O 17. listopadu 1989 se v Česku víc mluví a píše, než natáčí. To je vzhledem k posedlosti tuzemské kinematografie historií překvapivý stav věcí. Zvlášť když uvážíme, že události konce roku 1989 v životech mnoha současných filmařů představují nejvýznamnější historický milník, kterého se sami účastnili.
U zahraničních a zvláště animovaných pohádek jsme si již zvykli, že pokud je první díl úspěšný, následuje po nějaké době další. Důvodem jsou samozřejmě zisky a výhody plynoucí ze zavedení fungující značky, která by se dala prodávat i mimo filmový průmysl.
Některé pohádkové náměty se zpracovávají stále znovu. Nejoblíbenějšími jsou samozřejmě klasiky jako Popelka, Kráska a zvíře nebo Šípková Růženka. Tyto pohádky najdeme i v naší filmové a televizní tvorbě, některé dokonce i v různých verzích a úpravách. Máme však i své národní.
