Po dlouhých odkladech měl 8. září premiéru snímek Jan Žižka producenta, režiséra a scenáristy Petra Jákla. Vzhledem k tomu, že jde o nejdražší film v dějinách české kinematografie (a to i při započítání inflace), dostává se mu náležité pozornosti.
Co se stane, když se čertice zakouká do obyčejného smrtelníka a ten se zase zamiluje do princezny? Vyřeší milostný trojúhelník samotný Lucifer? O letošní štědrovečerní pohádce je jasno. Představuje se Kouzelník Žito (2018) v režii Zdeňka Zelenky.
Mandy (2018), nový hororový snímek režiséra Panose Cosmatose (Za černou duhou), rozhodně není snímek pro každého. Je plný násilí, je velmi pomalý (než se pořádně rozjede, trvá to hodinu). Je nabitý podivnými, primárně asociačními, ale přitom skoro nic nevysvětlujícími dialogy jak od Lynche, výraznými barevnými efekty, vysokou zrnitostí snímku a jistou umělou zpomaleností všech pronášených slov.
Pokud pýcha opravdu předchází pád, pak českou kinematografii nečeká v nejbližší době nic pěkného. Český filmový rok 2010 totiž charakterizuje především víra tvůrců ve vlastní neomylnost, která je vede k tomu, že na svých filmech jsou už nejen režiséry, ale stále častěji i scenáristy, dramaturgy, střihači, kameramany, píáristy... Těžko říct, jestli je to důsledek omezených finančních možností či hlubokého přesvědčení o vlastní genialitě, ale jisté je jedno - tahle cesta vede do pekel. Ničí řemeslo, českou kinematografii zavádí do bažin amatérského nadšenectví a vysilujících bojů o průměr. A pokud bojujeme o průměr, nemůžeme dosáhnout na špičku.
Daniel Landa a Olga Lounová vyzývají smrt na souboj! V nadšeneckém (nebo spíš amatérském?) filmu Mirjam Landové o rakovině, mafiánech, rallye a kartách osudu.
