Jean-Claude Van Damme

Někdy to prostě nevyjde. Pamela Anderson byla v polovině devadesátých let nejžádanější ženou planety, její herecké predispozice ladily s jednodílnými plavkami v Pobřežní hlídce (Baywatch) jako Kaiser s Lábusem na divadelním jevišti. Kariéra u filmu se jevila nevyhnutelná a tehdejší manželka rockového bouřliváka Tommyho Lee rázem skončila v zajetí mužského světa hollywoodských produkcí. Komiksový akčňák Barb Wire od režiséra druhého štábu Vetřelce 3 (Alien³) Davida Hogana měl podobně laciný šatník jako seriál o plážových záchranářích, červený plavecký úbor vyměnil za upnutý korzet s obřím výstřihem a blonďatou divu vehnal do explozivní akce v pokleslé dystopické variaci na legendární Casablancu. Slavný kultovní propadák nyní vychází ve světě ve speciální 4K UHD edici na Blu-ray a zpětně je toho dost, co na něm stojí za vidění.

Někdy se zdá, že herec či herečka má pro určitou úlohu až přehnaně vysokou kvalifikaci. I ti nejslavnější lidé z oboru si často rádi odskočí k takřka komiksovému padoušství, kdy jejich zloduši vedou excentrické řeči o dominanci, podrobování či vsazení svých nemesis do věčných okovů. Někdy je k účasti na těchto projektech vedou silné osobní motivace, jindy peníze, důvěra ve scénář nebo i jejich umělecká vize, která daný film přímo utváří. V následujících případech se skvělí a renomovaní herci chopili záporáků v dílech, která u mainstreamového publika a kritiky pohořela. Často hlavně díky nim však posléze načichla kultovním odérem a přestřelené nebo prostě neobvyklé herecké výkony jsou tím, co si na nich můžeme zaručeně užívat.

Poslední žoldák (The Last Mercenary) byl podle všech měřítek kvality přinejlepším nijaký film, stačí se podívat na hodnocení 53 % v databázi Kinoboxu. Co do komerční síly mu však nejde nic vytknout. Jeho uvedení na Netflixu snímek zpřístupnilo lidem, kteří by nebyli takoví blázni, aby za nové béčko s Jean-Claudem Van Dammem utráceli za lístek do kina. Ale pustit si ho ve chvíli volna v rámci předplatného (a pak mu na databázi napálit podprůměrné hodnocení), to je jiná!

Režisér Luc Besson má za sebou Brutální Nikitu, Leona, Pátý element, Johanku z Arku, Lucy nebo Valeriana (a tisíc planet k tomu). Většinou se snaží uniknout všední realitě a přinést nám co nejvíc žánrové zábavy a popkulturního mysticismu. DogMan o chlapci, jenž vyrůstal v psím kotci, však vychází z reálného případu. Bessonova stylizace jej znovu posunuje do vod expresivního komiksu a symbolického podobenství.

Akční snímek Krvavý sport (Bloodsport, 1988) udělal z Jeana-Clauda Van Damma hvězdu. Když vznikla první verze, padlo rozhodnutí, že film vůbec nepůjde do distribuce. Van Damme pak celé dílo sám přestříhal. Nemohl však odstranit to, že celý „příběh podle skutečných událostí“ vznikl na základě lží osob, které tolik věřil.

Televizním reklamám se na Kinoboxu většinou nevěnujeme. Přesto se stále jedná o audiovizuální díla, jež mohou vykazovat velkou porci talentu, nápaditosti i uměleckého přesahu. Mnoho věhlasných filmařů v marketingu ostatně začínalo. Jiní u něj skončili, což se obecně považuje spíš za negativní trajektorii. Právě Jean-Claude van Damme však patří zhruba celé toto milénium k lidem, kteří už kariérně nemají co ztratit. Možná i proto se mu přesně před deseti lety podařilo dát nám jednu z nejikoničtějších reklam všech dob.

