BAFTA

BAFTA 1994: nominace a vítězové

Předávání cen: 15. 4. 1995

Nejlepší film

Vítěz

Nominace

Nejlepší film v jiném než anglickém jazyce

Vítěz

Nominace

Nejlepší herec

Nejlepší herečka

Nejlepší herec ve vedlejší roli

Nejlepší herečka ve vedlejší roli

Nejlepší scénář - původní

Nejlepší scénář - převzatý

Nejlepší kamera

Nejlepší návrh kostýmů

Nejlepší zvuk

Nejlepší střih

Nejlepší zvláštní efekty

Nejlepší hudba

Nejlepší krátký film

Vítěz
  • Franz Kafka: Život je krásný
    Franz Kafka: Život je krásný
    Franz Kafka pracuje na Proměně, naráží však na tvůrčí blok: v co se Řehoř Samsa během noci promění? Kafkovi se nedaří nalézt správný začátek. Neustále jej ruší podomní obchodníci, mladé ženy a zároveň vlastní nevysvětlitelné halucinace. Snímek, v jehož názvu se k proslulému spisovateli přidává kultovní rodinné dílo Franka Capry, získal v roce 1995 Oscara za nejlepší krátký hraný film.
    Žánry:OscarovýDrama
    65%
    Franz Kafka pracuje na Proměně, naráží však na tvůrčí blok: v co se Řehoř Samsa během noci promění? Kafkovi se nedaří nalézt správný začátek. Neustále jej ruší podomní obchodníci, mladé ženy a zároveň vlastní nevysvětlitelné halucinace. Snímek, v jehož názvu se k proslulému spisovateli přidává kultovní rodinné dílo Franka Capry, získal v roce 1995 Oscara za nejlepší krátký hraný film.
    Žánry:OscarovýDrama

Nominace

Nejlepší animovaný film

Vítěz
  • Wallace a Gromit: Nesprávné kalhoty
    Wallace a Gromit: Nesprávné kalhoty
    Obyvatelům West Wallaby Street se nedostává peněz a Wallace proto musí přijmout podnájemníka. Novým přírůstkem se stává charismatický tučňák, z něhož se bohužel vyklube nechvalně proslulý zločinec Feathers McGraw. Když McGraw upraví jeden z Wallaceových vynálezů, automatizované Technokalhoty, a donutí Wallace ukrást diamant nevyčíslitelné hodnoty, na pomoc musí přijít pes Gromit. Ve finále nás čeká fantastická vlaková honička po celém domě, během níž se naše dvojice pokusí zneškodnit Featherse jednou provždy. (Anifilm)
    Režie:Nick Park
    87%
    Obyvatelům West Wallaby Street se nedostává peněz a Wallace proto musí přijmout podnájemníka. Novým přírůstkem se stává charismatický tučňák, z něhož se bohužel vyklube nechvalně proslulý zločinec Feathers McGraw. Když McGraw upraví jeden z Wallaceových vynálezů, automatizované Technokalhoty, a donutí Wallace ukrást diamant nevyčíslitelné hodnoty, na pomoc musí přijít pes Gromit. Ve finále nás čeká fantastická vlaková honička po celém domě, během níž se naše dvojice pokusí zneškodnit Featherse jednou provždy. (Anifilm)
    Režie:Nick Park

