Každý týden vám představíme několik filmových a seriálových titulů, které najdete na některé ze streamovacích platforem dostupných v Česku. Zohledníme přitom mezinárodní giganty i lokální hráče, akční filmy i festivalovou produkci. Kromě článku nabízíme i videoverzi VOD tipů, kterou provází youtuber Medojed.
Když Arnie, tak i Sly. V červnu se na Netflixu objevil třídílný portrét Arnolda Schwarzeneggera a jeho celoživotní rival Sylvester Stallone nemohl zůstat pozadu. Jako závěrečný snímek torontského festivalu tedy mohlo tamější publikum vidět film Sly, který bude od 3. listopadu k dispozici i pro nás ostatní rovněž na Netflixu.
Pokud nepatříte k těm divákům a divačkám, kteří ihned po skončení filmu vypínají televizi či odcházejí z kina, jistě si všímáte způsobu, jakým tvůrci využívají také závěrečné titulkové sekvence. Jejich přítomnost a hudební podkres dnes bereme za samozřejmost, ale vždy tomu tak nebylo. Své postavení v závěru uměleckého díla si naopak vydobyly v průběhu let a písně, které je doprovází, mohou libovolně prohlubovat či naopak přetvářet dojem z právě skončeného snímku. Pojďme si ve stručnosti shrnout historii titulkových pasáží (v angličtině opening credits či ending credits) a zaměřit se na to, jak mohou různé melodie, texty písní či doprovodné animace manipulovat s publikem i po ukončení narativního díla.
Žít ve stínu hvězdy, jakou Sylvester Stallone bezpochyby je, určitě není snadné. Frank se sice ve své kariéře nepodíval až tak vysoko, i on se ale rozhodně nemá za co stydět.