Tuto otázku si pokládají už desítky let fanoušci akčních filmů a bojových umění. Souboj těchto dvou herců se dokonce měl i odehrát. Jaká pravidla chtěl Van Damme a jaká Seagal? A je možné přijít na to, kdo by měl převahu?

Nemá sice prořízlou pusu jako Steven Seagal, s nímž se podle vlastních slov mohl utkat v milionovém souboji v lasvegaském kasinu, belgický mistr bojových umění a akční hrdina Jean-Claude van Damme však i přesto umí upoutat pozornost. V novém rozhovoru přes zoom z Hong Kongu se pro MailOnline nechal slyšet, že se považuje za statečnějšího herce než slavnější kolegové Arnold Schwarzenegger a Sylvester Stallone.

„Nemůžete lidem sebrat právo na to, aby se chovali jako blbci,“ říká Simon Phoenix, hlavní záporák a neodolatelný šiřitel chaosu. Oblíbené akční sci-fi Demolition Man slaví 30. výročí a v něm představená sterilní antiutopická budoucnost může leckterým bojovníkům proti korektnosti připadat nadčasově prorocká. Důležitější jsou však jiné otázky, které film klade: Jak se totiž používají ony slavné tři mušličky? A kdy už se konečně postaví knihovna prezidenta Schwarzeneggera?

Jean-Claude Van Damme se podělil o to, jak získal roli v hitu Krvavý sport o bojových uměních z roku 1988, který z něj přes noc udělal hvězdu prakticky po celém světě. A nebyla to snadná cesta k úspěchu.

Jeden z nejzasloužilejších akčních mazáků se po jednatřiceti letech konečně připojuje k věhlasné videoherní sérii Mortal Kombat. Jean-Claude Van Damme naváže na Arnolda Schwarzeneggera a Sylvestera Stalloneho, kteří se objevili v předchozích dílech coby T-800 a John Rambo. V nadcházejícím Mortal Kombat 1 bude mít protagonista Johnny Cage Belgičanovu vizáž, která se opírá zejména o Van Dammeho role v klasikách Krvavý sport a Kickboxer.

Jean-Claude Van Damme nikdy nebyl zárukou dobrého filmu, jenže třicet let starý Živý terč měl jednu nepopiratelnou výhodu. Za kormidlo se postavil ikonický čínský režisér John Woo, jehož rané asijské filmy vyšlapaly cestu Smrtonosné pasti i Johnu Wickovi, a víc pozornosti než belgickému mistrovi roznožek připadlo dvojici chladnokrevných záporáků v podání Lance Henriksena a Arnolda Voslooa.

Kdo v devadesátkách nemiloval lehce natvrdlého, ale jinak extrémně sympatického Codyho v kultovním sitcomu Krok za krokem? Jeho představitel Sasha Mitchell, který tento týden oslavil 56 let, byl pohledný, okouzlující, vtipný, zkrátka měl všechny předpoklady pro to, aby se stal hvězdou první kategorie. Stačilo však jedno obvinění a jeho kariéra v podstatě ze dne na den skončila.

Co ještě napsat k etalonu akčního žánru, který se stal (nejen vánoční) televizní klasikou? Smrtonosná past se v amerických kinech objevila 15. července 1988, letos si tedy připomínáme už její 35. výročí. Přestože mnoha jiným akčním sériím či postavám už dávno ujel vlak, odkaz Johna McClanea je stále živý. Čemu za to vděčí?

První díl bláznivé francouzské komedie Alibi na klíč (2017) se stal v zemi svého vzniku diváckým hitem. Režisér filmu Philippe Lacheau se svému publiku podle všeho trefil do vkusu i letos a pokračování Alibi na klíč: Den D několik týdnů v řadě dominovalo žebříčkům návštěvnosti. Oproti prvnímu dílu ubrala dvojka na stereotypech a v ještě zběsilejším tempu sází na situační a fyzický humor.