David Lynch

Když to funguje, není třeba nic měnit. Takhle zřejmě uvažovali režisér Peter Bebjak a producent Rasťo Šesták, kteří si v roce 2019 připsali trochu nečekaný divácký hit. Mysteriózní thriller Trhlina podle románu Jozefa Kariky vidělo ve slovenských kinech přes čtvrt milionu diváků a divaček a po tomto úspěchu se jim do ruky dostal rukopis dalšího spisovatelova díla. Filmová Smršť se od literární předlohy sice značně odlišuje, ani to však nepomáhá k tomu, aby se jednalo o zásadně lepší film nežli podivně nedotažená Trhlina.

Filmová Duna (Dune) režiséra Denise Villeneuvea a knižní adaptace Franka Herberta jsou dvě odlišné zpracování stejného epického příběhu. I když snímek zůstává věrný mnohým klíčovým prvkům knihy, existuje několik rozdílů v tom, jak jsou příběh, postavy a svět převedeny na plátno. Tento článek zkoumá některé z nejvýznamnějších rozdílů mezi filmovou a knižní verzí Duny.

Kvůli tomu, jak se poslední dobou mluví jenom o nové Duně (Dune: Part Two), bychom málem zapomněli na… starou Dunu. Ne tedy první díl od Denise Villeneuva z roku 2021, nýbrž jedinou starší filmovou adaptaci románu Franka Herberta. Tu má na svědomí poněkud netypicky David Lynch a podivné dílo z roku 1984 dodnes svérázně vystupuje ze zbytku jeho filmografie.

V roce 2002 natočil David Lynch osmidílný seriál, jehož epizody se původně objevily jen na filmařových webových stránkách. Později se celkem 50 minut stopáže dočkalo i vydání na dalších platformách, ovšem nezvyklý formát není na tomto díle tím zdaleka nejvíce znepokojivým. Publikum totiž bylo vystaveno falešnému sitcomu o třech dospělých králících, který byl natolik znepokojivý, až se dočkal i zahrnutí do psychologického výzkumu.

Chilsko-francouzský režisér Alejandro Jodorowsky dnes slaví 95. narozeniny. Přestože za svůj život nenatočil ani deset filmů, patří mezi nejikoničtější a nejkultovnější filmaře. Ve skutečnosti se dá říct, že naše představa o „kultovním filmaři“ vznikla právě na základě jeho práce a života. Jeho Krtka (El Topo) z roku 1970 mnozí považují za první půlnoční film. Tedy takový, který neuspěje v klasické distribuci, zato však žije bohatým životem v klubových a komunitních kinech. Na rozdíl od mnohých půlnočních režisérů typu Tommyho Wiseaua a Neila Breena však Jodorowsky není patlal, jehož filmy by byly „tak špatné, až jsou dobré“, jedná se o mistra surrealismu.

Maďarský filmařský velikán Béla Tarr patří mezi nepopiratelné žijící legendy – ve světě artové kinematografie je skoro superhrdinou. Jeho opus magnum, více než sedmihodinové Satanské tango, patří mezi povinné položky každého cinefila. Režisérovy snové, těžko uchopitelné filmy složené z dlouhých záběrů mají jedinečnou sílu vtáhnout a nepustit. Od října do konce tohoto roku Tarr vyučuje na FAMU v rámci mentoringového programu a od Akademie múzických umění převzal čestný doktorát. Neříkejte mu ale, že je učitelem, to slovo nemá rád! O tom a o mnohém dalším jsme si s ním měli příležitost promluvit. Jeho strohé, sotva slyšitelně šeptané odpovědi nezapřou Tarrovu svébytnost a nekompromisnost.

Ačkoli by už mělo jít o samozřejmý a trvalý postoj, na 25. listopad připadá Mezinárodní den boje proti násilí páchanému na ženách. Všem, kteří nad význačností tohoto sdělení pochybují, mohou otevřít oči následující filmová a dokumentární díla. Některé snímky se k dané tematice vyjadřují nepřímo, popřípadě zasazují ženské revenge příběhy do atraktivních žánrových schémat. Jiné dané téma artikulují otevřeně a vztahují se ke skutečným událostem kolem útlaku žen, domácího násilí, znásilnění nebo hnutí MeToo. Představíme si tři základní linie tvůrčího přemýšlení o těchto námětech – od faktických dokumentů přes seriózní filmová zpracování až po atraktivní žánrové příběhy, v nichž hrdinky mohou dojít konečné satisfakce, která jim v realitě často uniká.

