Dennis Hopper

Někdy se zdá, že herec či herečka má pro určitou úlohu až přehnaně vysokou kvalifikaci. I ti nejslavnější lidé z oboru si často rádi odskočí k takřka komiksovému padoušství, kdy jejich zloduši vedou excentrické řeči o dominanci, podrobování či vsazení svých nemesis do věčných okovů. Někdy je k účasti na těchto projektech vedou silné osobní motivace, jindy peníze, důvěra ve scénář nebo i jejich umělecká vize, která daný film přímo utváří. V následujících případech se skvělí a renomovaní herci chopili záporáků v dílech, která u mainstreamového publika a kritiky pohořela. Často hlavně díky nim však posléze načichla kultovním odérem a přestřelené nebo prostě neobvyklé herecké výkony jsou tím, co si na nich můžeme zaručeně užívat.

Výroba pokračování se stává standardem i v případě sebeméně úspěšných titulů, avšak se silným a odlišným konceptem mohou mít sequely nepopiratelné kouzlo. U sérií aplikujících polonávazné vyprávění, kdy každá další část rozvíjí kompletně jiný příběh a klade před hrdiny nové cíle, se nezřídka jede podle rovnice „čím větší, tím lepší“. Tvůrci však čas od času vsadí na moment překvapení a na etablovanou látku naváží stylem, který zcela převrací žánrovou polohu a někdy i explicitně komentuje charakter předchozích dílů. To se týká i následujících deseti filmů, jež pokračovaly v konkrétně škatulkovaném příběhu velmi neotřele – ať už v ryze pozitivním, nebo spíš záporném smyslu.

Brada Pitta netřeba představovat. Dnes šedesátiletý hollywoodský herec a producent se dlouhodobě řadí k nejpopulárnějším celebritám a dávno prokázal, že za pohlednou tváří vězí pořádná dávka talentu. Jakožto milovník filmů si umí vybírat zajímavé role v projektech, jejichž kvalitativní rovnováha patří k těm nejstabilnějším v Hollywoodu. Držitel dvou Zlatých glóbů, jednoho hereckého a jednoho producentského Oscara a mnoha dalších ocenění se nebojí výzev a čas od času se na stříbrném plátně předvede v poloze, která zcela popírá jeho obecný status a image. Tak jako v šesti níže popsaných filmech, jež nejlépe reflektují hercův výjimečný rozsah.

Archivy filmových a literárních děl minulého století jsou plné pamětihodných padouchů, jejichž nevypočitatelné charaktery lze přiřadit k těm nejnebezpečnějším žijícím lidem. Jednoho z nejproslulejších antihrdinů Toma Ripleyho stvořila americká spisovatelka Patricia Highsmith v pětidílné knižní sérii, jejíž první část s názvem Talentovaný pan Ripley nově adaptuje oscarový scenárista Steven Zaillian (Schindlerův seznam). Osmidílná série Netflixu Ripley, v níž trojici hlavních postav ztvární Andrew Scott, Dakota Fanning a Johnny Flynn, na prvních fotografiích odhaluje černobílý formát, tajuplného antagonistu i honosné italské prostředí.

Ačkoli by už mělo jít o samozřejmý a trvalý postoj, na 25. listopad připadá Mezinárodní den boje proti násilí páchanému na ženách. Všem, kteří nad význačností tohoto sdělení pochybují, mohou otevřít oči následující filmová a dokumentární díla. Některé snímky se k dané tematice vyjadřují nepřímo, popřípadě zasazují ženské revenge příběhy do atraktivních žánrových schémat. Jiné dané téma artikulují otevřeně a vztahují se ke skutečným událostem kolem útlaku žen, domácího násilí, znásilnění nebo hnutí MeToo. Představíme si tři základní linie tvůrčího přemýšlení o těchto námětech – od faktických dokumentů přes seriózní filmová zpracování až po atraktivní žánrové příběhy, v nichž hrdinky mohou dojít konečné satisfakce, která jim v realitě často uniká.

Pondělní večer opět přinese novou epizodu pořadu Pop Coolt powered by Kinobox, kterou vysílá Prima Cool o půl desáté večer. Naše rubrika se tentokrát vydá na cestu napříč filmovou historií a vypíchne různorodá ztvárnění slavného vojevůdce Napoleona u příležitosti nadcházející premiéry velkofilmu Ridleyho Scotta.

