MFF v Cannes

MFF v Cannes 1983: nominace a vítězové

36. ročník

Předávání cen: 23. 5. 1983

Zlatá palma

Vítěz
  • Balada o Narajamě
    Balada o Narajamě
    Zlatou palmou oceněný film od japonského režiséra Šoheje Imamury Balada o Narajamě. Díky tomuto rozhodnutí se totiž západní, zejména francouzská veřejnost seznámí s dílem, jež by mělo jinak pramalou naději na uvedení v širší distribuční síti. Šohej Imamura je autorem dobrých dvou desítek filmů (z nich Eidžanaika získala v roce 1982 diplom festivalového výboru XXIII. MFF v Karlových Varech), ale i na Západě je dosud prakticky neznám, zastíněn popularitou svého vrstevníka Nagisy Ošimy.
    Žánry:Drama
    77%
    Zlatou palmou oceněný film od japonského režiséra Šoheje Imamury Balada o Narajamě. Díky tomuto rozhodnutí se totiž západní, zejména francouzská veřejnost seznámí s dílem, jež by mělo jinak pramalou naději na uvedení v širší distribuční síti. Šohej Imamura je autorem dobrých dvou desítek filmů (z nich Eidžanaika získala v roce 1982 diplom festivalového výboru XXIII. MFF v Karlových Varech), ale i na Západě je dosud prakticky neznám, zastíněn popularitou svého vrstevníka Nagisy Ošimy.
    Žánry:Drama

Cena poroty

Vítěz

Zvláštní velká cena poroty

Vítěz
  • Monty Pythonův smysl života
    Monty Pythonův smysl života
    • iTunes
    • Rakuten
    Snímek Monty Python: Smysl života postrádá hlavního hrdinu. Je to přece svět viděný rybami skrz sklo akvária a v rozbitém světě pro něj není práce. Není se s kým ztotožnit, s kým a pro co trpět. Z lidskosti zbyly jen okamžiky, kdy smolaři jednotlivých miniosudů stojí tváří v tvář své opuštěnosti. Z hlavního hrdiny minulých filmů zbyla jen tvář Briana na kříži. Je to podobné, jako když se Gogolovu Revizorovi vyčítalo, že postrádá kladného hrdinu, a on si v dopisu příteli smutně postěžoval, že tam byl, jen si ho nikdo nevšiml, že jím je přece smích. Zde jako poslední naděje lidstva.
    79%
    Snímek Monty Python: Smysl života postrádá hlavního hrdinu. Je to přece svět viděný rybami skrz sklo akvária a v rozbitém světě pro něj není práce. Není se s kým ztotožnit, s kým a pro co trpět. Z lidskosti zbyly jen okamžiky, kdy smolaři jednotlivých miniosudů stojí tváří v tvář své opuštěnosti. Z hlavního hrdiny minulých filmů zbyla jen tvář Briana na kříži. Je to podobné, jako když se Gogolovu Revizorovi vyčítalo, že postrádá kladného hrdinu, a on si v dopisu příteli smutně postěžoval, že tam byl, jen si ho nikdo nevšiml, že jím je přece smích. Zde jako poslední naděje lidstva.

Cena za herecký ženský výkon

Cena za herecký mužský výkon

Velká cena Vyšší technické komise

Cena FIPRESCI

Vítěz
  • Nostalgie
    Nostalgie
    Spisovatel Andrej Gorčakov, jenž je v Itálii ponořen do studia života a díla ruského skladatele Sosnovského, je stižen návalem stejné choroby, jež rozdírala již hudebníkovu duši - nostalgií, typicky ruským steskem po rodné zemi, z níž se lze vyléčit jedině návratem. Vize domova, probíhající před Andrejovým vnitřním zrakem, dokumentují stav jeho nitra, jež najde spirituální protějšek v postavě italského podivína Doménica. Ten v přesvědčení o hrozící zkáze světa naléhá na Andreje, a přiměje ho k symbolickému rituálu v lázeňském bazénu, po jehož vykonání údajně bude svět spasen. Andrej po obětování klesne k zemi ve chvíli, kdy Doménico před zraky duševně postižených diváků na římském náměstí páchá autodafé. V Tarkovského příběhu dojde Andrej Gorčakov k vnitřnímu smíru až v závěrečném imponujícím obraze, v němž se završuje mystická linie živlů ohně a vody, procházející Nostalgií.
    76%
    Spisovatel Andrej Gorčakov, jenž je v Itálii ponořen do studia života a díla ruského skladatele Sosnovského, je stižen návalem stejné choroby, jež rozdírala již hudebníkovu duši - nostalgií, typicky ruským steskem po rodné zemi, z níž se lze vyléčit jedině návratem. Vize domova, probíhající před Andrejovým vnitřním zrakem, dokumentují stav jeho nitra, jež najde spirituální protějšek v postavě italského podivína Doménica. Ten v přesvědčení o hrozící zkáze světa naléhá na Andreje, a přiměje ho k symbolickému rituálu v lázeňském bazénu, po jehož vykonání údajně bude svět spasen. Andrej po obětování klesne k zemi ve chvíli, kdy Doménico před zraky duševně postižených diváků na římském náměstí páchá autodafé. V Tarkovského příběhu dojde Andrej Gorčakov k vnitřnímu smíru až v závěrečném imponujícím obraze, v němž se završuje mystická linie živlů ohně a vody, procházející Nostalgií.

Cena za nejlepší umělecký přínos na Mezinárodním filmovém festivalu

Velká cena za kreativní kinematografii

Zlatá kamera

Zahraniční film

Zlatá palma za krátkometrážní film

Vítěz

Cena poroty