Sang-ho Yeon

Sang-ho Yeon je jihokorejský režisér, scenárista a animátor. Narodil se 25. prosince 1978 v Soulu. Vystudoval výtvarné umění na Sangmyung University. Sang-ho Yeon začal svou kariéru jako animátor a režisér animovaných filmů, včetně krátkých filmů jako jsou Love is Protein (2008) či The Hell: Two Kinds of Life (2006). Jeho první celovečerní animovaný film Král čuňat (2011) vycházející z autorovy středoškolské zkušenosti se šikanou, byl výrazným úspěchem, získal několik ocenění a stal se prvním korejským animovaným filmem, který byl uveden na festivalu v Cannes. Další jeho filmovou prací byl animovaný thriller The Fake (2013), který získal mnoho mezinárodních ocenění. Jeho dosud největším úspěchem se však v roce 2016 stal zombie horor Vlak do Busanu, který byl hitem v Jižní Koreji i po celém světě. Snímek se zaměřuje na skupinu pasažérů, kteří bojují o přežití ve vlaku, kde se rychle šíří nákaza transformující lidi v krvelačná monstra. Kumbinuje se v něm uzavřenost vlaku plného zombies nahánějící klaustrofobii s dynamikou akčních scén uvnitř kolosu jedoucím po kolejích. V roce 2020 se Sang-ho Yeon vrátil s dalším snímkem z tohoto světa, Vlak do Pusanu 2, který je volným pokračováním filmu z roku 2016. V čele zájmu se tentokrát ocitá skupina přeživších, kteří se snaží náklaďák plný peněz v zamořeném městě Incheon. Jedná se tedy o žánrovou směsici zombie hororu a heist filmu. I když tento sequel nebyl kritikou přijat s takovým nadšením jako Vlak do Busanu, stále se jedná o úspěšný film s velkou diváckou přízní. Režisérův počin z roku 2023, Čung_E, produkoval Netflix a žánrově se tentokrát jedná o akční sci-fi. Píše se rok 2194 a Země postižená zvedáním mořské hladiny je čím dál hůř obyvatelná. Selhal i plán počítající s přesunutím části lidstva do vesmíru. Občanská válka trvající už mnoho let nabírá na obrátkách. Odbornice na umělou inteligenci Seohyun (jejíž představitelka Kang Soo-yeon zemřela po domácí nehodě na krvácení do mozku ještě před vydáním filmu) žije vzpomínkami na matku, slavnou elitní bojovnici, která byla ve válce zabita ještě během dceřina dětství. Aby docílila vítězství, Seohyun sestrojí model androida disponující zkušenostmi i vzhledem její mrtvé matky. Klasické morální otázky o autonomii humanoidní umělé inteligence se tak vyostřují, bezpráví totiž nezažívá jen anonymní robot, nýbrž bytost s podobou členky rodiny.