Nominace

Nejlepší výprava

Nejlepší maskér

Cena Michaela Balcona

Vítěz

Cena Alexandera Kordy pro nejlepší britský film

Vítěz
  • Krajina stínů
    Krajina stínů
    Pozoruhodná osobnost filologa, spisovatele a filozofa Clivea Staplese Lewise (1898-1963) je dnes známá především díky jeho sedmi knihám pro děti Letopisy Narnie (vycházely poprvé v letech 1950-57, u nás je vydalo v roce 1993 nakladatelství Orbis Pictus). Ty se staly předmětem čtenářského kultu i seriózního badatelského zájmu v podobné míře jako dílo Lewisova dlouholetého přítele, kolegy a inspirátora J.R.R. Tolkiena. Lewis byl spolu s Tolkienem jednou z vůdčích osobností proslulého kroužku The Inklings, jenž se scházel k přátelským debatám a ke společné četbě zvláště ve 30. a 40. letech. Výlučné duchovní prostředí oxfordské intelektuální smetánky je atmosférou, z níž scenárista William Nicholson vyděluje C.S. Lewise jako protagonistu neobvyklého milostného vztahu k americké básnířce Joy Greshamové. Nicholson napsal původní verzi Krajiny stínů jako televizní hru pro BBC (1985, r. Norman Stone); přepracoval ji na úspěšnou divadelní hru a posléze na scénář pro stejnojmenný film Richarda Attenborougha. - Hlavními aktéry romance jsou skutečné osobnosti; faktem je i Lewisův odklon od zastávaných vyhraněně staromládeneckých postojů, jenž ho vzdálil dlouholetým přátelům, i jeho názorová proměna po manželčině smrti, doložená v Lewisových posledních literárních dílech. Skutečností je i to, že se ujal výchovy nevlastního syna Douglase. Lewisovi kolegové z univerzity (včetně Tolkiena) však ve filmu vystupují pod jinými jmény. Spíše než o životopisný snímek tvůrcům šlo o příběh nevšední lásky, jež změnila životní postoje plachého, upjatého oxfordského profesora, který sice byl specialistou na středověkou milostnou poezii a který psal knihy pro děti a nábožensky laděné traktáty o lásce a utrpení, ale jeho životní zkušenosti byly vlastně velmi omezené. Snímek podává vztah Lewise a Greshamové z let 1950-1960 jako přibližování názorově, povahově i kulturně velice rozdílných osobností, jež si dokonale porozuměly a dokázaly nalézt naději a víru i tváří v tvář Joyině smrtelné chorobě (zemřela v roce 1960 na rakovinu). Melodramatická linka vyprávění je ozvláštněna zajímavostí charakterů i prostředí, v němž se příběh odehrává a jež myšlenkové vyznění posouvá do obecnější roviny. Attenboroughovo diskrétní, nevtíravé pojetí banálního tématu osudové lásky se opírá o zajímavý Nicholsonův text a o obsazení hlavních rolí (Anthony Hopkins, Debra Wingerová). - Název snímku je citátem z Letopisů Narnie (krajina stínů je místem smrti).
    71%
    Pozoruhodná osobnost filologa, spisovatele a filozofa Clivea Staplese Lewise (1898-1963) je dnes známá především díky jeho sedmi knihám pro děti Letopisy Narnie (vycházely poprvé v letech 1950-57, u nás je vydalo v roce 1993 nakladatelství Orbis Pictus). Ty se staly předmětem čtenářského kultu i seriózního badatelského zájmu v podobné míře jako dílo Lewisova dlouholetého přítele, kolegy a inspirátora J.R.R. Tolkiena. Lewis byl spolu s Tolkienem jednou z vůdčích osobností proslulého kroužku The Inklings, jenž se scházel k přátelským debatám a ke společné četbě zvláště ve 30. a 40. letech. Výlučné duchovní prostředí oxfordské intelektuální smetánky je atmosférou, z níž scenárista William Nicholson vyděluje C.S. Lewise jako protagonistu neobvyklého milostného vztahu k americké básnířce Joy Greshamové. Nicholson napsal původní verzi Krajiny stínů jako televizní hru pro BBC (1985, r. Norman Stone); přepracoval ji na úspěšnou divadelní hru a posléze na scénář pro stejnojmenný film Richarda Attenborougha. - Hlavními aktéry romance jsou skutečné osobnosti; faktem je i Lewisův odklon od zastávaných vyhraněně staromládeneckých postojů, jenž ho vzdálil dlouholetým přátelům, i jeho názorová proměna po manželčině smrti, doložená v Lewisových posledních literárních dílech. Skutečností je i to, že se ujal výchovy nevlastního syna Douglase. Lewisovi kolegové z univerzity (včetně Tolkiena) však ve filmu vystupují pod jinými jmény. Spíše než o životopisný snímek tvůrcům šlo o příběh nevšední lásky, jež změnila životní postoje plachého, upjatého oxfordského profesora, který sice byl specialistou na středověkou milostnou poezii a který psal knihy pro děti a nábožensky laděné traktáty o lásce a utrpení, ale jeho životní zkušenosti byly vlastně velmi omezené. Snímek podává vztah Lewise a Greshamové z let 1950-1960 jako přibližování názorově, povahově i kulturně velice rozdílných osobností, jež si dokonale porozuměly a dokázaly nalézt naději a víru i tváří v tvář Joyině smrtelné chorobě (zemřela v roce 1960 na rakovinu). Melodramatická linka vyprávění je ozvláštněna zajímavostí charakterů i prostředí, v němž se příběh odehrává a jež myšlenkové vyznění posouvá do obecnější roviny. Attenboroughovo diskrétní, nevtíravé pojetí banálního tématu osudové lásky se opírá o zajímavý Nicholsonův text a o obsazení hlavních rolí (Anthony Hopkins, Debra Wingerová). - Název snímku je citátem z Letopisů Narnie (krajina stínů je místem smrti).

