Je běžné, že Česká televize každoročně nabízí na Štědrý večer novou pohádku, natočenou povětšinou přímo pro tuto příležitost. Ani tentokrát tomu nebylo jinak, když hlavní program veřejnoprávní televize nabídl Klíč svatého Petra. V novince Karla Janáka hrají Filip Březina, Berenika Kohoutová, Lukáš Příkazký, Petr Nárožný a mnoho dalších českých herců a hereček.
Zatímco sci-fi novinka Rebel Moon nám v redakci moc radosti neudělala (a nejsme v tom sami), na českou reklamu, v níž na snímek Zacka Snydera láká herec Petr Nárožný, je doslova radost pohledět.
Klíč svatého Petra je další štědrovečerní pohádkou Karla Janáka a dalším filmem, který se vzpírá jakémukoli kritickému hodnocení. Je předem prohraný boj pouštět se do pomyslné diskuze s dílem, jež se v každém svém bodu vzdává dosažení jakéhokoli ideálu kvality a dobře odvedené práce ve jménu performativního kýče, jímž starší generace dokazuje svou dominanci nad tou mladší. Ne, u nás se nebude točit moderně! Nebude se točit tak, aby to odpovídalo skutečnému vkusu dětí! Budeme žít v pseudonormalizačním skanzenu našeho mládí, dokud nám nevyrvou ovladače z našich studených rukou!
Tradice televizních štědrovečerních pohádek trvá v ČT už třicet let. V roce 1993 vše odstartoval film Sedmero krkavců v režii Ludvíka Ráže. Nyní na obrazovky míří novinka s názvem Klíč svatého Petra od Karla Janáka podle scénáře Petra Hudského.
Zítra to roztočíme, drahoušku...!, Jáchyme, hoď ho do stroje!, Létající Čestmír, večerníček Radovanovy radovánky nebo Okresní přebor patří mezi památná díla s Luďkem Sobotou. Herci a baviči je dnes osmdesát let, což si říká nejen o blahopřání, ale i o připomenutí jeho kariéry.
O retro dětských seriálech jsme psali již ve dvou článcích, jeden byl věnovaný zahraničním animovaným seriálům a druhý hraným pořadů pro děti v zahraniční produkci. Jelikož je ale česká tvorba pro děti velmi bohatá, nemůžeme vynechat ani tu naši.
Dnes večer (ve 22:15 na Primě) si v televizi můžete připomenout legendární komedii pojednávající o fantomu restaurací a jídelen v podání herce Josefa Abrháma. Pojďme si připomenout pozadí vzniku snímku režiséra Ladislava Smoljaka a scenáristy Zdeňka Svěráka. PŮVODNÍ TEXT Z ROKU 2010: Jiří Menzel scénář Zdeňka Svěráka o falešném vrchním odmítl. Zdál se mu příliš řídký. Ladislav Smoljak ovšem vycítil ohromný potenciál látky a z komedie Vrchní, prchni udělal svůj vůbec nejlepší film. Když ho potom Menzel viděl, řekl mu: "Vidíš, takhle hezky bych to já nikdy nenatočil."
U zahraničních a zvláště animovaných pohádek jsme si již zvykli, že pokud je první díl úspěšný, následuje po nějaké době další. Důvodem jsou samozřejmě zisky a výhody plynoucí ze zavedení fungující značky, která by se dala prodávat i mimo filmový průmysl.
Pedagog ve výslužbě, komik tělem a duší, milovník foglarovek a pohotový mistr improvizace. Miloslav Šimek by včera oslavil 80. narozeniny. Jeho trefný a přitom kultivovaný humor chybí divákům dodnes.
Fanoušci Brada Pitta si letos jistě vychutnali jeho frajerskou kreaci v nové Tarantinovce Tenkrát v Hollywoodu. Lamač ženských srdcí dokázal, že ani dlouho po padesátce neztrácí charisma a že jeho herectví s věkem zraje, a v podstatě celý film si ukradl pro sebe. A není to zdaleka první vedlejší herec, jemuž se něco takového povedlo.
Režisér Jiří Vejdělek obsadil do své nové komedie Poslední aristokratka (2019) plejádu českých herců napříč generacemi. Zatímco představitelka poslední aristokratky Marie je čerstvě osmnáctiletá Yvona Stolařová, herečka Zdenka Procházková ztvárňující baronku Orssi má za sebou více než devadesátileté životní zkušenosti.
Honza Rambousek (Ondřej Sokol) je pražský zlodějíček, který má pro mafiána (Petr Nárožný) ukrást drahý obraz z galérie. Richard Prospal (taky Ondřej Sokol) je středoškolský venkovský učitel, který téhož dne náhodou jede do Prahy a náhodou navštíví tutéž galérii a tentýž noční klub, který navštěvuje Honza.
Ve státní svátek se na Pražském hradě udílela z rukou prezidenta republiky všelijaká vyznamenání, medaile a řády. Ani filmaři nepřišli zkrátka. Tentokrát jimi byli režiséři Filip Renč a Robert Sedláček. K malé úvaze mě vede tweet odeslaný publicistou a politickým komentátorem Jindřichem Šídlem chvíli poté, co se na fleecu Roberta Sedláčka zaskvělo vyznamenání za zásluhy v oblasti umění. Tweet zněl: „Historický moment, první předání státního vyznamenání teplákové bundě.“
Natáčení komedie Líbáš jako ďábel začalo 28. srpna 2011. Po měsíční práci v Praze a okolí se štáb přesunul do Maroka, kde vznikla zásadní část celého příběhu. Natáčení v Maroku včetně příprav trvalo šest týdnů a 12. listopadu mohl štáb Marie Poledňákové konečně ohlásit: dokončeno.
Výborné herecké výkony, perlivý humor a dechberoucí balkónová spřízněnost dvou outsiderů příliš dryáčnické doby - slepé dívky a homosexuálního mladíka? Nebo oplzlé vejrání do ženských výstřihů a ruleta velmi nevyzpytatelných fórů a fórků, u nichž si nikdy nemůžete být jisti kadencí, ani zacílením? Komedie debutujícího scenáristy Martina Horského a zkušeného režiséra Milana Cieslara je obojím. Bohužel. A přitom stačilo málo. Víc trpělivosti, víc profesionality, víc času, víc práce a víc peněz.
