civilistů a civilistek. Jelikož i v srdcích některých českých zastánců neoliberalismu zůstává podivná nostalgie po Pinochetovi, není od věci si toto krvavé výročí připomenout. Režisér Pablo Larraín nabízí na Netflixu upírský film Hrabě balancující mezi hororem, satirou a existenciálním dramatem, který ze všeho nejvíc vypovídá o banalitě zla.
V roce 2018 tu byl snímek Úsměvy smutných mužů, který nabízel alkoholikům možnost duchovního vykoupení. Spisovatel Josef Formánek v knižní předloze zpracoval příběh svůj i příběhy jiných a režisér a scenárista Dan Svátek je obsadil charismatickými herci. Filmová adaptace tak sloužila jako jakási audiovizuální příručka pro začínající abstinenty. Lehce překvapivý divácký úspěch vedl téměř automaticky k tomu, že muselo přijít volné pokračování Dvě slova jako klíč.
Každý rok čekáte na to, že přijde dílo s velkým D. Film, který „řekne všechno“. Něco, co shrne naši dobu do jednoho stlačeného uměleckého časoprostoru. Naposledy jsem tohle zažil s mexickým filmem s příznačným názvem Naše doba od Carlose Reygadase v roce 2018. Mezitím vždy vznikne mnoho skvostných miniatur, dokonalých psychologických mikrokosmů, kdy se na detailu ukáže celek, jen si ho musíme umět domyslet. Vznikají jednotlivé silné příběhy, které nemají přesah k veškerenstvu. Ale natočit něco rozmáchlého, co v sobě pojme všechny vrstvy reality, se nepodaří jen tak někomu. Zvládla to Unavená naděje.
Filmové adaptace komiksových látek Marvelu či DC se poslední dobou noří do konceptů mnohovesmírů (multiverse), které jim umožňují libovolně ohýbat realitu a svádět dohromady oblíbené postavy existující v různých tematických vesmírech. V kinech právě ždíme paralelní světy animovaný Spider-Man a zanedlouho jejich hranice nabourá rovněž superrychlý Flash. Není tedy od věci si připomenout i zčásti přehlížené a především nekomiksové snímky, které z těchto pradávných schémat vychází.
Abychom uvěřili dění na plátně, musíme potlačit nedůvěru a přistoupit na hru, kterou s námi filmaři a filmařky hrají. Ale co když pohyblivé obrázky přijímáme tak ochotně proto, že jejich princip už dávno dobře známe?
Robert Downey jr. bude dělat remake Vertiga! I v záplavě novinek o chystaných remacích, pokračováních, prequelech a restartech všeho možného tahle zpráva přiměla některé filmové publicisty a publicistky udiveně pozdvihnout obočí. Ze záplavy negativních a zdrženlivých reakcí se zdá, že o nové Vertigo nikdo moc nestojí. Přitom aktualizace může zaprášené filmové klasice rozhodně pomoci.
Šance, že jste za celý život nezhlédli ani jediný snímek Stevena Soderbergha, je opravdu malá. Za svou čtyřiatřicetiletou kariéru jich americký režisér, jenž proslul jako pionýr nezávislé tvorby a experimentálních formálních postupů, natočil přes tři desítky. A vedle toho se podílel na výrobě pěti oceňovaných seriálů. Jeho projekty často propojují společná témata zabývající se psychologií, loupežemi či informačním cyklem médii a vládou řízené společnosti, ovšem každý je v podstatě jiný a originální.
Jeho jméno vám nejspíš nic neřekne a dost možná jste o většině jeho filmů neslyšeli. Přitom si svůj díl pozornosti zaslouží. Albert Pyun je legendou mezi tvůrci nízkorozpočtových filmů. Zřejmě nikdo jiný nenatočil tolik filmů o kyborzích. Spolupracoval mimo jiné s Rutgerem Hauerem, Jeanem-Claudem Van Dammem, Christopherem Lambertem nebo Icem-T. A je pravděpodobné, že jste alespoň jeden z jeho filmů viděli v televizi ve tři ráno.
Kultovní dánské Království nevyzpytatelného Larse von Triera přišlo na svět ve dvou čtyřdílných sériích v letech 1994 a 1997. Následná smrt dvou z hlavních herců poslala plánovanou třetí řadu k ledu, nakonec se však přesto daly věci do pohybu, i když s notným zpožděním. Království: Exodus je nyní ke zhlédnutí i v Česku na platformě KVIFF.TV. Ještě než ale přineseme recenzi pěti nových epizod, připomeňme si, proč Království způsobilo před čtvrt stoletím takový rozruch.
Jan Žižka se od středy probíjí hordami nepřátel v historicky nejdražším českém filmu, jehož půlmiliardový rozpočet pomohl oživit tuzemské reálie přelomu 14. a 15. století. Středověké kulisy a s nimi spojené příběhy jsou pro světové filmaře dlouhodobě lákavé a výpravy do doby, kdy dosažení dospělosti bylo vzhledem k všudypřítomnému násilí či morovým ranám ošemetné, vidíme na velkých plátnech nebo na streamu každoročně. Připomeňme si tedy deset spíše zapadlejších a přehlížených titulů, jimiž se středověk ve vší jeho znepokojivosti a nebezpečí podařilo oživit autenticky.
Co si budeme nalhávat, ne vždy nám naše plány vyjdou. My naštěstí většinou jen nestihneme autobus nebo přesolíme polévku, někdy se ale může stát, že roky tvrdé práce a snů přijdou vniveč. Následuje seznam filmů, které mohly být skvělé nebo alespoň výrazné, ale nikdy se to nedozvíme. Ať už do toho vstoupil osud nebo příliš šetřivý producent.