Ještě předtím, než se letos v listopadu objeví druhý Gladiátor (Gladiator 2), se milovníci antických bojůvek mohou těšit na podobný kousek. Pod seriálovou řežbou Those About to Die (což bychom mohli přeložit jako Jdoucí na smrt), jež se představuje v první ukázce, je navíc podepsáno hned několik výrazných jmen.
Skoro každý úspěšný titul, jehož autorská práva jsou vydaná napospas obchodní mašinerii hollywoodských studií, se dříve či později dočká svého pokračování. Někdy se ale neústupný proces zadrhne a veřejně či zákulisně probírané koncepty rozvíjející světy a zápletky originálních filmů se na stříbrná plátna ne a ne dostat. Najít správný recept, z něhož by v porovnání s předchůdci nevznikla jen nevzhledná šlichta, bývá občas složité. Jindy nemají zájem tvůrci nebo herecké hvězdy a někdy je princip seqeuelu tak bláznivý, že si to ani Hollywood prostě nemůže dovolit. Nadcházející filmová pokračování nějaký čas měla vzniknout, ale pravděpodobně se jich nedočkáme. I když někdy může být čekačka natažená i na čtyři dekády a nové generace už vlastně ani neví, na co se navazuje.
Dobyvatelé ztracené archy (Indiana Jones and the Raiders of the Lost Ark), retrospektivně známí jako první Indiana Jones, se kromě Poslední křížové výpravy (Indiana Jones and the Last Crusade) nedočkali jednoznačně přijatého pokračování. Chrám zkázy (Indiana Jones and the Temple of Doom) byl v době premiéry považován za nejslabšího Spielberga (a na co proboha myslel ohledně toho agresivního orientalismu?), Království křišťálové lebky (Indiana Jones and the Kingdom of the Crystal Skull) nešlo přijít na jméno kvůli syslům, atomové ledničce a ošklivým trikům a Nástroj osudu (Indiana Jones and the Dial of Destiny)… ten v první řadě nikdo neviděl.
Britský držitel dvou Oscarů Anthony Hopkins ve svých 86 letech nadále ničí představy o poklidném důchodu a po sérii letošních projektů, z nichž vynikalo drama ze života Nicholase Wintona Jeden život (One Life), má v rozvrhu tucet dalších produkcí. Zahraje si císaře Vespasiána v historickém seriálu Those About to Die od Rolanda Emmericha (Den nezávislosti) a podle webu Deadline rovněž jako čtvrtý filmový herec zosobní šíleného doktora Moreaua v nové adaptaci prokleté literární klasiky H.G. Wellse Ostrov Dr. Moreau.
Když se někdo zmíní o sci-fi filmech, většina fanoušků má po ruce alespoň obecný kanonický přehled. Nejdůležitější je pravděpodobně Vesmírná odysea (2001: A Space Odyssey), nejslavnější Star Wars, nejfilosofičtější na západě Blade Runner a na východě Stalker. Ke sci-fi se minimálně jednou přikloní snad každá velká režisérská osobnost, neboť v nesnadné charakterizaci a ohraničení tohoto žánru spatřují možnosti pro nekonečně kreativní vyjadřování, ať už vizuální nebo příběhové. Ve většině případů sci-fi filmy vychází z jiných kulturních zdrojů včetně literatury a komiksu, v dnešní době často rozvíjí či remakují klasická díla a série. V tomto článku se ovšem zaměříme na osm finančně nejúspěšnějších sci-fi historie, jejichž námět pramení přímo z myslí filmařů a neopírá se o žádné přidružené médium nebo značku.
Nepočítáme-li animovanou Dobu ledovou, filmů z etapy obývané mamuty se příliš nerodí. Britská novinka Out of Darkness, která se odehrává před 43 tisíci lety, v prvním traileru poodhaluje fyzický survival horor říznutý napínavým Rituálem. A záhy nás může mrzet, že tenhle nenápadný projekt studia Bleecker Street zatím od 9. února míří pouze do amerických kin.
