Skoro každý úspěšný titul, jehož autorská práva jsou vydaná napospas obchodní mašinerii hollywoodských studií, se dříve či později dočká svého pokračování. Někdy se ale neústupný proces zadrhne a veřejně či zákulisně probírané koncepty rozvíjející světy a zápletky originálních filmů se na stříbrná plátna ne a ne dostat. Najít správný recept, z něhož by v porovnání s předchůdci nevznikla jen nevzhledná šlichta, bývá občas složité. Jindy nemají zájem tvůrci nebo herecké hvězdy a někdy je princip seqeuelu tak bláznivý, že si to ani Hollywood prostě nemůže dovolit. Nadcházející filmová pokračování nějaký čas měla vzniknout, ale pravděpodobně se jich nedočkáme. I když někdy může být čekačka natažená i na čtyři dekády a nové generace už vlastně ani neví, na co se navazuje.
Články 22
Jsou umělci, kteří nestárnou. Komik, režisér, scenárista a herec Mel Brooks letos oslaví 98. narozeniny, ale ještě loni se podílel na komediální sérii Dějiny světa, část druhá (History of the World: Part II) a zahrál si v jedné epizodě seriálu Jen vraždy v budově (Only Murders in the Building). Autor kultovních filmů jako Producenti (The Producers), Mladý Frankenstein (Young Frankenstein) nebo Vesmírná tělesa (Spaceballs) na 14. ceremoniálu Governors Awards obdržel čestného Oscara za celoživotní přínos a je jedním ze čtyřiadvaceti lidí, jimž se souhrnně přezdívá EGOT — vyhráli totiž Emmy, Grammy, Oscara i divadelní cenu Tony. Čestného Oscara obdržela také herečka Angela Bassett a střihačka Carol Littleton.
Na Netflixu slaví úspěchy šestidílná dramatická minisérie Zabiják bolesti, která připomíná zákulisí vzniku a následky takzvané opioidové krize, během níž v USA v souvislosti s užíváním silných léků tlumících bolest zemřelo během pouhých dvou dekád přes 400 tisíc lidí.
Pokud sledujete statistiky streamovacích společností, nejspíš vám neuniklo, že po celém světě ovládl Netflix seriál Zabiják bolesti. Úspěch je to překvapivý hlavně proto, že v hlavní roli září Matthew Broderick.
Online nabídka audiovizuálního obsahu se neustále rozšiřuje a je čím dál těžší se v ní neztratit. Každý týden proto vypíchneme několik titulů hodných vaší pozornosti, které právě dorazily na některou ze streamovacích platforem dostupných v Česku. Zohledníme přitom mezinárodní giganty i lokální hráče, akční filmy i festivalovou produkci. Kromě článku nabízíme i videoverzi VOD tipů, kterou provází youtuber Medojed.
Před 40 lety měl v kinech premiéru kultovní snímek Válečné hry (WarGames), který přenesl obavy z jaderného holocaustu do kybernetické sféry. Středoškolský hacker David Lightman (Matthew Broderick) se nevědomky nabourá do armádního superpočítače WOPR, který vyhodnocuje potenciální verze nukleární války. V domnění, že jde o nevinnou hru, zahájí simulaci sovětského raketového útoku, která vyplaší středisko protivzdušné obrany. Simulaci přitom udržuje v chodu zabudovaná umělá inteligence nazvaná Joshua. Zejména v době vzniku bylo sdělení filmu až příliš realistické.
Máte-li bližší vztah k norské přírodě a tamnímu folklóru, jistě jste slyšeli o trollech. Bájná horská stvoření, která na denním slunci zkamení, obklopují legendy podobně jako sněžného muže nebo lochnesku. Filmaři je rádi projektují do reálného světa a v novince Netflixu Troll se kamenný kolos probouzí k životu kvůli důlním odstřelům. Rázuje si to přímo do hlavního města a jen dva racionální lidé mohou padesátimetrové monstrum zastavit.
Filmoví hrdinové bývají často mnohoznační, nečitelní a vypočítaví. Někdy je to zřejmý účel a například spaghetti westerny s Clintem Eastwoodem by s příkladným protagonistou nikdy nemohly fungovat. Jindy ale tvůrci naše sympatie tlačí směrem k aktérům či aktérkám, jejichž činy přitom statusu klaďase evidentně odporují. A mnohdy z vyprávění vycházejí dokonce hůř než postava, která má být v očích publika záporná.
Po zhlédnutí filmu Top Gun: Maverick vás možná popadne touha dopátrat se odpovědí na pár otázek. Některé z nich jsme proto našli za vás.
Už jsme si zavzpomínali na slavné animované pořady jako Smolíkovi, Bludička nebo Soptík. Pdobných, občas zapomenutých pokladů je ale mnohem víc a díky vám a vašim komentářům je stále kde brát inspiraci.
Pokud nepatříte k těm divákům a divačkám, kteří ihned po skončení filmu vypínají televizi či odcházejí z kina, jistě si všímáte způsobu, jakým tvůrci využívají také závěrečné titulkové sekvence. Jejich přítomnost a hudební podkres dnes bereme za samozřejmost, ale vždy tomu tak nebylo. Své postavení v závěru uměleckého díla si naopak vydobyly v průběhu let a písně, které je doprovází, mohou libovolně prohlubovat či naopak přetvářet dojem z právě skončeného snímku. Pojďme si ve stručnosti shrnout historii titulkových pasáží (v angličtině opening credits či ending credits) a zaměřit se na to, jak mohou různé melodie, texty písní či doprovodné animace manipulovat s publikem i po ukončení narativního díla.
Ačkoli se zdá, že devadesátky tu s námi byly ještě včera, opak je pravdou. Přelom tisíciletí nastal před dvaadvaceti lety. Za tu dobu se zvýšila nejen populace či inflace, ale rovněž se zcela zapomnělo na spoustu kdysi slavných a úspěšných herců a hereček. Následujících osmnáct jmen platilo v devadesátých letech za drahocenné hollywoodské harcovníky, ovšem nové milénium jim nepřálo. Dnes na ně vzpomínají jen pamětníci, kteří rádi tráví čas u retro filmů. O koho se jedná?
Pětasedmdesáté narozeniny dnes slaví dříve vyhledávaný představitel vedlejších rolí, jenž v osmdesátých a devadesátých letech pracoval s těmi největšími soudobými režiséry. Úspěšnou kariéru mu však zcela rozmetalo zjištění, že vlastní dětskou pornografii.
Už víte jak budete doma trávit horké srpnové večery? Jestli ne, tak je tento článek to pravé pro vás. Jako každý měsíc pro vás přinášíme přehled všech novinek, které si pro nás Netflix připravil. Na co všechno se můžeme v srpnu těšit?
59. narozeniny dnes slaví americký herec, jehož obličej zřejmě znáte z několika nesmírně úspěšných filmů 80. a 90. let. Našlápnuto měl k závratné filmové kariéře, kterou mu ale v mládí pošramotila tragická nehoda a v podstatě ji ukončila jeho globálně nejznámější role.