Benátský filmový festival

Benátský filmový festival 1996: nominace a vítězové

53. ročník

Předávání cen: 7. 9. 1996

Zlatý lev

Vítěz
  • Michael Collins
    Michael Collins
    • iTunes
    • Rakuten
    Píše se rok 1920 a Irsko prožívá dramatické okamžiky přerodu ostrova na svobodnou a nezávislou zemi. Irové jsou hrdým národem, který si nade vše váží klasických mravních hodnot a víry v Boha. Stejně tak ale dokážou téměř vše obětovat pocitu svobody a národní svrchovanosti. Průsečíkem národního charakteru se stává Michael Collins, jemuž se podařilo sjednotit široké masy v celonárodní spontánní hnutí. Zároveň je však i zakladatelem Irské republikánské armády (IRA), který zároveň stál u zrodu jejích teroristických praktik... Režisér Neil Jordan si pro titulní roli vybral Liama Neesona, který postavě Michaela Collinse dokázal vtisknout rozměr nespoutané touhy po svobodě, jakož i věčné dramatické napětí, oscilující mezi individuálními a celospolečenskými zájmy. Jeho osud je ve svém tragickém vyznění až příliš podobný všem ostatním osobnostem, které i za cenu nejvyšší posouvaly vývoj dějin kupředu. Neil Jordan nenatočil historicky popisný film, ale originální vyprávění o zrodu, dospívání a pádu tvůrce revoluce. V nejlepších tradicích realistického historického filmu nabízí životní příběh mýtizované historické osobnosti. Jordanův mimořádně působivý film se však stal i předmětem diskusí (především v rodném Irsku): obraz doby, který předkládá, totiž někdy režisér posunuje a podřizuje v něm skutečnost uměleckým cílům i emocionalitě současného světového filmového diváka (ze stejného prohřešku je některými obviňován i Svěrákův Kolja). Vynikající herecká sestava, realizační jemnost, neokázalá monumentalita i vnitřní apel na vzájemné pochopení politických rivalů - to jsou hodnoty, kvůli kterým je toto Jordanovo dílo po zásluze oceňováno.
    73%
    Píše se rok 1920 a Irsko prožívá dramatické okamžiky přerodu ostrova na svobodnou a nezávislou zemi. Irové jsou hrdým národem, který si nade vše váží klasických mravních hodnot a víry v Boha. Stejně tak ale dokážou téměř vše obětovat pocitu svobody a národní svrchovanosti. Průsečíkem národního charakteru se stává Michael Collins, jemuž se podařilo sjednotit široké masy v celonárodní spontánní hnutí. Zároveň je však i zakladatelem Irské republikánské armády (IRA), který zároveň stál u zrodu jejích teroristických praktik... Režisér Neil Jordan si pro titulní roli vybral Liama Neesona, který postavě Michaela Collinse dokázal vtisknout rozměr nespoutané touhy po svobodě, jakož i věčné dramatické napětí, oscilující mezi individuálními a celospolečenskými zájmy. Jeho osud je ve svém tragickém vyznění až příliš podobný všem ostatním osobnostem, které i za cenu nejvyšší posouvaly vývoj dějin kupředu. Neil Jordan nenatočil historicky popisný film, ale originální vyprávění o zrodu, dospívání a pádu tvůrce revoluce. V nejlepších tradicích realistického historického filmu nabízí životní příběh mýtizované historické osobnosti. Jordanův mimořádně působivý film se však stal i předmětem diskusí (především v rodném Irsku): obraz doby, který předkládá, totiž někdy režisér posunuje a podřizuje v něm skutečnost uměleckým cílům i emocionalitě současného světového filmového diváka (ze stejného prohřešku je některými obviňován i Svěrákův Kolja). Vynikající herecká sestava, realizační jemnost, neokázalá monumentalita i vnitřní apel na vzájemné pochopení politických rivalů - to jsou hodnoty, kvůli kterým je toto Jordanovo dílo po zásluze oceňováno.

