Vladimír Menšík

7.7
Vladimír Menšík
Vladimír Menšík je český herec, bavič a moderátor. Narodil se v roce 1929 v Ivančicích u Brna a k vystupování před lidmi ho přivedlo účinkování v souboru písní a tanců Aldolfa Pištěláka. Svou hereckou kariérou si ale nebyl zpočátku jistý, a tak vystudoval Střední průmyslovou školu v Brně a několik let pracoval v Brněnských strojírnách. Nakonec se ale přihlásil na JAMU a po absolutoriu v roce 1953 nastoupil do Vesnického divadla, kde ho objevil E. F. Burian a nabídl mu angažmá ve svém divadle. Tam Vladimír Menšík zůstal do roku 1954 do roku 1958. Následně podepsal smlouvu s Filmovým studiem Barrandov a jeho kariéra se zaměřila převážně na film a televizi a v divadle již účinkoval sporadicky. Filmová tvorba První větší hereckou příležitost před kamerou získal v roce 1956 v komedii Dědeček automobil. Jeho italský automechanik na sebe strhl pozornost a o dva roky později získal roli v dramatu Dnes naposled (1958) a povídkovém filmu Touha (1958). Několik následujících let se ujímal vedlejších rolí jako v dramatu Ošklivá slečna (1959), detektivce 105% alibi (1959), dramatu Král Šumavy (1959), pohádce Dařbuján a Pandrhola (1959) a dramatu Práče (1960). Postupně ale dostával čím dál víc příležitostí a stal se jedním z nejobsazovanějších herců, o čemž svědčí fakt, že za svou kariéru ztvárnil přes sto padesát (převážně komediálních) rolí. V roce 1963 se ujal postavy školníka v romantické komedii Až přijde kocour, ve westernovém muzikálu Limonádový Joe aneb Koňská opera se stal barmanem (1964) se stal barmanem a v historické komedii Bláznova kronika (1964) ztvárnil dvorního malíře. Miloš Forman si ho v roce 1965 vybral do komedie Lásky jedné plavovlásky a následně přišla komedie Kdo chce zabít Jessii? (1966), krimi Nahá pastýřka (1966), detektivka Hra bez pravidel (1966), drama Markéta Lazarová (1967) a drama Spalovač mrtvol (1968). Ve výčtu filmografie Vladimíra Menšíka ale nesmí chybět ani drama Všichni dobří rodáci (1968), komedie Slasti otce vlasti (1969), Světáci (1969), Pane, vy jste vdova! (1970), Partie krásného dragouna (1970), Slaměný klobouk (1971) a pohádky Dívka na koštěti (1971) a Tři oříšky pro Popelku (1973). Ve fantasy komedii Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách (1974) byl vodníkem, ve sci-fi komedii Což takhle dát si špenát (1977) se jako melouchář Jarda Zemánek neustále dostával do problémů a coby sluha Matěj z pohádky Jak se budí princezny (1977) pomáhal zachránit princeznu Růženku. O rok později se ujal úlohy krále v pohádce Princ a Večernice (1978), v dramatu Zlatí úhoři (1979) hrál tatínka a vynechat nesmíme ani drama Lásky mezi kapkami deště (1979) a hořkou komedii Dobrý holubi se vracejí (1987). Televizní pořady Vladimír Menšík byl také výborný bavič a vypravěč, což z něj činilo oblíbeného hosta řady televizních pořadů a moderátora různých zábavných estrád, včetně tradičních silvestrovských večerů, jež si mohou diváci připomenout například v pořadu Silvestry Vladimíra Menšíka (1993). Z bohaté televizní kariéry Vladimíra Menšíka bychom měli zmínit seriály Bakaláři (1972), Byl jednou jeden dům (1974), Chalupáři (1975), Pan Tau (1978), Arabela (1979), Létající Čestmír (1983), ale i komedii Bohouš (1968), drama Ikarův pád (1977), pohádku Princové jsou na draka (1980), krimi Zločin na poště (1980), komedii Cesta do Rokycan (1981), pohádky Pohádka o mokrosuchém štěstí (1981) a Doktorská pohádka (1982) a dramata Tažní ptáci (1983) a Jako kníže Rohan (1983). Osobní život Většinu svého života měl Vladimír Menšík problémy se zdravím. Byl silný kuřák, měl rád alkohol a trpěl silným astmatem. S alkoholem a kouřením později kvůli zdravotním problémům skončil. Z důvodu hrozícího astmatického záchvatu měl vždy během natáčení k dispozici zdravotní sestru. Přesto nemínil polevit a hrál až do polední chvíle. Zemřel náhle v roce 1988 v Brně na krvácení do břicha následkem prasklého žaludečního vředu. Pochován je v Praze na Olšanských hřbitovech. Za svůj život byl dvakrát ženatý a měl čtyři děti. S první manželkou Věrou měl syna Petra a dceru Vladimíru. Manželství ale skončilo rozvodem a v roce 1963 se Vladimír Menšík oženil podruhé. S manželkou Olgou, se kterou mu svazek vydržel až do smrti, měl také dvě děti – syna Jana a dceru Martinu Menšíkovou, která je také herečkou.
Narození:
9. 10. 1929
Ivančice, Československo
Úmrtí:
29. 5. 1988
Brno, Československo

Znáte z


Vladimír Menšík: Filmy a pořady 349