Brian De Palma

Filmy si řada z nás zamilovala pro jejich umění pohltit svými světy a emočně se napojit na postavy, jejichž příběhy mohou být pro leckoho motivačním budíčkem či dokonce základem pro obnovovaný světonázor. Jenže kinematografii utváří také znepokojivé portréty sériových vrahů, jejichž nepodchytitelná mentalita společnost děsí i fascinuje v současné éře true crime žánru víc než kdy jindy. Mnoho děl s touto tematikou se opírá o hledisko kladných postav, jež po zabijákovi pátrají, potažmo jsou mu (nebo jim) vydané napospas. V tomto článku ovšem naleznete vybrané filmové příběhy, jež nás do nevypočitatelné mysli člověka schopného připravit někoho jiného o život bez logické motivace noří vůbec nejsilněji a z nebezpečného subjektu dělají hlavního antihrdinu.

Před padesáti lety, tedy 7. dubna 1974, se v amerických kinech objevil Rozhovor (The Conversation). Malý, nenápadný filmeček si Francis Ford Coppola natočil v přestávce mezi prvním a druhým Kmotrem za pouhý jeden a půl milionu dolarů, přesto se snímek nejen ucházel o tři Oscary, ale zapsal se do dějin jako vtahující zhmotnění paranoidní atmosféry Spojených států 70. let.

Rodák z Englewoodu v New Jersey slaví 18. února kulatých 70 let. Jeden z prominentních členů scientologické církve, vášnivý pilot a otec tří dětí prožil během pěti dekád herecké dráhy množství vzestupů a bohužel ještě více pádů, John Travolta však stále patří mezi nejznámější herce Hollywoodu. Měli bychom si proto v chronologickém pořadí připomenout osm jeho slavných rolí, které charakterizují různé etapy jeho (možná až příliš) pestré kariéry.

Režisér Ti West měl vždy slabost pro ty druhy hororů, které přímo odkazovaly k určitým dílům nebo k žánrovým preferencím minulosti. S podporou nezávislého studia A24, jehož portfolio se skládá zejména z oceňovaných autorských filmů, si dva roky nazpět odškrtl definitivní poctu Texaskému masakru a dalším vyvražďovačkám ve spalujícím jižanském slunci s nadšeně přijímaným hororem X. Na dobový snímek o pornohercích a dvojici chlípných nájemců zapadlého ranče navázal ještě téhož roku dějovým prequelem Pearl, který vyobrazil původ psychopatické vražedkyně v kýčovitých technicolorových kulisách. Očekávaný třetí díl MaXXXine se odehrává po událostech X a dle prvních reakcí ze soukromého promítání se můžeme těšit na oživení giallo hororů s detektivním rámcem.

Veleoblíbená gangsterka Briana De Palmy Neúplatní (Untouchables, 1987) je vzpomínaná hlavně díky slavné parafrázi kočárku na schodech z Ejzenštejnova klasického Křižníku Potěmkin (1925). Zároveň se však jednalo o jediný film, za který si nominaci na Oscara připsal věhlasný Sean Connery – a také ji proměnil. Jeden z největších hollywoodských elegánů zde hrál sice jen vedlejší roli, právě ta však zcela změnila vývoj jeho kariéry.

„Pozdrav mého malého kamaráda!“ Jen málokterý akční thriller je tak nabitý hláškami jako právě Zjizvená tvář (Scarface, 1987) s jedním z nejpamátnějších výkonů Al Pacina. Krvavá a vulgární jízda je zároveň obžalobou americké migrační politiky 80. let a s ní související neschopnosti autorit bojovat proti rozmáhajícímu se drogovému průmyslu. Jen nemnoho remaků v dějinách dokázalo tak smysluplně aktualizovat témata z předlohy a navíc vytvořit zcela svébytně zábavné dílo.

