MFF v Cannes

MFF v Cannes 1969: nominace a vítězové

22. ročník

Předávání cen: 23. 5. 1969

Zlatá palma

Vítěz
  • Kdyby...
    Kdyby...
    • iTunes
    Ve vojensky vedené anglické internátní škole se Mick a jeho přátelé Johnny a Wallace vzbouří proti šikaně. Protest vyvrcholí, když rebelové u příležitosti 500. výročí založení školy rozpoutají ozbrojenou povstání.Snímek Lindsayho Andersona Kdyby... patří k nejprovokativnějším anglickým filmům šedesátých let. Začal se natáčet ještě před pařížskými událostmi roku 1968, ale i tak naprosto přesně odráží atmosféru onoho roku, v němž se mládež v různých zemích vzbouřila proti establishmentu. Anderson vycházel ze scénáře Křižáci, jehož autoři zachytili vlastní zážitky ze soukromé internátní školy. V duchu předlohy se proto také zaměřil na strohý, ale sugestivní popis prostředí, v němž navzdory demagogickým proklamacím o tradicích, přátelských poutech a loajalitě jsou na předních místech šikana, mazáctví, pokrytectví a téměř systematické deptání žáků. Odtud už je jen krůček ke v zpouře, kterou ve filmu představuje trojice starších studentů v čele s odbojným Mickem Travisem v kongeniálním podání Malcolma McDowella. Revolta má v Andersonově díle podobu krvavého zúčtování se starým režimem, ovšem v poloze značné nadsázky. Tvůrce, s nímž spolupracoval kameraman Miroslav Ondříček, překvapivě kombinuje realistický záznam školního života s ironickou, absurdní a mnohdy až surrealistickou stylizací, v níž ponechává divákovi prostor na domýšlení.
    Žánry:DramaLGBTQ+Satira
    73%
    Ve vojensky vedené anglické internátní škole se Mick a jeho přátelé Johnny a Wallace vzbouří proti šikaně. Protest vyvrcholí, když rebelové u příležitosti 500. výročí založení školy rozpoutají ozbrojenou povstání.Snímek Lindsayho Andersona Kdyby... patří k nejprovokativnějším anglickým filmům šedesátých let. Začal se natáčet ještě před pařížskými událostmi roku 1968, ale i tak naprosto přesně odráží atmosféru onoho roku, v němž se mládež v různých zemích vzbouřila proti establishmentu. Anderson vycházel ze scénáře Křižáci, jehož autoři zachytili vlastní zážitky ze soukromé internátní školy. V duchu předlohy se proto také zaměřil na strohý, ale sugestivní popis prostředí, v němž navzdory demagogickým proklamacím o tradicích, přátelských poutech a loajalitě jsou na předních místech šikana, mazáctví, pokrytectví a téměř systematické deptání žáků. Odtud už je jen krůček ke v zpouře, kterou ve filmu představuje trojice starších studentů v čele s odbojným Mickem Travisem v kongeniálním podání Malcolma McDowella. Revolta má v Andersonově díle podobu krvavého zúčtování se starým režimem, ovšem v poloze značné nadsázky. Tvůrce, s nímž spolupracoval kameraman Miroslav Ondříček, překvapivě kombinuje realistický záznam školního života s ironickou, absurdní a mnohdy až surrealistickou stylizací, v níž ponechává divákovi prostor na domýšlení.
    Žánry:DramaLGBTQ+Satira