Nominace

Cena Davida Leana za režii

Členství v Akademii

Nejlepší kamera ve filmu nebo na videu (faktická tvorba)

Nejlepší střih ve filmu nebo na videu (fikce/zábava)

Nejlepší kamera ve filmu na videu (fikce/zábava)

Nejlepší střih ve filmu nebo na videu (faktická tvorba)

Nejlepší herec

Nejlepší herečka

Nejlepší návrh kostýmů

Nejlepší zvuk (fikce/zábava)

Nejlepší seriál ve faktické tvorbě

Nejlepší osvětlení ve videu

Nominace

Nejlepší jednodílné drama

Vítěz
  • Screenplay
    Screenplay
    Screenplay byl dramatický televizní seriál, který vysílala BBC v letech 1986 až 1993. Bylo natočeno mnoho epizod, včetně jedné s názvem "Boswell a Johnson na cestě po západních ostrovech", v níž Robbie Coltrane hrál anglického spisovatele Samuela Johnsona, který na podzim roku 1773 navštíví Hebridy u severozápadního pobřeží Skotska. Tuto epizodu režíroval John Byrne a v hlavních rolích se objevili John Sessions a Celia Imrie.
    Žánry:DramaKomedie
    64%
    Screenplay byl dramatický televizní seriál, který vysílala BBC v letech 1986 až 1993. Bylo natočeno mnoho epizod, včetně jedné s názvem "Boswell a Johnson na cestě po západních ostrovech", v níž Robbie Coltrane hrál anglického spisovatele Samuela Johnsona, který na podzim roku 1773 navštíví Hebridy u severozápadního pobřeží Skotska. Tuto epizodu režíroval John Byrne a v hlavních rolích se objevili John Sessions a Celia Imrie.
    Žánry:DramaKomedie