Pondělní večer opět přinese novou epizodu pořadu Pop Coolt powered by Kinobox, kterou vysílá Prima Cool o půl desáté večer. Naše rubrika se u příležitosti 40. výročí Zjizvené tváře ponoří ke kořenům gangsterek a představí trojlístek formujících titulů, na nichž posléze velikáni jako Scorsese či Leone stavěli.

Pondělní večer opět přinese novou epizodu pořadu Pop Coolt powered by Kinobox, kterou vysílá Prima Cool o půl desáté večer. Naše rubrika se u příležitosti vycházejícího snímku Jak mít sex ponoří do křehké duše teenagerů a teenagerek, jimž se filmy snaží porozumět a zachytit těžko zprostředkovatelné emoce dospívání.

Filmová trilogie Kmotr se po loňském padesátém výročí od premiéry prvního dílu opět dostává na televizní obrazovky. Stále diskutovaná a legendární klasika navazuje na kořeny gangsterského žánru, který však variuje a ohýbá, čímž položila základy pro zcela odlišný proud. V čem byla v rámci gangsterek skutečně inovativní?

V požehnaném věku 91 let zemřela americká herečka Piper Laurie, která se proslavila rolemi v hororu Carrie (1976), kulečníkovém dramatu Hazardní hráč (1961) či v seriálové klasice Městečko Twin Peaks (1990 – 1991).

Záběr na vzlétající či přistávající letadlo jsme ve filmech viděli nesčetněkrát. Obvykle se jedná o čistě informační moment, díky němuž se dozvíme o přesunu některé z postav. Jedná se o přesně ten typ záběru, s nímž hvězdní filmaři obvykle nechtějí ztrácet čas a svěří je druhému štábu, jenž má na starosti natáčení podobných výplňových okamžiků, obvykle nezahrnujících hlavní herecké tváře či vysoký rozpočet. I v této sféře však existují bizarní výjimky.

Padesátiletá herečka, modelka a aktivistka Rose McGowan, kterou si můžete pamatovat z filmů jako Vřískot či Planeta Teror, má neuvěřitelný život. Podle vlastních slov nezažila dětství, narodila se do kultu Children of God a následně prchla do USA, které rovněž popisuje jako mocenský a lidská práva potlačující kult. Hollywood, v němž se angažovala jen proto, aby předešla bezdomovectví, jí namísto lukrativního přístřeší poskytl celoživotní trauma. Roku 1997 ji znásilnil producent Harvey Weinstein, proti němuž o dvacet let později jako první veřejně vystoupila.

Filmografie amerického režiséra Howarda Hawkse tvoří pilíře hollywoodské kinematografie. Osciloval mezi všemi žánry, dynamicky snímal zběsilé dialogy a vyvinul si vlastní, na první pohled neviditelný styl, v čemž spočívá jeho krása. Často přehlížený velikán žánrové kinematografie klasického Hollywoodu se na letošní Letní filmové škole v Uherském Hradišti dočká rozsáhlé retrospektivy.

Jízda vlakem či metrem je pro většinu z nás rutinní záležitostí, která má na delší vzdálenosti uspávací účinek. V kinematografii však jde o jeden z esenciálních akčních motivů už od roku 1903, kdy Edwin S. Porter natočil průlomový desetiminutový kraťas Velká železniční loupež. Jeden z prvních snímků, který využíval složité narativní a stylistické techniky, vyšlapal cestu specifickému subžánru, jehož obliba se jeví nevyčerpatelně. Obzvlášť s přihlédnutím k nedávným premiérám pátého Indiana Jonese a sedmé Mission: Impossible, v nichž hrají vlakové akční sekvence zásadní úlohu.

Někdy se stane, že je herec přivolán k projektu, odnese si pořádně tučný šek, a přesto ho nakonec neuvidíme. Důvody mohou být různé. Někdy skončí scény na podlaze střižny, jindy vede kontroverze k přetočení scén. A ve vzácných případech si tvůrci pro natáčení herce či herečku dopředu vyblokují, ale poté je nepotřebují, což samozřejmě nic nemění na podepsané smlouvě. V následujícím speciálu si pár takových příkladů ukážeme.