Bob Dylan

Bob Dylan je jistě jedním z nejikoničtějších hudebníků 20. století. Podařilo se mu skloubit široký záběr a umělecký statut jako málokomu a respektuje ho prakticky každý napříč žánry a přístupy. Stal se dokonce držitelem Nobelovy ceny za literaturu, což přeci jen zdvihlo pár obočí. Není tedy překvapivé, že Hollywood nemá mnoho trpělivosti a několik jeho životopisů už nám stihl nabídnout. Ten nastávající se pyšní účastí největší současné herecké hvězdy.

Možná ještě letos se do kin dostane hudební komedie Spinal Tap II, pokračování milovaného mystifikačního dokumentu Hraje skupina Spinal Tap (This Is Spinal Tap). Ten zároveň slaví 40. výročí, a tak stojí za to si ho trochu připomenout. Nejde totiž jen o stále zábavnou podívanou, nýbrž i o průlomový snímek co se týče jednoho subžánru, který v posledních dvou dekádách nabral na popularitě.

Timothée Chalamet patří už skoro dekádu k největším hvězdám své generace. Jeho o tři roky staršího vrstevníka Austina Butlera oproti němu bereme jako nováčka, protože se opravdu zapsal do povědomí až vloni díky Luhrmannově opulentním Elvisovi, za nějž byl nominován na Oscara. Pánové se nyní setkali na natáčení druhé Duny (Dune: Part Two) a nejspíš si padli do noty, protože nyní Timothée vymýšlí, jak Austina dostat do svého dalšího filmu. A to rovnou v jeho doposud nejikoničtější inkarnaci.

Jamajský zpěvák a neúnavný rastafariánský bojovník za lásku a smír Bob Marley, jehož desku Exodus jmenoval časopis Time nejlepším albem 20. století, se třiačtyřicet let po své předčasné smrti dočkal vlastního hollywoodského životopisu. V kinech uváděný snímek Bob Marley: One Love s Kingsley Ben-Adirem (Peaky Blinders) však nedělá nic proto, aby svou existenci jakkoli ospravedlnil. Unyle předhazuje drobky z hudebníkova pozdního života a 100 minut tápe mezi několika silnými tématy, z nichž ukusuje ještě jalověji než Bohemian Rhapsody.

Dávno před BANGEREM. a dlouho po Bezstarostné jízdě natočil Terry Gilliam protidrogovou báchorku Strach a hnus v Las Vegas, jejíž překotné tempo a morálně nejednoznačné vyznění si vyloženě říkaly o to, aby film spoustu lidí naštval. Režisér svou imaginaci tentokrát podřídil nechvalně známému literátovi a výsledkem je dodnes značně rozporuplný kult.

Ve věku 73 let zemřela v pondělí 8. srpna na svém kalifornském ranči zpěvačka a herečka Olivia Newton-John. Na Facebooku to oznámil její manžel, ale příčinu smrti nesdělil. Herečka však roky bojovala s rakovinou prsu a svou zkušenost s touto chorobou otevřeně sdílela.

Výrazné herecké proměny jsou vděčným a poměrně častým filmovým tématem. Aktuálně zřejmě největší proměnou svého zevnějšku kvůli roli prošel irský herec Colin Farrell, jenž v novém snímku o Batmanovi výborně ztvárnil padoucha Penguina. Následujících deset populárních herců pak patří mezi ty, kteří se s pomocí špičkových maskérů dokázali změnit doslova k nepoznání.

Roku 1964 se v jednom hotelovém pokoji schází čtveřice zřejmě nejvýznamnějších Afroameričanů té doby. Každý z nich je známou celebritou a v průběhu jediného večera se vzájemně konfrontují v otázkách budoucnosti 'Černé Ameriky' a boje za nastolení rasové rovnoprávnosti.

Většina talentovaných lidí nemá talent jen na jednu věc. Řada herců umí i krásně zpívat či tancovat. A někteří umí i nádherně malovat a vytvářet zajímavá umělecká díla i v dalších oblastech výtvarného umění jako sochařství, loutkářství či plastice.

1. část - Ukončení nouzového stavu je v České republice stále v nedohlednu a lidé jsou tedy nuceni trávit veškerý volný čas ve svých domácnostech. Patříte-li k těm, pro něž je tento scénář den ode dne více a více nesnesitelný, možná se rádi odreagujete u následujících filmových děl, jejichž protagonisté jsou doslova na cestách.

Na základě projektu s názvem Replace Face se rozhodl jeden umělec, že bude pokračovat v práci anglického malíře George Dawea, který během Napoleonovy invaze namaloval 329 portérů ruských generálů.

Novým filmovým hrdinou bude zpěvák a skladatel Bob Dylan. Snímek vzniká pod záštitou studia Fox Searchlight a zavede nás do roku 1965.

Část 2 - Jedním z nejvýraznějších a nejoblíbenějších titulů letošního roku je (a bude) devátý film Quentina Tarantina Tenkrát v Hollywoodu. Retro ohlédnutí za koncem šedesátých let, jenž s sebou nesl nový závan v americké společnosti i kinematografii, je naplněné nejen skvělými herci, specifickým humorem a historickou reinterpretací, ale také skvostnou dobovou muzikou. Tarantino má ostatně každý snímek postaven na pečlivě vybraném soundtracku. V tomto ohledu ale není sám a v průběhu let už jsme dostali slušnou řádku filmů s památným hudebním doprovodem. Pojďme si vybrat ty nejlepší z nich.

Část 1 - Jedním z nejvýraznějších a nejoblíbenějších titulů letošního roku je (a bude) devátý film Quentina Tarantina Tenkrát v Hollywoodu. Retro ohlédnutí za koncem šedesátých let, jenž s sebou nesl nový závan v americké společnosti i kinematografii, je naplněné nejen skvělými herci, specifickým humorem a historickou reinterpretací, ale také skvostnou dobovou muzikou. Tarantino má ostatně každý snímek postaven na pečlivě vybraném soundtracku. V tomto ohledu ale není sám a v průběhu let už jsme dostali slušnou řádku filmů s památným hudebním doprovodem. Pojďme si vybrat ty nejlepší z nich.

Kultovní režisér Martin Scorese měl v rámci své tvorby vždycky slabost pro lidi z okraje společnosti a rock´n´roll. Netflix dnes pouští do oběhu Scorseseho dokument věnující se Bobu Dylanovi a jeho dost netradiční "šňůře" z roku 1975.