John Frankenheimer

Britský držitel dvou Oscarů Anthony Hopkins ve svých 86 letech nadále ničí představy o poklidném důchodu a po sérii letošních projektů, z nichž vynikalo drama ze života Nicholase Wintona Jeden život (One Life), má v rozvrhu tucet dalších produkcí. Zahraje si císaře Vespasiána v historickém seriálu Those About to Die od Rolanda Emmericha (Den nezávislosti) a podle webu Deadline rovněž jako čtvrtý filmový herec zosobní šíleného doktora Moreaua v nové adaptaci prokleté literární klasiky H.G. Wellse Ostrov Dr. Moreau.

Někdy se zdá, že herec či herečka má pro určitou úlohu až přehnaně vysokou kvalifikaci. I ti nejslavnější lidé z oboru si často rádi odskočí k takřka komiksovému padoušství, kdy jejich zloduši vedou excentrické řeči o dominanci, podrobování či vsazení svých nemesis do věčných okovů. Někdy je k účasti na těchto projektech vedou silné osobní motivace, jindy peníze, důvěra ve scénář nebo i jejich umělecká vize, která daný film přímo utváří. V následujících případech se skvělí a renomovaní herci chopili záporáků v dílech, která u mainstreamového publika a kritiky pohořela. Často hlavně díky nim však posléze načichla kultovním odérem a přestřelené nebo prostě neobvyklé herecké výkony jsou tím, co si na nich můžeme zaručeně užívat.

Před 25 lety vstoupil do kin zdánlivě nenápadný akčňák Ronin, který se mohl pochlubit obsazením Roberta De Nira a Jeana Rena v hlavních rolích a na první pohled nepříliš zajímavou zápletkou o jedné krádeži. Výsledkem byla strhující jízda pařížskými uličkami, která i dnes bere dech.

Robert De Niro musí v libovolném žebříčku nejvlivnějších amerických herců historie okupovat nejpřednější pozice. Jeho unikátní neústupné charisma, oddanost svým rolím a variabilita, s níž se chápe všech žánrů od lehké komedie až po horor, z něj učinily nedotknutelnou ikonu a osobnost, jejímž názorům veřejnost naslouchá. Pět snímků, v nichž si zahrál, figuruje v žebříčku sta nejlepších filmů americké kinematografie dle tamního filmového institutu. A skutečné klenoty můžeme nalézt i mezi více přehlíženými a upozaďovanými díly, v nichž manhattanský rodák zářil především v 80. a 90. letech.

Hrál v hitech jako Top Gun, Nelítostný souboj, Doors, Tombstone nebo Batman navždy a svého času patřil mezi největší hollywoodské hvězdy. Ke své škodě si to uvědomoval.

Liga spravedlnosti Zacka Snydera konečně dorazila a dopadla nad očekávání dobře. Nečekané střídání uprostřed natáčení ji jednoznačně neprospělo, přičemž nešlo o zdaleka první a určitě ani poslední film, který výměna tvůrčí síly potkala. V následujícím speciálu si představíme několik nejvýraznějších příkladů, kdy došlo ke střídání režisérů.

Ostrov doktora Moreaua se dočká netradiční nové verze.

V televizi dnes večer poběží sci-fi Transcendece s Johnnym Deppem, která je dobrou připomínkou toho, jak některé filmy - navzdory všem předpokladům - dopadnou opravdu mizerně. Následující kousky mají schopné herce i tvůrce a přesto bolí se na ně dívat.

Jeho cesta ke skládání filmové hudby v Hollywoodu nebyla vůbec jednoduchá. Elia Cmiral navíc není onou hvězdou první velikosti. O to je jeho příběh zajímavější a hodný pozornosti. Vyvrací totiž mýty o emigrantech, kteří se tam na západě měli a mají báječně. 57 letý autor, který skládal pro DeNira, Johna Travoltu nebo Dolpha Lundgrena, přijel v rámci letošního Festivalu Zlatá Praha do stověžaté metropole. Dojednával vznik dokumentu o sobě samém, zařizoval hudbu pro druhou řadu seriálu Expozitura a staral se o svou 91 letou maminku. Kromě pragmatismu a americké dochvilnosti z něj vyzařovala pokora a láska k tomu, co dělá.

Páni, to vyvolává vzpomínek. Psal se rok 1996 a já byl tehdy ještě ve sledování filmů nezkušený teenager, který se s nadšením pouštěl do kdejaké blbiny. A již tehdy jsem byl otřesen. Ne, přímo zhnusen tím, jak neuvěřitelně zlý a téměř až fyzicky nepříjemný film se povedlo natočit duu Frankenheimer/Brando.