V neděli večer začne na obrazovkách České televize nový seriál To se vysvětlí, soudruzi!, který se bude snažit navázat na divácký úspěch hitu Smysl pro tumor. Žánrově by však nemohly být oba seriály vzdálenější. Po dramedii o rakovině nás totiž čeká ulítlá sci-fi parodie z dob komunismu. A tímto netradičním žánrovým mixem výčet zajímavých informací rozhodně nekončí.
Létající talíře, zelení mužíčkové, mimozemské invaze či kradení těl. To jsou motivy spojované s jedním z nejčastějších subžánrů science fiction, který se zabývá kontaktem lidí s nepozemskými entitami. Nová česká komedie Franta mimozemšťan nám ale připomněla, že v tuzemské kinematografii najdeme podobně laděných snímků poskrovnu. Nabízíme proto výběr deseti nejlepších děl, v nichž jsou Češi konfrontování s návštěvou z vesmíru.
V československém filmu druhé poloviny 20. století můžeme vysledovat řadu proudů či tvůrčích uskupení, jež se od sebe nějakým způsobem odlišovaly. Zatímco 60. léta máme spojená hlavně s uměleckými, poetickými i sociálně kritickými snímky nové vlny, v těch 70. slavily úspěch chytré komedie z pera Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka. Byla by však škoda zapomínat na další geniální filmaře, kteří právě v těchto dekádách slavili největší úspěchy.
U většiny filmů se přísně dbá na to, aby se náhodou mezi potenciální publikum nedostal spoiler vyzrazující klíčové zápletky či rovnou celý konec. Jsou však snímky, které svými názvy vyústění sdělují naplno. I díky tomu se tak můžeme soustředit spíše na příčiny vyzrazených událostí, které jsou mnohem důležitější.
Asi na žádný český film na letošních Varech nečekalo před velkým sálem Thermalu tolik lidí. A zatím jsem u žádného snímku nezažil tak dlouhý potlesk a vlastně opakované mohutné hlasité potlesky – při uvádění filmu a prezentaci štábu, po všech jejich projevech a poděkováních, při závěrečných titulcích a po jejich skončení. Sci-fi Bod obnovy, která právě vstupuje do široké distribuce, si něčím podmanila publikum.
V akademickém i populárním prostoru se v posledních letech stále víc objevují různorodé audiovizuální eseje, které přinášejí možnost vyjádřit se o dílech jinak. Nabízejí širokou interpretační paletu a pokračují tam, kam textové vyjádření nemůže. Jak se dá tento fenomén uchopit a o co vlastně jde? Odpoví vám ti nejpovolanější.
Herec Vladimír Dlouhý od 70. let platil za stálici tuzemské tvorby. Když roku 2010 po nemoci zemřel, zanechal po sobě množství postav, z nichž si nejčastěji připomínáme ty pohádkové. Jak se však vyvíjel jeho herecký obraz a na které role by se nemělo zapomínat?
Koprodukce Československa a Německa slavila v první polovině 80. let řadu úspěchů, na něž se pokouší navázat nová generace tvůrců. Podaří se jim vytvořit stejně populární dílo, jakým byla třeba Arabela? Talentu před kamerou i za ní naštěstí není málo.
Představte si, že žijete ve světě, kde většina lidí nejpozději v osmnáctý rok svého života získá nějakou superschopnost. Jen vám už je dvacet pět let a pořád nic. Přesně takovou situaci volí jako výchozí tvůrkyně Emma Moran pro svůj seriál Neobyčejná. Sledujeme v něm Jennifer, která je zvláštní tím, že prostě není ničím zvláštní.
Pokud něčí kariéra trvá přes šedesát let a objeví se na plátně a na obrazovkách ve více než 190 titulech a desítkách úloh na divadle, nejde o něm prakticky napsat komplexní portrét. Zároveň by bylo nepřesné ustrnout u pár nejznámějších rolí. Všichni milují Vrchní, prchni! a mnoho lidí vzpomíná na Nemocnici na kraji města jako na onen seriál seriálů. Zkusme se ale nejprve podívat, na co se u Josefa Abrháma takřka zapomnělo, a potom na to, jaký typ člověka pro nás ztělesňoval.
Národní filmový archiv po Vorlíčkově Dívce na koštěti (1971) digitálně zrestauroval další památnou československou komedii pozoruhodného tvůrce, snímek Jak utopit Dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách (1974). Do vybraných kin se vrátí 7. dubna. Pojďme si pomocí zajímavostí z natáčení tento hvězdně obsazený film připomenout.
O retro dětských seriálech jsme psali již ve dvou článcích, jeden byl věnovaný zahraničním animovaným seriálům a druhý hraným pořadů pro děti v zahraniční produkci. Jelikož je ale česká tvorba pro děti velmi bohatá, nemůžeme vynechat ani tu naši.
Do vybraných českých kin se vrací restaurovaná verze komediální pohádky Dívka na koštěti (1971), od jejíhož vzniku brzy uplyne půl století. V hlavní roli si po boku Petry Černocké zahrál herec a ředitel Divadla Na Jezerce Jan Hrušínský. Jak vzpomíná na natáčení „Saxány“? Co se dozvěděl o otci Rudolfovi, když o něm loni dokončoval obsáhlou knihu? A jak se mu daří navazovat na rodinnou tradici, která sahá až do poloviny 19. století?
Dnes večer si můžete v televizi naladit Rockyho V, což je zcela bez debat jedno z nejhorších pokračování, co kdy vznikly. Nejde o jediný případ, kdy autoři natočením dalšího dílu pořádně šlápli vedle. A přesně tomu se v dnešním speciálu podíváme na zoubek.
Národ Švejka, Wericha a Cimrmana má svůj jedinečný humor, kterým se přenáší přes nejrůznější životní karamboly. Sranda vítězí vždy a všude. Všemu a všem navzdory! Komu se dařilo rozesmát české diváky nejvíc?
