Eduard Cupák

6.9
Eduard Cupák
Eduard Cupák je český filmový a divadelní herec. Narodil se v roce 1932 v Brně. O divadlo se začal zajímat v dospívání a po ukončení základní školy, nastoupil na Konzervatoř v Brně a po maturitě byl přijat na JAMU. Ještě během studí hostoval v divadle a v roce 1950 debutoval u filmu rolí Tomáše v dramatu Temno. V posledním ročníku JAMU na něj přišlo anonymní udání týkající se tehdy trestné homosexuality. Tato skutečnost se stala záminkou proto, aby byl v roce 1951, těsně před dokončením školy Eduard Cupák vyloučen a měl a nastoupit do továrny. Místo toho ale zamířil do Prahy, kde se pokusil prorazit u filmu. Své první divadelní angažmá získal v roce 1955 v Městských divadlech pražských, kde působil do roku 1959. Poté přešel do Divadla S. K. Neumanna a v roce 1961 se opět vrátil do Městských divadle pražských a angažmá ukončil v roce 1967. Od roku 1968 v divadlech už jen hostoval, neboť mu byla omezována herecká činnost. Eduard Cupák – filmografie Po zmíněném příchodu do Prahy se mu podařilo uspět u filmu díky režisérovi Václavu Krškovi. Ten si Eduarda Cupáka vybral do svého dramatu Mladá léta (1952) a prosadil si ho i u kárné komise. Spolupráce s mladým nadaným hercem se ma navíc zalíbila a obsazoval jej i do dalších svých projektů jako Měsíc nad řekou (1953) nebo Stříbrný vítr (1954). Příležitost ale dostal i v historickém velkofilmu Jan Hus (1954) jako tovaryš Stašek a krejčovským tovaryšem se stal i v pohádce Labakan (1956). V romantickém dramatu Žižkovská romance (1958) ztvárnil fasádníka, v dramatu Sny na neděli (1959) studenta Jindru a v dramatu Pochodně (1960) osudech zkoušeného zaměstnance sirkárny Josefa Rezlera. S rokem 1968 přišlo pro Eduarda Cupáka těžké období, kvůli svému záznamu u kárné komise i tomu, že se cíleně vyhýbal normalizační tvorbě a nakonec odmítl i podepsat Antichartu, dostával čím dál tím méně hereckých příležitostí. Díky podmanivému hlubokému hlasu se ale uplatnil i v televizi, dabingu a rozhlase. Namluvil celou řadu pohádek a rozhlasových her. Jako vypravěče ho můžeme slyšet například v pohádce Princezna ze mlejna (1994) nebo seriálu Cirkus Humberto (1988). Před naprostým zákazem hraní ho zachránil nejen talent a skvělá paměť, díky které si se lehce učil i delší texty, ale i přátelé mezi filmaři a sympatický vzhled. Eduard Cupák se tak těšil velké popularitě a i během sedmdesátých a osmdesátých let se objevoval až ve třech filmech nebo televizních pořadech ročně. Z těch nejlepších můžeme jmenovat drama Kladivo na čarodějnice (1969), komedii Pane, vy jste vdova! (1970), komediální seriál Taková normální rodinka (1971), seriál F. L. Věk (1971), kriminálku Tajemství zlatého Buddhy (1973) nebo dobrodružný seriál Robinsoni z Kronborgu (1978). V roce 1978 se ujal titulní role v dramatu Mladý muž a bílá velryba na motivy románu Vladimíra Párala a o rok později účinkoval v kriminálce Čas pracuje pro vraha (1979). V dramatu Oblouk světla (1983) věnovaném Františku Křižíkovi ztvárnil předsedu komise Klébla, abbém se stal v dramatu Poklad hraběte Chamaré (1984). V historickém dramatu Zikmund, řečený Šelma ryšavá (1986) se stal Křišťanem z Prachatic. Výrazně na sebe upozornil ale i jako doktor z dramatu Requiem pro panenku (1991) a Rozum v pohádce Nesmrtelná teta (1993). Posledním snímek jeho kariéry je otec z rodinného dramatu Narcisový dům (1994). Osobní život Život k Eduardovi Cupákovi nebyl zrovna mírný, Jako desetiletému chlapci mu nacisté popravili otce a babičku za padělání potravinových lístků, pro svou sexuální orientaci byl opakovaně vyslýchán Státní bezpečností a komunisté se mu snažili zničit kariéru. Na začátku 70. let tak začal silně kouřit a holdovat alkoholu, což se výrazně podepsalo na jeho zdraví. Eduard Cupák zemřel na rozedmu plic v roce 1996. Pochován je v Praze na Smíchovském hřbitově. Životním partnerem Eduarda Cupáka byl od roku 1959 až do jeho smrti technik ČKD Václav Květ.
Narození:
10. 3. 1932
Brno, Československo
Úmrtí:
23. 6. 1996
Praha, Česká republika

Znáte z


Eduard Cupák: Filmy a pořady 234