Filmová trilogie Kmotr se po loňském padesátém výročí od premiéry prvního dílu opět dostává na televizní obrazovky. Stále diskutovaná a legendární klasika navazuje na kořeny gangsterského žánru, který však variuje a ohýbá, čímž položila základy pro zcela odlišný proud. V čem byla v rámci gangsterek skutečně inovativní?

Příbuzenské vztahy jsou v Hollywoodu nezanedbatelné. Stejně jako ve většině obchodních sfér, v nichž vás předchází reputace vašeho rodiče nebo staršího sourozence. Za víc než století, během něhož platí především herci a režiséři za hvězdy, jejichž filmografie nabývají kanonických rozměrů, se vyrojila řada rodinných klanů s vícegeneračním rozsahem. Následující dynastie jsou v Hollywoodu nejúspěšnější z hlediska kvality i kvantity filmových děl, na nichž se podílely.

Do svébytného podžánru „tarantinovek“ jsme si zvykli zařazovat násilná, vtipná a žánrově nekonvenční díla hlavně od tohoto režiséra. Existuje však i pár snímků, u nichž je pod režií sice podepsaný někdo jiný, ale Tarantinův scenáristický vklad nelze přehlédnout. Pro směs kriminálky, komedie a love story s názvem Pravdivá romance to platí zcela přesně.

Jízda vlakem či metrem je pro většinu z nás rutinní záležitostí, která má na delší vzdálenosti uspávací účinek. V kinematografii však jde o jeden z esenciálních akčních motivů už od roku 1903, kdy Edwin S. Porter natočil průlomový desetiminutový kraťas Velká železniční loupež. Jeden z prvních snímků, který využíval složité narativní a stylistické techniky, vyšlapal cestu specifickému subžánru, jehož obliba se jeví nevyčerpatelně. Obzvlášť s přihlédnutím k nedávným premiérám pátého Indiana Jonese a sedmé Mission: Impossible, v nichž hrají vlakové akční sekvence zásadní úlohu.

Animovaná verze arkádové hry Super Mario momentálně v kinech boří rekordy. První hrané zpracování z roku 1993 však dopadlo katastrofálně. Režiséři, jimiž byla manželská dvojice Rocky Morton a Annabel Jankel, vedli tuhé boje s producenty i se známými herci jako Bob Hoskins nebo Dennis Hopper. Propadák Super Mario Bros. přiměl herní společnost Nintendo stáhnout práva, která si ze strachu před dalším fiaskem úpěnlivě střežila bezmála třicet let. A vyplatilo se.

Jack Nicholson, Dennis Hopper a Peter Fonda natočili roku 1969 Bezstarostnou jízdu, která stála u zrodu nového Hollywoodu. Nečekaný úspěch filmu, jenž vznikal prakticky bez scénáře a jehož herci nemohli pod vlivem mariánky ani pořádně odříkat dialogy, si spojujeme s obdobím divoké kontrakultury šedesátek. A přesto se připravuje remake, který má odrazit ducha současné mládeže.

Jeho jméno vám nejspíš nic neřekne a dost možná jste o většině jeho filmů neslyšeli. Přitom si svůj díl pozornosti zaslouží. Albert Pyun je legendou mezi tvůrci nízkorozpočtových filmů. Zřejmě nikdo jiný nenatočil tolik filmů o kyborzích. Spolupracoval mimo jiné s Rutgerem Hauerem, Jeanem-Claudem Van Dammem, Christopherem Lambertem nebo Icem-T. A je pravděpodobné, že jste alespoň jeden z jeho filmů viděli v televizi ve tři ráno.

Kdo miluje akční devadesátkové klasiky, rozhodně by si v sobotu večer neměl nechat ujít Nebezpečnou rychlost, kterou od 20 hodin vysílá Prima Max. Keanu Reeves a Sandra Bullock nás vezmou na pěkně divokou jízdu ulicemi Los Angeles.

Apokalypsa, legendární válečný film dostávající svému názvu vyčerpávajícím příběhem i zákulisním peklem, vstupuje tento týden v remasterované tříhodinové verzi do tuzemských kin. A pokud jste jej i 43 let od prvního uvedení stále neviděli, následující souhrn produkčních hrůz a výzev, jimž musel štáb v čele s režisérem Francisem Fordem Coppolou čelit, pro vás může být tím nejvýmluvnějším doporučením.