Michelle Pfeiffer

Seznam památných průlomových rolí, které z herců a hereček přes noc učinily miláčky publika a navždy definovaly jejich kulturní image, je samozřejmě obsáhlý. K nejvýraznějším tandemům stříbrného plátna přitom náleží manipulativní spisovatelka Catherine Tramell a nepoddajné charisma Sharon Stone, jež v Základním instinktu (Basic Instinct) roku 1992 pořádně zamotaly hlavu a splašily hormony detektivu Nicku Curranovi v podání Michaela Douglase. Slavný erotický thriller vstoupil do zlatého fondu, přestože Stone režiséra Paula Verhoevena zpětně osočila z poněkud křiváckého přístupu. Nově přiznala, že před ní se v hledáčku studia nacházelo nejméně třináct jiných žen v čele s tehdy hvězdnou Michelle Pfeiffer. Sharon Stone totiž nebyla pro tvůrce dostatečně známá.

Halle Berry, Anne Hathaway či Zoë Kravitz. Během posledních dvou dekád se tyto známé herečky chopily komiksové postavy Kočičí ženy ve filmech Catwoman, Temný rytíř povstal (The Dark Knight Rises) a The Batman. Pro spoustu fanoušků – a především těch odkojených devadesátkami – však tou jedinou pravou Catwoman zůstává Michelle Pfeiffer, jež roli ztvárnila ve snímku Batman se vrací (Batman Returns). Nechybělo však mnoho a obsazení vypadalo úplně jinak.

Hannah Dakota Fanning byla svého času největší dětskou herečkou planety, stejně fascinovaný byl svět naposledy o dekádu dřív Macaulay Culkinem. Jistě, populárních nezletilých star je bezpočet, nicméně talent Fanning nespočíval jen v charismatu a roztomilosti, považovali jsme ji za skutečnou herečku schopnou podávat plnohodnotné dramatické výkony, což je mnohem vzácnější. Dnes slaví třicáté narozeniny. Kam se poděla?

Sexsymbolem osmdesátých let byly Kim Basinger nebo Michelle Pfeiffer, ovšem většina Francouzů a posléze i Čechů by možná vyhrkla jméno Sylvie Kristel s ohledem na její roli v erotickém dramatu Emmanuelle (1974). Proslulá francouzská adaptace stejnojmenného románu Emmanuelle Arsan z roku 1959 byla v 80. letech populární a často citovaná také v tuzemské kultuře. Stala se prvním erotickým filmem distribuovaným velkým studiem (Columbia Pictures) a její úspěch zažehl vlnu různorodých děl otevřeně zdůrazňujících sexualitu. Režisérka Audrey Diwan (Událost) pracuje na novodobém remaku, v němž titulní roli ztvární Francouzka Noemie Merlant (Tár) a vedlejší úlohu nově přijala Naomi Watts (Kruh).

„Pozdrav mého malého kamaráda!“ Jen málokterý akční thriller je tak nabitý hláškami jako právě Zjizvená tvář (Scarface, 1987) s jedním z nejpamátnějších výkonů Al Pacina. Krvavá a vulgární jízda je zároveň obžalobou americké migrační politiky 80. let a s ní související neschopnosti autorit bojovat proti rozmáhajícímu se drogovému průmyslu. Jen nemnoho remaků v dějinách dokázalo tak smysluplně aktualizovat témata z předlohy a navíc vytvořit zcela svébytně zábavné dílo.

Na plátně často zneklidňující a výbušný herec, jehož nezaměnitelný šeptavý hlas jako kdyby svolával démony k tajemnému rituálu, pracuje v sedmdesáti letech víc než kdy dřív. John Malkovich obdržel hned za svou první filmovou roli z roku 1984 nominaci na Oscara, miluje divadlo a hudbu a zůstává životním optimistou i ve chvílích, kdy ztrácí své příbuzné nebo když přichází o hromadu peněz. Žádný hollywoodský herec rovněž nehrál sám sebe v natolik kultovním filmu jako on.

