Režisér se může plácat po zádech, když jeho představitel nebo představitelka hlavní role bojuje o prestižní zlatou sošku. Očividně totiž odvedl dobrou práci, když rozdával pokyny nad scénářem a pomáhal udržovat věrohodnost či intenzitu hereckého projevu. A co teprve, když se z vašeho obsazení uchází o Oscara hned pět lidí? Naposledy k tomu došlo roku 1976, tedy v době, kdy hollywoodští filmaři začali víc spoléhat na vizuální vyjadřování a pohyblivou kameru. Trochu tak možná upozadili herecké výkony, jež si jejich předchůdci během klasické studiové éry zvykli snímat dost staticky a divadelně. Jestliže tedy můžeme nějaké filmy nazývat „hereckými“, minimálně z pohledu akademické pozornosti to je devět následujících klasických titulů, u nichž v dobrém smyslu nevíme, kam dřív stočit zrak.
Články 8
Definovat žánr thrilleru není úplně jednoduché. Většinou se jedná o temné příběhy s tajuplnými zápletkami plnými násilí a nebezpečí pro hlavní postavy, přičemž jejich tvůrci kooperují s přidruženými žánry jako krimi, drama nebo sci-fi, v ojedinělých případech také komedie. Takové filmy tvoří nezanedbatelný vzorek, avšak oscarová Akademie dlouhodobě nepřeje temnotě a „podřadným“ žánrům. Třebaže mnozí režiséři považují horor za nejčistší žánr, zlaté sošky sklízí převážně dramata přinášející sociální komentáře a dobově poplatné myšlenky. Thriller (zastoupený v inkriminovaných dílech v různé míře) shrábl Oscara za takřka stoletou historii předávání cen pouze v deseti případech, které si nyní představíme.
Nabídku HBO Max, které již delší dobu svůj katalog zásobuje klasickými tituly, přistála trojice snímků s Marlonem Brandem v ústřední roli. Všechny jsou rozmanité a představují mistrovství herce tehdejší nové herecké školy ve vrcholné formě. Připravte se na bouření, revoltu, tvrdost, cynismus, pevnost a rozervanost!
Patří k největším hereckým osobnostem naší doby. Na kontě má šest oscarových nominací, ve filmech vystupuje od poloviny šedesátých let a její zápal pro herectví s přibývajícími lety nevyprchává. Ellen Burstyn dnes slaví 90. narozeniny a již brzy ji uvidíme v pokračování Vymítače ďábla, které dorazí rovné půlstoletí po premiéře legendární jedničky.
Woody Allen, jenž publikum zásobuje celovečerními díly od roku 1966, se ve Francii chystá natáčet už svůj padesátý film. Šestaosmdesátiletý scenárista, režisér a herec, držitel čtyř Oscarů a dalších dvaceti nominací a kontroverzemi zmítaný manžel a otec dříve prozradil, že pracovní vzrušení z něj v posledních letech vyprchalo. O víkendu pak španělskému deníku La Vanguardia vyjevil záměry ukončit filmařskou kariéru a zbývající úsilí vrhnout do psaní románu, což ale jeho tiskový mluvčí vzápětí vyvrátil.
Casablanca, Sunset Boulevard či Amadeus. Výpis slavných a vlivných hollywoodských titulů, které natočili režiséři a režisérky z neanglicky hovořících zemí, by byl vyčerpávající. Za více než 120 let existence kinematografie si do Hollywoodu přijela plnit své sny spousta evropských nebo asijských umělců, a jelikož si dnes připomínáme čtvrté výročí úmrtí Miloše Formana, nastává vhodná doba se za těmito režisérskými osobnostmi krátce ohlédnout. Málokdo si ostatně uvědomuje, jak výraznou stopu zahraniční tvůrci v USA zanechávají a kdo všechno se mezi ně řadí.
Jih proti Severu, Kmotr, Amadeus či Forrest Gump. Tyto a mnohé další tituly patří mezi oscarové vítěze, na něž filmový svět zřejmě nikdy nezapomene. Existují ale i snímky, na které si v dnešní době vzpomenou už jen skuteční filmoví znalci. Toto jsou některé z nich.
Každý režisér má svůj jedinečný rukopis, který jeho fanoušci dobře poznají. Italský architekt a ilustrátor Federico Babina se pustil do odvážného projektu, kdy styly slavných režisérů promítl do "domů, které odráží jejich tvorbu".