Velká Zvláštní cena poroty

Vítěz

Zlatá Osella - nejlepší scénář

Zlatá Osella - nejlepší původní hudba

Zlatá Osella - nejlepší výprava

Vítěz

Volpiho pohár pro nejlepšího herce

Volpiho pohár pro nejlepší herečku

Volpiho pohár pro nejlepšího herce ve vedlejší roli

Čestné uznání

Vítěz
  • Kolja
    Kolja
    • Netflix
    • HBO Max
    • Oneplay
    • +6
    Film Kolja je příběhem českého violoncellisty Louky, starého mládence, kterého neutěšené finanční poměry přimějí k fingované svatbě s Ruskou. Okolnosti tomu chtějí, že kromě vytouženého trabanta (film se odehrává v druhé polovině osmdesátých let), uhrazeného z nelegálně vydělaného obnosu, získá Louka nakonec také pětiletého ruského chlapce a jako antitalent na jazyky a mrzout nepřivyklý dětem se s ním musí naučit žít. Je to příběh o člověku, říká Jan Svěrák, který se dostal do velkých životních problémů, myslel, že už to nemůže být horší a přitom netušil, že prožije nejkrásnější chvíle svého života.
    Žánry:DramaKomedieOscarový
    83%
    Film Kolja je příběhem českého violoncellisty Louky, starého mládence, kterého neutěšené finanční poměry přimějí k fingované svatbě s Ruskou. Okolnosti tomu chtějí, že kromě vytouženého trabanta (film se odehrává v druhé polovině osmdesátých let), uhrazeného z nelegálně vydělaného obnosu, získá Louka nakonec také pětiletého ruského chlapce a jako antitalent na jazyky a mrzout nepřivyklý dětem se s ním musí naučit žít. Je to příběh o člověku, říká Jan Svěrák, který se dostal do velkých životních problémů, myslel, že už to nemůže být horší a přitom netušil, že prožije nejkrásnější chvíle svého života.
    Žánry:DramaKomedieOscarový

Cena Luigiho De Laurentise pro debut

Vítěz
  • Chronicle of a Disappearance
    Chronicle of a Disappearance
    Elia Suleiman se skrze svůj první celovečerní film pokouší dobrat k podstatě palestinské národní identity. Pokládá si otázku, co to znamená být v dnešní době Palestincem? Kombinací různých epizodických výjevů vytváří koláž, v níž dohromady směšuje fakta i fikci. Volně překračuje a navzájem propojuje hranice fikčního příběhu, autobiografie a historie. Hlavní postavou snímku je E.S., sám režisér. On a další postavy bloudí sociálním i politickým labyrintem. Pokoušejí se dostat ze svízelných životních podmínek, chtějí se vymanit ze svého ghettoizovaného života. Zlehčujícím žánrem černé komedie tvůrci zviditelňují opomíjené důsledky násilné separace na psychiku běžných Palestinců.

    Snímek je rozdělen do dvou dílů, na „Nazaretský osobní deník“ a „Jeruzalémský politický deník“. Intermezzo mezi těmito částmi tvoří osobní Suleimanova vsuvka, která je úzce spjatá s jeho návratem na Blízký východ. Zatímco v první části filmu sledujeme majitele krámku se suvenýry, který se připravuje na nával japonských turistů, v další části filmu, méně optimistické, vidíme marné snažení mladé arabské ženy hledající si byt. Arabové totiž nepronajmou byt osamělé ženě a Židé ho zase nesvěří Arabce.

    Snímek nevypráví jeden ucelený příběh. Místo toho se zaměřuje na životy mnohých postav, které jsou navzájem jen velmi volně propojeny. Sériemi kritických, surrealistických i veselých scén režisér vytváří obraz palestinské národní identity. Filmová postava E.S. je konfrontována s prostředím, kde se narodila. Pátrá po vlastním smyslu pro sounáležitost. Osoba režiséra se pohybuje mezi dvěma polohami - buď je postavou ve filmu, nebo pozorovatelem jednotlivých událostí. Po 12 letech v emigraci se tímto filmem Suleiman pokusil znovu nalézt vlastní identitu. [Zdroj: 34. LFŠ 2008]
    Žánry:Drama
    66%
    Elia Suleiman se skrze svůj první celovečerní film pokouší dobrat k podstatě palestinské národní identity. Pokládá si otázku, co to znamená být v dnešní době Palestincem? Kombinací různých epizodických výjevů vytváří koláž, v níž dohromady směšuje fakta i fikci. Volně překračuje a navzájem propojuje hranice fikčního příběhu, autobiografie a historie. Hlavní postavou snímku je E.S., sám režisér. On a další postavy bloudí sociálním i politickým labyrintem. Pokoušejí se dostat ze svízelných životních podmínek, chtějí se vymanit ze svého ghettoizovaného života. Zlehčujícím žánrem černé komedie tvůrci zviditelňují opomíjené důsledky násilné separace na psychiku běžných Palestinců.

    Snímek je rozdělen do dvou dílů, na „Nazaretský osobní deník“ a „Jeruzalémský politický deník“. Intermezzo mezi těmito částmi tvoří osobní Suleimanova vsuvka, která je úzce spjatá s jeho návratem na Blízký východ. Zatímco v první části filmu sledujeme majitele krámku se suvenýry, který se připravuje na nával japonských turistů, v další části filmu, méně optimistické, vidíme marné snažení mladé arabské ženy hledající si byt. Arabové totiž nepronajmou byt osamělé ženě a Židé ho zase nesvěří Arabce.