Nominace

Nejlepší masky

Nejlepší dramatický seriál

Vítěz
  • Hlavní podezřelý: Divné chutě
    Mravnostní není zrovna oblast policie, k níž by Jane Tennisonovou táhlo srdce. Jenomže když už tady musela skončit, je odhodlána dělat i tuhle práci na sto procent. A osud - jako by jí chtěl maličko vynahradit tu utrpěnou křivdu - jí hned na začátku přihrál případ, který má s její minulou činností hodně společného. Neboť tomu mladému prostitutovi, jehož ohořelé tělo se našlo ve vypáleném bytě barové zpěvačky Very Renoldsové (alias Vernona Renoldse), na onen svět zcela nepochybně někdo pomohl. A Jane je přesvědčena, že je to v tuto chvíli právě "mravnostní", jehož členové mají největší šanci přijít na to, kdo to byl. I přes nepříliš velkou podporu (nechceme-li rovnou říct nechuť), kterou z neznámých důvodů jejím krokům projevují její nejbližší nadřízení...
    75%
    Mravnostní není zrovna oblast policie, k níž by Jane Tennisonovou táhlo srdce. Jenomže když už tady musela skončit, je odhodlána dělat i tuhle práci na sto procent. A osud - jako by jí chtěl maličko vynahradit tu utrpěnou křivdu - jí hned na začátku přihrál případ, který má s její minulou činností hodně společného. Neboť tomu mladému prostitutovi, jehož ohořelé tělo se našlo ve vypáleném bytě barové zpěvačky Very Renoldsové (alias Vernona Renoldse), na onen svět zcela nepochybně někdo pomohl. A Jane je přesvědčena, že je to v tuto chvíli právě "mravnostní", jehož členové mají největší šanci přijít na to, kdo to byl. I přes nepříliš velkou podporu (nechceme-li rovnou říct nechuť), kterou z neznámých důvodů jejím krokům projevují její nejbližší nadřízení...

Nominace

Nejlepší výkon v lehké zábavě

Nejlepší lehká zábava (pořad nebo seriál)

Nejlepší zpravodajství zpráv/aktualit

Vítěz

Nejlepší komedie (pořad nebo seriál)

Vítěz
  • Drop the Dead Donkey
    Drop the Dead Donkey
    "Drop the Dead Donkey" je situační komedie, která se poprvé vysílala na Channel 4 ve Spojeném království v letech 1990 až 1998. Odehrává se v kancelářích fiktivní televizní zpravodajské společnosti "GlobeLink News". Seriál, natáčený těsně před odvysíláním, využíval aktuální zpravodajské události, aby programu dodal větší pocit realismu. Vytvořili jej Andy Hamilton a Guy Jenkin. Seriál měl hvězdné obsazení, které proslavilo Haydn Gwynne, Stephena Tompkinson a Neila Pearsona. Seriál začal akvizicí GlobeLinku mediálním magnátem sirem Roystenem Merchantem, což byla narážka na Roberta Maxwella nebo Ruperta Murdocha. Andy Hamilton a Guy Jenkin na svých DVD poznamenávají, že pro jejich právníky specializující se na pomluvy bylo štěstí, že oba muži měli stejné iniciály. Seriál je většinou založen na neustálém boji mezi zaměstnanci GlobeLinku, vedenými editorem Georgem Dentem, kteří se snaží udržet společnost jako seriózní zpravodajskou organizaci, a pravou rukou sira Roystena, Guse Hedgese, který se snaží udělat pořad senzačnějším a potlačit příběhy, které by mohly poškodit obchodní impérium sira Roystena. Pořad získal cenu pro nejlepší komedii na udílení cen BAFTA v roce 1994. Na British Comedy Awards získal pořad ocenění pro nejlepší novou televizní komedii v roce 1990, nejlepší komedii Channel 4 v roce 1991 a nejlepší sitcom Channel 4 v roce 1994.
    Žánry:Komedie
    82%
    "Drop the Dead Donkey" je situační komedie, která se poprvé vysílala na Channel 4 ve Spojeném království v letech 1990 až 1998. Odehrává se v kancelářích fiktivní televizní zpravodajské společnosti "GlobeLink News". Seriál, natáčený těsně před odvysíláním, využíval aktuální zpravodajské události, aby programu dodal větší pocit realismu. Vytvořili jej Andy Hamilton a Guy Jenkin. Seriál měl hvězdné obsazení, které proslavilo Haydn Gwynne, Stephena Tompkinson a Neila Pearsona. Seriál začal akvizicí GlobeLinku mediálním magnátem sirem Roystenem Merchantem, což byla narážka na Roberta Maxwella nebo Ruperta Murdocha. Andy Hamilton a Guy Jenkin na svých DVD poznamenávají, že pro jejich právníky specializující se na pomluvy bylo štěstí, že oba muži měli stejné iniciály. Seriál je většinou založen na neustálém boji mezi zaměstnanci GlobeLinku, vedenými editorem Georgem Dentem, kteří se snaží udržet společnost jako seriózní zpravodajskou organizaci, a pravou rukou sira Roystena, Guse Hedgese, který se snaží udělat pořad senzačnějším a potlačit příběhy, které by mohly poškodit obchodní impérium sira Roystena. Pořad získal cenu pro nejlepší komedii na udílení cen BAFTA v roce 1994. Na British Comedy Awards získal pořad ocenění pro nejlepší novou televizní komedii v roce 1990, nejlepší komedii Channel 4 v roce 1991 a nejlepší sitcom Channel 4 v roce 1994.
    Žánry:Komedie

