Steve Buscemi

Doby, kdy byla značka Transformers jistotou kasovního úspěchu, jsou již dávno pryč. První díl pod taktovkou Michaela Baye ukázal, jak má vypadat poctivý našlapaný blockbuster, kvalita ovšem začala s každým dílem rapidně klesat a pátý díl s podtitulem Poslední rytíř (Transformers: The Last Knight) už byl vyloženým patvarem, který nezájem publika zpečetil. Loňský pokus o restart Transformers: Probuzení monster (Transformers: Rise of the Beasts) v kinech také selhal, a tak studio Paramount hledá cestičky, jak udržet franšízu při životě. Nevíme, jestli si k tomu ovšem vybrala dobrý způsob.

Mladí muži za pultem, Podvodníci z New Jersey, my jim však říkejme jednoduše Clerks, slaví 30 let. Kultovní dílo si v době premiéry zamilovala především generace mladých mužů, jejichž těžko popsatelnou frustraci snímek skvěle zachytil. Od té doby se jak Clerks, tak režisér Kevin Smith dočkali určité revize. Celkem populárním námětem filmových esejí je vysvětlovat, proč byl Smith ďáblem v rouše beránčím a proč by byla chyba jeho pohledu na svět propadnout. Staří příznivci a noví odpůrci se pak mohou pěkně hádat. My si rozeberme, proč to není tak přímočaré.

Pokud jste to náhodou nevěděli, na 19. listopad připadá od roku 2013 Světový den toalet. Nepostradatelná součást našich životů byla v kinematografii dlouhou dobu tabu a ukazovat prostředníka natolik intimních činností se neslušelo až do roku 1960. Snímek, na který v textu dojde řada, odstartoval podstatně méně diskrétní tvůrčí svobodu, která filmařům dovoluje nad i do záchodových mís situovat nejrůznější situace, které šimrají naše bránice, znechucují i napínají. Seznámíte-li se s následujícími patnácti příklady záchodových filmových scén, které doprovází mírné i pokročilejší riziko spoilerů, návštěva koupelny už pro vás možná nebude tak standardní jako doposud.

Představitel Harryho Pottera vyměnil hůlku za činky a na konci srpna způsobil poprask, když jen ve spodním prádle vystavil své tělo ve finále čtvrté řady seriálu Nebe s.r.o. Nová image čtyřiatřicetiletého Daniela Radcliffa přivedla mnoho lidí k úvahám, že oblíbený Brit by se po Hughu Jackmanovi mohl chopit komiksové úlohy Wolverina. Radcliffe se k tomu vyjádřil v rozhovoru pro Vogue, kde náhlou vášeň pro posilování vysvětlil.

Uplynulo dvanáct let, co se Robert Rodriguez naposledy pokoušel resuscitovat tuhle sérii. Původní herci mu odrostli, takže musel vsadit na novou rodinu a zástup hostujících celebrit se zmenšil na minimum.

Kdo ten den pamatuje, ví, kde v tu chvíli byl a co zrovna dělal, když dvě letadla narazila do World Trade Center. Bylo to něco, čemu se ani nechtělo věřit. Těžko si lze představit, jaké to muselo být v ten den přímo na Manhattanu. Steve Buscemi byl jedním z těch, kteří si peklo 11. září 2001, kdy Al-Káida nadobro změnila tvář terorismu, prožili na vlastní kůži. A proto se rozhodl podat pomocnou ruku.

Od chvíle, kdy ve Fargu z roku 1996 nacpal nebohého Stevea Buscemiho do drtičky, se Peter Stormare definitivně zapsal do mysli publika. Švédský herec, jenž dnes slaví sedmdesáté narozeniny, na stříbrném plátně vzbuzuje strach a respekt. V rozhovorech však hýří historkami ze zákulisí natáčení a dokazuje, že filmový průmysl a práci s kreativními lidmi zbožňuje. A je vděčný za to, kam to ve velké konkurenci dotáhl. Pokud mu napíšete obdivný dopis, rozhodně na něj prý odpoví.

Roberta Rodrigueze máme v Kinoboxu rádi, za poslední dekádu nás však potěšil jediným filmem – Alita: Bojový Anděl z roku 2019. A letos svou bilanci nevylepší. Hypnotik s Benem Affleckem nenaplnil svůj potenciál a noví Spy Kids působí vedle předchozích dílů jako chudí příbuzní.

„Drž hubu, Donnie!“ Okřikování Stevea Buscemiho Johnem Goodmanem je jen jednou z mnoha opakovaných frází, na nichž jsou dialogy kultovní coenovky Big Lebowski postavené. Obskurně přepálený výlet do devadesátek přitom ani po letech neztratil své jedinečné kouzlo.

Před třiceti lety filmový svět naplno objevil génia Quentina Tarantina a kinematografie už nikdy neměla být stejná. Mistr pastiše začal ke zděšení publika i kritiků servírovat znepokojivě násilné výjevy, od nichž nelze ani dnes odtrhnout zrak.

Zdání klame a skvělé herectví často vynikne až tehdy, když nakoukneme do soukromí těch osobností, o nichž jsme si utvořili obrázek na základě jejich typických rolí. Pro následujících pět herců platí, že vizáž každého z nich jej předurčuje k záporným postavám, s nimiž bychom nechtěli přijít do styku. Jde ale čistě o jejich filmovou image, neboť v soukromí se jedná o mírumilovné a krotké chlapíky.

Věk je ožehavé téma, tím spíš ve světě filmu. Mluví se o tom, že herečky po třicítce nezavadí o hlavní roli, že muži i ženy jsou pro kameru tlačeni k podstupování nebezpečných a nezdravých diet a procedur. Kult mládí existuje v různých formách doslova odnepaměti a v době přesného zachycení a reprodukce obrazu dosáhl svého vrcholu. Jenže to není tak přímočaré, že by mládí mělo vždy přednost.

V lednu se na VOD službách objevil očekávaný sraz tvůrců filmového Harryho Pottera, dále nás čeká režijní novinka George Clooneyho s Benem Affleckem, další díly oblíbených animovaných sérií či nová ambiciózní adaptace Macbetha s Denzelem Washingtonem v titulní roli. Vrátí se i některé oblíbené seriály a svou televizní premiéru si odbyde komiksový drsňák Peacemaker v podání Johna Ceny.

V srpnu nabídne Netflix nové akční thrillery se slavnými a oblíbenými herci v hlavních rolích či animované fantasy ze světa Zaklínače. A samozřejmě se budete moci podívat i na mnoho časem ověřených filmových klasik.

V roce 2003 si roli ničivého Hulka střihl Eric Bana. Pro tvůrce však nebyl okamžitou volbou. O ikonickou roli se ucházeli i herci, kteří v té době svou slávou Banu bez problému válcovali.