Jedná se o velké hollywoodské sci-fi, jaké opravdu nevzniká každý rok. Stvořitel od režiséra Garetha Edwardse (Godzilla, Rogue One: Star Wars Story) vypráví o blízké budoucnosti, kdy lidstvo pomocí odpalovací a špionážní satelitní technologie Nomád potírá zbytky robotické umělé inteligence v jihovýchodní Asii. Nabízí scénografii jako z Avatara či Spielbergových sci-fi, a přitom stál jen 80 milionů dolarů (Avatar 2 vyšel bezmála na půl miliardy). Měl být revolucí, jenže tuzemské publikum i kritická obec ho přijaly chladně. Málokdo se totiž pozastavil nad tím, že nejde ani o revoluci, ani o otrocké přepisování, ani o dílo aspirující na filosofické ceny. Stvořitel je působivé vyvrcholení žánrové etapy, které je v každé scéně tak zábavné, velikášské či dojemné, že by ho AI nikdy stvořit nedokázala.
Americký astrofyzik a popularizátor vědy Neil deGrasse Tyson tvrdí, že katastrofický film Moonfall (2022) Rolanda Emmericha překonal Armageddon (1998) jako vědecky nejnepřesnější film.
Pokud sledujete statistiky streamovacích společností, nejspíš vám neuniklo, že po celém světě ovládl Netflix seriál Zabiják bolesti. Úspěch je to překvapivý hlavně proto, že v hlavní roli září Matthew Broderick.
Máloco je tak fotogenické jako pořádná exploze. Ví to Michael Bay, Robert Rodriguez a nakonec i sofistikovaný autor Christopher Nolan. Jeho Oppenheimer je jednomu nechvalnému výbuchu zcela odevzdaný. Historie filmových explozí je bohatá na velikost, metodu i kontext ohnivých bouří. Pojďme si některé z nich připomenout.
Roland Emmerich, jenž rád ničí zemské památky v katastrofických sci-fi jako Den nezávislosti, 2012 nebo Moonfall, tentokrát směřuje do vzdáleného vesmíru. Sedmašedesátiletý německý režisér spojil síly s vývojáři hry World of Warcraft a vytváří novou multimediální sérii Space Nation, která obsáhne online hry, televizní sérii i krátkometrážní animáky.
Před pětadvaceti lety vznikly hned dva hollywoodské filmy, v nichž se lidská posádka snažila vychýlit asteroid z jeho kolizního kurzu. Země jen o chlup přežila v populárních a také u nás často reprízovaných hitech Armageddon a Drtivý dopad, které zpracovávají poněkud odlišné scénáře totožné hypotetické události. Magazín Yahoo Entertainment se u příležitosti výročí zeptal odborníků, jak moc se filmaři a filmařky drželi reality a vědeckých podkladů. A jak možná očekáváte, není to žádná sláva.
K tomu jedna netradiční hudební fantasy, nový seriál s Kieferem Sutherlandem a celovečerní Kostlivec vycházející z povídky legendárního spisovatele Stephena Kinga.
Poslední dobou se v médiích hodně mluví o tom, co chceme od správného prezidenta. Není o čem debatovat, existuje velmi důvěryhodná série návodů i varovných příkladů, která už všechny důležité otázky zodpověděla. Je jí hollywoodská kinematografie. Podívejme se na deset nejpamátnějších filmových a seriálových hlav státu.
Držitel dvou Oscarů, pětaosmdesátiletý herecký veterán Anthony Hopkins, jde z role do role. Po čtyřech letech se vrátí na televizní obrazovky v historickém seriálu Rolanda Emmericha Those About to Die, v němž ztvární římského vojevůdce, reformátora a císaře Vespasiána. Naváže tak na úlohu Vespasiánova syna a následníka, již si zahrál ve filmu Titus z roku 1999.