Magazín Los Angeles Times ji roku 2011 zařadil na třetí místo v žebříčku padesáti nejkrásnějších žen ve filmu. Kariéru Kim Basinger definitivně nakoplo focení pro Playboy začátkem 80. let a mediálně nejprobíranější období se váže na její manželství s Alecem Baldwinem, které slavně karikovali také Simpsonovi. Sedmdesátiletá rodačka z americké Georgie, jejíž život poznamenala agorafobie a panické záchvaty úzkosti, ve vzácně podstupovaných rozhovorech přesto působí jako plachá žena s nohama na zemi. V posledních letech se věnuje především své dceři, a přestože ji Zlaté maliny pravidelně nominovaly na nejhorší herečku roku, doma má Oscara i Zlatý glóbus.

U mainstreamových filmů a seriálů vidíme v posledních letech zcela odlišný přístup k sexualitě. Zatímco z filmů se postupně vytrácí, v televizi se naopak etabluje mnohem víc než dřív. V jádru těchto tvůrčích rozhodnutí jsou samozřejmě peníze, nikoli reflexe stavu společnosti a kultury.

Čtvrtá fáze Marvelu se nesla ve znamení kocoviny z posledních Avengers a studio během ní uvedlo hned několik rozporuplných titulů. Zatímco Shang-Chi a Black Panther se setkaly s úspěchem, Eternals, Doctor Strange a čtvrtý Thor publikum rozpoltily. Nový Ant-Man, jenž zahajuje fázi číslo pět, věnuje veškerou energii tomu, aby se celý kolos vrátil do správných, tedy předvídatelně spolehlivých kolejí. Opravdu ale chceme právě to?

Již za týden bude mít v českých kinech premiéru snímek Ant-Man a Wasp: Quantumania studia Marvel, který odstartuje pátou fázi jeho filmového univerza. Ve Spojených státech proběhla novinářská projekce, tudíž máme k dispozici první ohlasy, jež mohou mnohé napovědět.

Nejdrobnější hrdina MCU se ve velkém stylu vrátí už v únoru a v první upoutávce směřuje do kvantového vesmíru, kde na něj čeká dosud nepoznané prostředí a také superzloduch Kang.

Někdy se jako herec upíšete projektu, který nedopadne podle vašich představ. Na vině může být přepisování scénáře, dodatečné dotáčky nebo problémy na place. Následující desítka hereckých hvězd pořádně šlápla vedle a nemá problém to přiznat.

Přichází další měsíc a s ním mimo jiné i výhled těch nejzajímavějších filmových novinek a originálních titulů, jaké si pro nás připravila streamovací platforma HBO Max. Jistě potěšíme fanoušky a fanynky režiséra Zacka Snydera a nejen je. Na své si přijdou i fanoušci Lady Gaga, Johna Travolty či Toma Hankse.

Když se upíšete Marvelu, máte jistotu, že se stáváte součástí něčeho velkého a že se o vás bude mluvit po celém světě. Samozřejmě vše kolem Marvel Studios není úžasné, ale dokázali to, co dosud nikdo jiný – vytvořit kvalitní fungující filmový vesmír a fanouškům a fanynkám komiksové zábavy udělat ohromnou radost.

Bruce Willis oficiálně pro nemoc ukončil svou kariéru a internet okamžitě zaplavily žebříčky věnující se jeho nejlepším filmům. Jenže něco takového vybírat není žádná výzva. Willis kultovních věcí natočil tunu. Protože se ale nebál zkoušet různé žánry a role, nejednou také ve velkém minul cíl. V dnešním malém speciálu si proto připomeneme jeho propadáky, které si zaslouží druhou šanci. A slovem propadáky nemyslíme nutně samotnou kvalitu uvedených filmů, ale skutečnost, že tyhle kousky to v kinech ve velkém projely.