Česká filmová pohádka Tři oříšky pro Popelku režiséra Václava Vorlíčka z roku 1973 patří mezi jeden z nejoblíbenějších českých počinů tohoto žánru vůbec. Proč je tento snímek tak úspěšný? Co je na něm tak zvláštního, že ho chceme vidět znovu a znovu? A jak se tento obraz pozmění nazíraný feministickou kritickou optikou?
Zpěvačka Hana Zagorová zemřela v pátek 26. srpna v důsledku dlouhé nemoci ve věku 75 let. Za svůj život nazpívala téměř 900 písní a získala devětkrát Zlatého slavíka, a to v letech 1977 až 1985. Poměrně málo se ví, že byla vystudovanou divadelní herečkou a v počátcích kariéry rovnoměrně hrála i zpívala. Několika málo rolemi a písněmi, jež doprovázely i české filmy, se zapsala i do dějin naší kinematografie.
Také to u vás doma občas odpovídá tomu, co se děje v rodině Hanákových? Říkáte si, že už vám chybí jen ty želvy? Inu, občas to v každé rodině vypadá podobně, na té televizní je ale nejlepší, že nestárne a že Taková normální rodinka neztratila ani po všech těch letech vtip.
Některé pohádkové náměty se zpracovávají stále znovu. Nejoblíbenějšími jsou samozřejmě klasiky jako Popelka, Kráska a zvíře nebo Šípková Růženka. Tyto pohádky najdeme i v naší filmové a televizní tvorbě, některé dokonce i v různých verzích a úpravách. Máme však i své národní.
Co se stane, když se čertice zakouká do obyčejného smrtelníka a ten se zase zamiluje do princezny? Vyřeší milostný trojúhelník samotný Lucifer? O letošní štědrovečerní pohádce je jasno. Představuje se Kouzelník Žito (2018) v režii Zdeňka Zelenky.