    Snímek nevypráví jeden ucelený příběh. Místo toho se zaměřuje na životy mnohých postav, které jsou navzájem jen velmi volně propojeny. Sériemi kritických, surrealistických i veselých scén režisér vytváří obraz palestinské národní identity. Filmová postava E.S. je konfrontována s prostředím, kde se narodila. Pátrá po vlastním smyslu pro sounáležitost. Osoba režiséra se pohybuje mezi dvěma polohami - buď je postavou ve filmu, nebo pozorovatelem jednotlivých událostí. Po 12 letech v emigraci se tímto filmem Suleiman pokusil znovu nalézt vlastní identitu. [Zdroj: 34. LFŠ 2008]
    Žánry:Drama

Zlatý lev za celoživotní dílo

Cena FIPRECSI

Cena OCIC

Vítěz

Cena OCIC - Zvláštní zmínka

Vítěz
  • Lea
    Lea
    Německý restaurátor Herbert Strehlow uplatňuje v zapadlé slovenské vesnici restituční nároky. Když pozná krásnou, bohužel však téměř němou schovanku sedláka Panthyho Leu, donutí ho, aby mu místo vrácení pozemků dívku prodal za 50 000 marek. Dívka vyrůstala u pěstounů od sedmi let a nemluví od té doby, co byla svědkem brutální vraždy své matky. Jejím jediným útočištěm se stanou básně a kresby, určené mrtvé mamince. Během krátkého soužití Lea a Herbert pochopí, že jsou oba poznamenaní nepřízní osudu. Smutná minulost se stává mostem, po kterém kráčejí jeden druhému vstříc...
    Žánry:Drama
    Režie:Ivan Fíla
    65%
    Německý restaurátor Herbert Strehlow uplatňuje v zapadlé slovenské vesnici restituční nároky. Když pozná krásnou, bohužel však téměř němou schovanku sedláka Panthyho Leu, donutí ho, aby mu místo vrácení pozemků dívku prodal za 50 000 marek. Dívka vyrůstala u pěstounů od sedmi let a nemluví od té doby, co byla svědkem brutální vraždy své matky. Jejím jediným útočištěm se stanou básně a kresby, určené mrtvé mamince. Během krátkého soužití Lea a Herbert pochopí, že jsou oba poznamenaní nepřízní osudu. Smutná minulost se stává mostem, po kterém kráčejí jeden druhému vstříc...
    Žánry:Drama
    Režie:Ivan Fíla

Pasinettiho cena - nejlepší film

Vítěz
  • Portrét dámy
    Portrét dámy
    Píše se rok 1872 a stojaté vody viktoriánské společnosti panství Gardencourt jsou rozvířeny příjezdem mladé, inteligentní a idealistické Američanky Isabel, která se po smrti rodičů uchýlila pod ochranu svého zámožného anglického strýčka. Svou krásou a uvolněným chováním budí pozornost a zájem především mladých mužů. Mohla by se okamžitě vdát a žít klasickým, spořádaným (i když samozřejmě poněkud nudným) životem po boku možná nemilovaného, leč úctyhodného a bohatého muže. Isabel má však o své budoucnosti poněkud jiné představy. Je pevně rozhodnuta najít si svou vlastní cestu životem. Nepodřídit se konvencím, nenechat se spoutat tradicemi a společenskými pravidly, využít všech možností, které jí skýtá život svobodné ženy...
    61%
    Píše se rok 1872 a stojaté vody viktoriánské společnosti panství Gardencourt jsou rozvířeny příjezdem mladé, inteligentní a idealistické Američanky Isabel, která se po smrti rodičů uchýlila pod ochranu svého zámožného anglického strýčka. Svou krásou a uvolněným chováním budí pozornost a zájem především mladých mužů. Mohla by se okamžitě vdát a žít klasickým, spořádaným (i když samozřejmě poněkud nudným) životem po boku možná nemilovaného, leč úctyhodného a bohatého muže. Isabel má však o své budoucnosti poněkud jiné představy. Je pevně rozhodnuta najít si svou vlastní cestu životem. Nepodřídit se konvencím, nenechat se spoutat tradicemi a společenskými pravidly, využít všech možností, které jí skýtá život svobodné ženy...

Pasinettiho cena - nejlepší herec

Pasinettiho cena - nejlepší herečka

Cena Pietra Bianchi