Cena za celkovou režii

Cena poroty

Vítěz

Zvláštní cena poroty

Vítěz

Cena za herecký ženský výkon

Cena za herecký mužský výkon

Technical Grand Prize - Special Mention

Cena za první dílo

Vítěz
  • Bezstarostná jízda
    Bezstarostná jízda
    • iTunes
    Billy a Wyatt jsou dva hippiesáci, kteří se poté, co vydělali nějaké peníze za pašování kokainu, rozhodnou na chopperech podniknout cestu do vzdáleného New Orleans, aby navštívili místní karneval. Jejich cesta je plná marihuany a LSD, k jejichž požití dělají zastávky v nejrůznějších koutech USA. Na své pouti jsou však po nějaké době zadrženi policií a posláni do vězení. Tam potkávají právníka George, který se do vězení dostal kvůli alkoholu. George dvojici po čase pomůže dostat se z vězení a rozhodne se cestovat s nimi. Čistokrevnému alkoholikovi Georgovi dvojice představí marihuanu a ten, ačkoliv se od ní chtěl původně distancovat, jejímu kouzlu podlehne. Když se trojice rozhodne přespat v malém městě, místní obyvatelé se rozhodnou je, pro jejich odlišnost, v noci přepadnout a zmlátit. Ačkoliv je Billy zažene a s Wyattem utrpí pouze drobná zranění, George se z utržených ran neprobere a umírá. Dvojice pokračuje v cestě přes nevěstinec, kde naberou dvě prostitutky a podnikají s nimi festival v New Orleans. Další den ráno, po prohýřené noci, dvojice na silnici potkává jedoucí náklaďák se dvěma místními. Ti se rozhodnou, že hippies zastraší a vystřelí do Billyho motorky, který havaruje s těžkým zraněním. Wyatt, odhodlaný dojet pro pomoc, je s motocyklem taktéž postřelen, následkem čehož jeho motocykl exploduje.
    73%
    Billy a Wyatt jsou dva hippiesáci, kteří se poté, co vydělali nějaké peníze za pašování kokainu, rozhodnou na chopperech podniknout cestu do vzdáleného New Orleans, aby navštívili místní karneval. Jejich cesta je plná marihuany a LSD, k jejichž požití dělají zastávky v nejrůznějších koutech USA. Na své pouti jsou však po nějaké době zadrženi policií a posláni do vězení. Tam potkávají právníka George, který se do vězení dostal kvůli alkoholu. George dvojici po čase pomůže dostat se z vězení a rozhodne se cestovat s nimi. Čistokrevnému alkoholikovi Georgovi dvojice představí marihuanu a ten, ačkoliv se od ní chtěl původně distancovat, jejímu kouzlu podlehne. Když se trojice rozhodne přespat v malém městě, místní obyvatelé se rozhodnou je, pro jejich odlišnost, v noci přepadnout a zmlátit. Ačkoliv je Billy zažene a s Wyattem utrpí pouze drobná zranění, George se z utržených ran neprobere a umírá. Dvojice pokračuje v cestě přes nevěstinec, kde naberou dvě prostitutky a podnikají s nimi festival v New Orleans. Další den ráno, po prohýřené noci, dvojice na silnici potkává jedoucí náklaďák se dvěma místními. Ti se rozhodnou, že hippies zastraší a vystřelí do Billyho motorky, který havaruje s těžkým zraněním. Wyatt, odhodlaný dojet pro pomoc, je s motocyklem taktéž postřelen, následkem čehož jeho motocykl exploduje.

Zvláštní cena poroty za krátkometrážní film

Vítěz

Mezinárodní cena za nejlepší krátkometrážní film

FIPRESCI Prize

Vítěz
  • Andrej Rublev
    Andrej Rublev
    Historická freska o malíři ikon Andreji Rublevovi je povahopisem Ruska 15. století, výpovědí o duchovní síle, o pramenech nezničitelné tvořivé energie. Zvonař Borisko symbolizuje podstatu tvorby svojí vyzývavostí, obrovskou sebedůvěrou, nezkrotným přáním pracovat až do vyčerpání. Je předzvěstí probuzení Ruska a stimulem tvorby Rubleva, kterého přemohou tragické události a po zabití zloducha (při krvavém tatarském vpádu do chrámu) vysloví slib mlčení. Naturalisticky snímané přírodní scenérie, vesnické chalupy, chrámy ve městě, zdánlivě staticky popisovaný život mužiků, mnichů a umělců dotvářejí velmi sugestivní ovzduší doby. Černobílý obraz je v mnohých pasážích silně výtvarně stylizovaný. Ojedinělý opus v rámci historického žánru, který zároveň překračuje, je členěný do osmi kapitol. Naplňuje jedno z Tarkovského kréd: "Umění existuje výhradně proto, aby napravovalo svět."
    80%
    Historická freska o malíři ikon Andreji Rublevovi je povahopisem Ruska 15. století, výpovědí o duchovní síle, o pramenech nezničitelné tvořivé energie. Zvonař Borisko symbolizuje podstatu tvorby svojí vyzývavostí, obrovskou sebedůvěrou, nezkrotným přáním pracovat až do vyčerpání. Je předzvěstí probuzení Ruska a stimulem tvorby Rubleva, kterého přemohou tragické události a po zabití zloducha (při krvavém tatarském vpádu do chrámu) vysloví slib mlčení. Naturalisticky snímané přírodní scenérie, vesnické chalupy, chrámy ve městě, zdánlivě staticky popisovaný život mužiků, mnichů a umělců dotvářejí velmi sugestivní ovzduší doby. Černobílý obraz je v mnohých pasážích silně výtvarně stylizovaný. Ojedinělý opus v rámci historického žánru, který zároveň překračuje, je členěný do osmi kapitol. Naplňuje jedno z Tarkovského kréd: "Umění existuje výhradně proto, aby napravovalo svět."