Nominace

Nejlepší design

Vítěz

Nominace

Nejlepší pořad pro děti (fikce/zábava)

Vítěz
  • Old Bear Stories
    Old Bear Stories
    Příběhy medvídka Old Bear je televizní seriál pro děti vytvořený pomocí stop-motion animace, který získal cenu BAFTA. Vychází z knih Jane Hisseyové s názvem Old Bear and Friends. Jane Hisseyová také vytvořila tento televizní seriál, který začal 24. září 1993 a má 3 série. Skončil 24. prosince 1997 dvojitým vánočním speciálem. Celkem bylo natočeno 41 epizod. Seriál produkovala společnost Ealing Animation a původně byl vysílán ve Spojeném království na ITV. Epizody byly následně reprízovány na Channel 5 ve Velké Británii a jsou také vysílány ve Spojených státech a dalších zemích po celém světě. Pořad se krátce vysílal také v ranním dětském bloku CBC v Kanadě. Ve Spojených státech se také vysílal jako součást pořadu Small World na Cartoon Network. Epizody seriálu byly vydány na VHS společností Carlton Video.
    85%
    Příběhy medvídka Old Bear je televizní seriál pro děti vytvořený pomocí stop-motion animace, který získal cenu BAFTA. Vychází z knih Jane Hisseyové s názvem Old Bear and Friends. Jane Hisseyová také vytvořila tento televizní seriál, který začal 24. září 1993 a má 3 série. Skončil 24. prosince 1997 dvojitým vánočním speciálem. Celkem bylo natočeno 41 epizod. Seriál produkovala společnost Ealing Animation a původně byl vysílán ve Spojeném království na ITV. Epizody byly následně reprízovány na Channel 5 ve Velké Británii a jsou také vysílány ve Spojených státech a dalších zemích po celém světě. Pořad se krátce vysílal také v ranním dětském bloku CBC v Kanadě. Ve Spojených státech se také vysílal jako součást pořadu Small World na Cartoon Network. Epizody seriálu byly vydány na VHS společností Carlton Video.

Nominace

Cena Huwa Wheldona pro nejlepší umělecký pořad

Nejlepší dramatický seriál

Vítěz
  • Between the Lines
    Between the Lines
    Vrchní inspektor Tony Clark je ctižádostivý člen Úřadu pro vyšetřování stížností, interní organizace, která se zabývá obviněními z korupce uvnitř policie v Anglii a Walesu. Clark na své cestě překonává silný vliv svých nadřízených a problémy v osobním životě, především rozpad manželství po aféře s policistkou Jenny Deanovou.
    Žánry:DramaKrimi
    81%
    Vrchní inspektor Tony Clark je ctižádostivý člen Úřadu pro vyšetřování stížností, interní organizace, která se zabývá obviněními z korupce uvnitř policie v Anglii a Walesu. Clark na své cestě překonává silný vliv svých nadřízených a problémy v osobním životě, především rozpad manželství po aféře s policistkou Jenny Deanovou.
    Žánry:DramaKrimi

Nominace

Nejlepší původní televizní hudba

Flahertyho cena pro dokument (TV)