Edgar Rice Burroughs

Film Christophera Nolana Oppenheimer (2023) o vývojáři jaderné bomby sklidil třináct oscarových nominací, řadí se tudíž mezi vůbec nejúspěšnější díla, jaká kdy přilákala pozornost Akademie. Skoro miliardový divácký hit spojil náročnou a důležitou látku s režisérovou schopností vyprávět atraktivně a zábavně pro široké publikum, čímž částečně zrcadlí spoustu sci-fi projektů, které vzešly ze společenského klimatu vázaného na technologický vývoj po druhé světové válce. Strach z bomby tehdy nedokumentovali pouze vážení režiséři jako Akira Kurosawa nebo Stanley Kubrick v jejich dílech Žiji ve strachu (Ikimono no kiroku) a Dr. Divnoláska (Dr. Strangelove or: How I Learned to Stop Worrying and Love the Bomb), nýbrž i tucty béčkových tvůrců sci-fi, jež vynález „Amerického Promethea“ Roberta Oppenheimera navždy ovlivnil.

Disney je největší zábavní společnost světa se staletou tradicí a tak rozsáhlou knihovnou filmových děl a práv, že vedle finančních Goliášů mezi nimi přirozeně najdeme i velké průšvihy. Studiu pod vedením Boba Igera se z kasovního hlediska nepovedl především minulý rok, kdy série drahých produkcí včetně několika marvelovek a nového Indiana Jonese v kinech neuspěla a nejvýdělečnějším studiem se mohl stát konkurenční Universal. Ohlédneme-li se do nedávné historie, Disneyho filmová tvorba je tržebními fiasky naplněná podobně jako miliardovými hity. Představujeme deset nejbolestivějších propadáků, které v kinech tratily stovky milionů dolarů.

Devět třináctimetrových písmen, které shlíží na Los Angeles z vrcholku kopce Mount Lee, je dnes symbolem tamního filmového průmyslu. Před sto lety přitom vznikla jako billboard pro nově vystavěnou honosnou čtvrť a v průběhu let opakovaně chřadla. Ikonický nápis ale přežil stejně jako naděje všech začínajících umělců a umělkyň, kteří v jeho stínu touží vybudovat hvězdnou kariéru.

Do velkých studiových produkcí hollywoodské společnosti každoročně pumpují miliardy dolarů a jejich návratnost je vrtkavá. Zvlášť v posledních letech se zdá, že výdělečné tituly z řad blockbusterů se smrskly na komiksové adaptace či legacy sequely jako Top Gun: Maverick. Následujících deset filmů natočených po roce 2010 mělo obří rozpočty, hvězdné obsazení a mohutnou reklamní kampaň, přesto v kinech propadly a dnes si je pamatuje málokdo.

I ty nejepičtější příběhy, odehrávající se v průběhu mnoha desítek let, nemusí končit happy endem. Platí to i pro filmovou adaptaci knihy Edgara Rice Burroughse, s níž Hollywood zápolil celých osmdesát let. Roku 2012 konečně dorazil do kin snímek John Carter: Mezi dvěma světy, který byl obřím kasovním propadákem a na který se dnes můžete podívat od 22:30 hodin na Nově.

Následující desítka filmů má svou kvalitu a jistou fanouškovskou základnu, ovšem v kinech propadla na úkor o poznání úspěšnější soudobé konkurence.

Úspěšná franšíza je něco, po čem touží každé filmové studio. Ideální jsou v tomhle případě hororové série, protože moc nestojí a mají návratnost jistou. Ale jejich potenciál není nekonečný - obvykle je jejich stropem nějakých sto milionů dolarů, což samozřejmě není málo, ale ty opravdu velké série útočí na miliardy.

Leia Organa je nesmazatelnou součástí světa Star Wars. Všichni si ji pak automaticky spojí se dvěma věcmi – ulítlými účesy a odvážnými kostýmy. Princezna Leia má ale o dost bohatší historii i řadu dalších tajemství. A my vám jich pár povíme!

Do kin se řítí nová verze příběhu o Tarzanovi, kterou natočil režisér posledních čtyř filmů o Harry Potterovi. Filmů o člověku vyrůstajícím mimo civilizaci bylo natočeno bezpočet. Některé se povedly více, jiné méně. Pojďme si tento fenomén trochu přiblížit.