Jestliže film je médium, které s publikem komunikuje prostřednictvím zvuku a obrazu, francouzské mysteriózní a fantaskní drama Pět ďáblů lze považovat za revoluční počin. Snímek režisérky Léy Mysius, jenž od tohoto týdne můžete vidět v tuzemských kinech, totiž vypráví o desetileté dívce Viky (Sally Dramé),jíž abnormálně vyvinutý čich umožňuje poznávat minulost a dokonce cestovat časem. Úžasná schopnost jí rovněž vyjevuje a objasňuje komplikované rodinné vztahy. Nadčasový příběh z odlehlého alpského městečka je dostatečně vtahující, nicméně nechává za sebou mnoho nezodpovězeného a neotřelou zápletku neumí podat podobně neokázalou formou.

V posledních týdnech se zdálo, že listopadová premiéra druhé části epické Duny může mít problémy. V Hollywoodu neustávají herecké a scenáristické stávky, kvůli nimž se odsouvá vývoj řady projektů a solidární herecké hvězdy odmítají své filmy propagovat. Sci-fi sequel z pouštní planety Arrakis, který navazuje na pandemický velkofilm z roku 2021, přitom potřebuje každý dolar a nejvhodnější distribuční podmínky.

Abychom uvěřili dění na plátně, musíme potlačit nedůvěru a přistoupit na hru, kterou s námi filmaři a filmařky hrají. Ale co když pohyblivé obrázky přijímáme tak ochotně proto, že jejich princip už dávno dobře známe?

V posledních měsících se hodně hovoří o tom, jak by umělá inteligence mohla v budoucnu proměnit tvář filmového průmyslu. Podle některých insiderů zvládne kompletně vytvořit celovečerní snímek do dvou let. YouTube kanál Curious Refuge a jeho správce Caleb Ward se ponořili do možností AI a začátkem května zveřejnili několik videí, která se ihned stala virálními. Prostřednictvím programů jako Chat GPT nebo Midjourney vytvořili trailery na Star Wars, Avatara a Pána prstenů s vizuální stránkou, která evokuje specifický styl režiséra Wese Andersona.

Autor Pulp Fiction proslul nejen vlastní kultovní tvorbou, nýbrž i nebývalým rozhledem a nadšenectvím v oblasti celého spektra kinematografie. Quentin Tarantino je zapálený cinefil, jenž má ve sklepě zrenovovanou videopůjčovnu, spolu s kolegou a kamarádem Rogerem Avarym provozuje fanouškovské podcasty a nově napsal knihu Cinema Speculation, v niž svérazně pěstuje filmovou kritiku. A přirozeně se najde řada jinak uznávaných snímků, jež v průběhu let sepsul.

Než se hlediště kinosálů v listopadu prohnou pod epickými a ohlušujícími výjevy z písečné planety Arrakis, čeká druhou Dunu výživná marketingová kampaň. Trailer se promítal minulý týden na lasvegaském CinemaConu, na internet se však dostalo pouze několik fotografií představujících staronové postavy. Upoutávka, o níž se v tisku hovořilo v superlativech, vyjde zítra navečer. Jako ochutnávku si nyní můžete pustit první krátký klip a prohlédnout si oficiální plakát.

Robert Downey jr. bude dělat remake Vertiga! I v záplavě novinek o chystaných remacích, pokračováních, prequelech a restartech všeho možného tahle zpráva přiměla některé filmové publicisty a publicistky udiveně pozdvihnout obočí. Ze záplavy negativních a zdrženlivých reakcí se zdá, že o nové Vertigo nikdo moc nestojí. Přitom aktualizace může zaprášené filmové klasice rozhodně pomoci.

Když se poohlížíme po žebříčcích finančně nejúspěšnějších snímků historie, na nejvyšších pozicích většinou najdeme díla Jamese Camerona nebo Marvelu. Jejich miliardové zisky jsou úžasné, ale reálný příjem zkresluje inflace a především vysoké produkční a marketingové ceny. V tomto článku se zaměříme na odlišný žebříček nízkorozpočtových titulů, které při porovnání příjmů a nákladů z kin získaly historicky nejvyšší návratnost. Jsou důkazem toho, že s originálním a funkčním konceptem můžete i levně pořídit globální filmovou senzaci.