Zombie komedie Choking Hazard sice velkou díru do světa neudělala, menší kultovní status si však připsat dokázala. Ostatně, který milovník pokleslých žánrů by mohl říci ne filmu, v němž Dáda Patrasová kosí zombie brokovnicí? Autor projektu Marek Dobeš se po 19 letech rozhodl vrátit k celovečerní režii černou komedií, v níž zkoumá spolupráci Hitlera a Vatikánu. A to je jen začátek celého příběhu.
Jak zařídit, aby buržoazie vyslyšela přání chudiny? Přece pomocí kouzel! Populární snímek Dařbuján a Pandrhola je nejen pohádkou s nadpřirozenými bytostmi, ale i ideologicky angažovanou moralitou, v jejímž jádru je spravedlivá smrt, jejíž působení může ohrozit jen poctivě zabedněný sud.
Filmovou tragikomedii Tichý společník natáčejí v oblasti Slovácka na Moravě Ondřej Malý, Boleslav Polívka nebo Klára Issová. Film připravuje režisér Pavel Göbl podle své vlastní stejnojmenné novely, za kterou získal literární cenu Magnesia Litera a nominaci na Cenu Josefa Škvoreckého. Pro knihu i film vytvořil vlastní nářečí.
Poslední tuzemské premiéry letošního září slibují solidní nálož kinematografie. Rozdělit by se dala na dvě skupiny: 5 novinek a 4 tituly více či méně staršího data, které se vracejí nebo nově přicházejí k českým divákům. Na co se bude nejvíce chodit? Na horor Park hrůzy, ceněné festivalové drama Beze stop (2018) s budoucím představitelem Jana Žižky v hlavní roli nebo na celovečerní tuzemský debut Adama Sedláka z cyklistického prostředí?
Rok 2018 je ve své polovině. Od ledna se v českých kinech promítalo 29 nových českých a koprodukčních filmů, z nichž si - přiznejme si to - nikdo nic moc nepamatuje. Co nás čeká v druhé polovině roku a v následujících měsících roku 2019?
Sci-fi novinka, akční thriller, komunální politika a trest, který bolí. To jsou témata a zaměření kinopremiér. Pojďme si kvarteto představit.
Velkému Gatsbymu (2013) nepomohla ani poměrně masivní reklamní kampaň. Hned druhý víkend od nasazení do kin tenhle velkofilm předstihl šestý díl série Rychle a zběsile (2013). Třetí skončil Iron Man 3 (2013).
Podle očekávání opanoval žebříček tuzemských tržeb. O kom je řeč? O Velkém Gatsbym (2013), nejnovějším snímku Baze Luhrmanna. Druhá příčka patří třetímu Iron Manovi (2013). Bronzový skončil Kovář z Podlesí (2013), česká pohádka Pavla Göbla.
[Následuje nijak neupravované shrnutí děje z oficiálního distribučního listu] Na městečko Podlesí a jeho okolí je uvržena kletba, kterou může zlomit Toník, synovec místního kováře. A jak? Tím, že zbaví kraj zlých bab, v něž se kdysi proměnily dobré víly. Z jejich spárů musí zachránit milovanou Bětku a současně zbavit Podlesí draka. Toník je sirotek, který vyrůstá u svérázného strýce kováře. A protože kovář je jednak válečný invalida a jednak trošku lenoch, proměnil Toník jeho kovárnu v dílnu plnou vynálezů, které mají strýčkovi usnadnit život. A k obsluze různých strojků, strojů a čarovných mašinek taky vycvičil dva hlodavce – pana Křečka a pana Veverku.
Herecké hvězdy, nákladné triky, velkou lásku, zvířata v neobvyklé roli a spoustu dobrodružství. Takové ingredience slibuje nová česko-slovenská pohádka režiséra Pavla Göbla KOVÁŘ Z PODLESÍ, která vzniká převážně ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm, ale i ve Velenicích u České Lípy a v okolí Prahy. V titulní roli Bolek Polívka, dále hrají Josef Somr, Milan Markovič, Jiří Pecha, Rostislav Novák, Gregor Bauer, Valerie Šámalová, Ivana Chýlková, Szidi Tobias a Iveta Dušková!
Synchron, zpravodaj Českého filmové a televizního svazu FITES, ve svém letošním třetím čísle přinesl obsáhlé vyjádření scenáristy a režiséra Pavla Göbla k tomu, proč stále ještě netočí pohádku Kovář z Podlesí. Protože je to čtení kromobyčejně zajímavé a možná že i v něčem obecně platnější, přinášíme jeho zkrácenou verzi. Göbl píše o "parazitickém chování a jednání, které je dnes považováno za standard", o lidech, kteří "nemají stud, za to nebetyčnou sebejistotu a drzost." Je to čtení delší, ale určitě zajímavé.
Přijet do Karlových Varů v polovině festivalu skýtá jednu obrovskou výhodu - mám pročtené blogy na nejrůznějších serverech, znám výkřiky nadšení i hnusu od přátel na facebooku, tudíž vím, že něco jako objektivní pravda prostě neexistuje! Každý si festival prožívá po svém! Proto vězte, že vše, co popisuji na následujících řádcích (a v dalších dílech varského blogování) je čistě můj názor a moje osobní zkušenost. Případná podobnost s módní policií, poledním klidem či cinefilovými zápisky je čistě náhodná a v žádném ohledu nemá nic společného s realitou.
